Česko po volbách: vládní varianty hodnotí politologové Cabada, Kopeček a Pehe | info.cz

Články odjinud

Česko po volbách: vládní varianty hodnotí politologové Cabada, Kopeček a Pehe

Minulý týden jsme na INFO.CZ zveřejnili náčrt základních povolebních scénářů. Jsou čtyři: protestní koalice složená z hnutí ANO, KSČM a SPD, středolevá koalice složená na půdorysu jako Sobotkova vláda, ovšem s jinými poměry sil (ANO, ČSSD, KDU-ČSL), středopravá koalice, ve které by za jistých okolností mohla sociální demokraty nahradit ODS a nakonec koalice všech demokratických formací proti Andreji Babišovi. Text jsme rozeslali několika politologům s žádostí o jejich postřehy a komentáře. Zde jsou odpovědi první trojice, další reakce čtěte na INFO.CZ v nadcházejících dnech.

Ladislav Cabada

Protestní koalice: ANO, KSČM a SPD

Velmi reálná varianta, pokud hnutí ANO získá osmdesát a více mandátů. Zřejmě by spoléhalo pouze na jednoho partnera, jenž by s ním nevstoupil do vlády – ta by byla jednobarevná – ale podpořil by menšinový kabinet vedený Andrejem Babišem. Pokud ANO vyhraje volby – a na 99 procent ano – pak prezident Zeman zjevně jmenuje Babiše premiérem a ten by se pokusil s KSČM a/nebo SPD (bude-li v parlamentu) dohodnout výměnou za pozice v legislativě (předseda Poslanecké sněmovny) a další posty v exekutivě, kontrolních orgánech, veřejné správě a podobně Neumím nahlédnout, zda by v případě tlaku KSČM a/nebo SPD Andrej Babiš volil tzv. „slovenskou“ variantu a šel by s radikálními/extremistickými subjekty do otevřené koalice.

Středolevá koalice: ANO, ČSSD, KDU-ČSL

Určitě možná varianta, pokud by ANO nezískalo nad osmdesát mandátů a nemohlo se pokusit najít hlasovací většinu v Poslanecké sněmovně s jedním subjektem, byť radikálním. Tato varianta by asi vedla k intenzívnímu pnutí v ČSSD a zřejmě také v KDU-ČSL. Andrej Babiš by určitě usiloval o situaci, kdy by ANO mělo absolutní většinu členů vlády a nemohlo by v ní být přehlasováno či zablokováno (model vlád 2002-2006 s dominancí ČSSD).

Středopravá koalice: ANO, ODS, KDU-ČSL

Nevěřím, že by ODS vstoupila do jakékoli koalice s hnutím ANO, rozhodně ne pod vedením Petra Fialy. Takovou variantu tedy vidím jako nepravděpodobnou.

Koalice tzv. demokratických stran: ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a případně STAN.

Na základě nynějších průzkumů veřejného mínění je to opravdu varianta matematicky velmi nepravděpodobná – tedy nedomnívám se, že je reálné, aby vyjmenované strany, pokud vůbec všechny do Poslanecké sněmovny proniknou, získaly v součtu 100 či více mandátů. Pokud by se to stalo, teoreticky by vyjednávat mohly, ale možná shoda například mezi ODS a Piráty mi připadá v devadesáti procentech programových bodů fakticky vyloučena.

Osobně očekávám realizaci varianty jedna nebo dvě, v případě druhé varianty i s možností dvojkoalice (ANO + jeden z dvojice ČSSD či KDU-ČSL).

Lubomír Kopeček

Je to trochu spekulování na druhou, protože neznáme volební výsledky. Se základní tezí vašeho textu v jádru souhlasím. Možnost vlády široké koalice a odsunutí hnutí ANO do opozice – se mi jeví opravdu dost nepravděpodobně vzhledem k tomu, že by to vyžadovalo spolupráci levého i pravého středu spektra a možná ještě zapojení někoho dalšího. Vzájemné bariéry jsou dost silné. Úplně vyloučit se tato varianta ale nedá.

Možnost vzniku většinové vlády ANO, SPD a KSČM považuji za podobně málo pravděpodobnou.

Výrazně pravděpodobnější je menšinová vláda ANO opřená při hlasování o důvěře ve sněmovně o KSČM a SPD (avšak je otázka, zda o obě strany – to je zase neznámost výsledků voleb). Je samozřejmě otázka, zda by taková menšinová vláda potom byla schopna dlouhodobě fungovat, avšak její vznik a získání důvěry ve sněmovně celkem představitelný je.

Nejpravděpodobnější mi stále přijde – navzdory událostem posledních týdnů a obvinění s Čapím hnízdem koalice složená z hnutí ANO a některé z mainstreamových stran (možná varianta ANO, ČSSD, lidovci), pokud to mandátově vyjde na většinu ve sněmovně. Na druhou stranu je ale podstatné, možná vůbec nejpodstatnější, zda bude v čele vlády Andrej Babiš. Zvláště vzhledem k posledním týdnům by možná jmenovaný premiér Andrej Babiš sestavoval velmi těžko většinovou vládu s mainstreamovými stranami.

Velmi důležité je tady jednání prezidenta. Andrej Babiš může být po volbách jen pověřený vyjednáváním o vládě, aniž to automaticky znamená, že potom opravdu bude jmenovaný premiérem. Dovedu si představit, že ANO nakonec navrhne prezidentovi jako premiéra jinou osobu. Pověření a až později jmenování někoho premiérem je nejčastější postup v české vládní historii. Neuplatnil se ale vždy - tady je otevřené pole.

Varianta samozřejmě také je, že Zeman může jmenovat hned po volbách – vyhraje-li hnutí ANO – Andreje Babiše premiérem (stejně to udělal v roce 2013 s Jiřím Rusnokem), čímž úplně vynechal postup, kdy nejdříve někoho pověří vyjednáváním o vládě. Těch otevřených možností – tj. zda nejdřív pověří vedením jednání o vládě, nebo zda rovnou někoho jmenuje – je zkrátka více.

Je dobré tento volný prostor/pole prezidenta v úvahách na toto téma neopomíjet. Ve chvíli, kdy by byl Babiš rovnou jmenovaný premiérem, bude to působit pro některé strany nepřijatelně: těžko můžou jít do vlády s premiérem, kterého před volbami tak razantně v této funkci odmítali. Naopak varianta s pověřením Babiše vyjednávat o vzniku vlády (a nikoli ho hned jmenovat premiérem) ponechává mnohem větší vyjednávací prostor včetně možnosti, že ve vládě nakonec nebude, avšak hnutí ANO bude hlavní vládní strana s premiérem „NeBabišem“.

Jiří Pehe

Rád bych nějak odpověděl, ale kvalifikovanou odpověď znemožňuje příliš mnoho „proměných“, které zde jsou. Na Andreje Babiše se valí nová odhalení, což jistě bude mít vliv nejen na jeho volební výsledek, ale v závislosti na volebním výsledku také na ochotu ostatních stran spolupracovat s ním, anebo spolupracovat alespoň s hnutím ANO bez Babiše. Vše se bude, zjednoduším-li to, odvíjet od toho, zda bude mít Babiš nakonec třicet procent, nebo jen dvacet procent. Tedy zda mu bude stačit jeden slabší koaliční partner, anebo zda bude muset pracně vyjednávat. V tuto chvíli jsou možné obě varianty, ačkoliv v obecné rovině se mi zdá, že Babišova podpora se začíná pod vlivem skandálů drolit.

---

V úterý zveřejníme postřehy Petra Justa, Michala Kubáta a Pavla Šaradína, ve středu pak glosy Lukáše Jelínka, Josefa Mlejnka a Milana Znoje.

Vše o sněmovních volbách čtěte zde.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud