Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak volí sídliště? Drahé bydlení může být koncem rovnostářské Prahy

Jak volí sídliště? Drahé bydlení může být koncem rovnostářské Prahy

O tom, že v regionech se volí jinak než v Praze, se ví dost. Jaké jsou ale poměry uvnitř metropole? Volí obyvatelé sídlišť jinak než Pražané z rezidenčních čtvrtí v centru? Na rozdíl od velkých měst v západní Evropě platí česká metropole za rovnostářskou. To znamená, že volební chování lidí z Jižního Města zhruba odpovídá tomu, které vykazují rezidenti Vinohrad. V celku je Praha výrazně pravicová. Podle odborníků by se ale situace mohla v příštích letech přece jen proměnit. Důvodem jsou stále se zvyšující ceny za bydlení.

Udělat si konkrétní představu o tom, jak volí Pražané, není jednoduché. Statistický úřad zaznamenává výsledky po okrscích, což jsou poměrně malé celky, které i například jedno sídliště rozdělí do několika části. V průběhu let se navíc mění. Experti, kteří se tématu dlouhodobě věnují, přesto dokáží i ze starších dat popsat několik trendů. „Rozdíly ve volebním chování nejsou tak velké, protože ani sociální struktura obyvatel různých částí Prahy se neliší tolik jako v jiných velkých městech západní Evropy nebo Ameriky,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký.

Souhlasí s ním i antropolog Michal Lehečka z organizace Anthropictures. „O sídlištích se dá říct, že jejich sociální struktura se dlouhodobě přes různé obavy od roku 1989 příliš neodchyluje od průměru celorepublikového. To znamená, že volební průřez - zejména v Praze - by na sídlištích měl být velmi podobný jako třeba v centru. Výchylky jsou malé,“ popisuje pro INFO.CZ. Praha podle něj nešla cestou západoevropských předměstí, jako jsou třeba francouzská banlieues, kde se usídlili většinou lidé pracující na nekvalifikovaných pozicích, případně migranti. Podle Lehečky za to může hlavně privatizace bytů v 90. letech.

Ve volbách posledních let se tak potvrzovalo, že Praha je ve srovnání s jinými českými městy výrazně pravicová. „Je to dáno tím, že tu je dlouhodobě nízká nezaměstnanost a vyšší mzdy, což vedlo k tomu, že lidé nabyli dojmu, že nejsou žádné problémy, které by sami nemohli řešit, a kdo jenom trochu chce, tak si práci najde. I když ne vždy je to pravda,“ vysvětluje Kostelecký.

Rozdíl podle něj spočívá v tom, že centrální oblasti města jako Praha 1 nebo 2 vykazuje větší podíl hlasů pro strany, které je možné popsat jako liberálnější a proevropsky orientované, tedy třeba TOP 09 nebo Strana zelených. Naopak se tu příliš nedaří komunistům. „Pokud někde byly relativně silnější levicové strany, tak to bylo spíše na sídlištích. Ale není to tak, že by pražská sídliště byla levicová, akorát jsou méně pravicová než centrální části měst. Je to dané tím, že tam žijí trochu starší lidé a hlavně v průměru s nižším vzděláním,“ dodává sociolog.

Na to, že to, že pražská sídliště nejsou oproti centru výrazněji levicová, ukazuje i namátkový příklad: okrsek na Jižním Městě s panelákovou zástavbou a část Vinohrad kolem náměstí Jiřího z Poděbrad. Na Jižním Městě zvítězila v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 TOP 09 se ziskem 24,28 procenta, na druhém místě bylo hnutí ANO s 17,87 % a na třetím ČSSD se 14,67 %. Na Vinohradech je pořadí stran stejné. Liší se jen zisky: 24,05 % pro TOP 09, 16,33 % pro ANO a 15,43 pro sociální demokracii.

Trend potvrzuje i Lehečka. Ukazují na něj také komunální volby. „Kdykoliv v Praze vyhrála TOP 09, tak tomu tak bylo i v městských částech se sídlišti. To samé platilo u ODS v 90. letech. V řádech procent byly výsledky třeba nižší než na Praze 1. Sociální demokracie má na sídlišti o pár procent víc,“ říká s tím, že ale nejde o výrazné rozdíly.

„Rovnostářská“ Praha ale nemusí vydržet navždy. „Myslím, že se nedá očekávat, že by se pražská sídliště v blízké době nějak výrazně přiklonila k levici. Může se ale stát, že nebude problém sehnat práci jako takovou, ale zaplatit bydlení, protože jeho ceny v Praze velmi rostly. Může dojít k tomu, že i z vyšších průměrných mezd ukousne nájemné tak velký podíl, že lidé na tom nebudou tak dobře, jak to vypadá při pouhém pohledu na výši mezd. Může se stát, že se v budoucnu vytvoří silnější, levicově orientovaná skupina voličů. Rozhodně to není nic nadosmrti, že by Praha musela být pravicová. Koneckonců za první republiky byla Praha jednou z bašt komunistického hnutí a radikální socialisté měli centrum v Karlíně. Bylo to tím, že tam byli dělníci,“ uvádí příklad Kostelecký.

Podle Lehečky ale není jisté ani to, že lidé s nižšími výdělky najdou útočiště na pražských sídlištích. „Ceny rostou i tam. Trh s nájemním bydlením je v centru v podstatě stejný jako na sídlištích, co se týče poměru bytů, které jsou pronajímané. Myslím ale, že tam někteří lidé, kteří jsou vytlačovaní z centra, půjdou,“ říká Lehečka. A upozorňuje na ještě jeden fenomén: jakousi přirozenou obnovu sídlišť. Stávají se totiž atraktivními pro mladé lidi, kteří chtějí založit rodiny. „Sídliště se tak doplňuje. Třeba na Jižní Město se stěhovali v 70. letech většinou stejně staří lidé, zakládali rodiny, děti vyrostly a odešly, sídliště zestárlo a dnes je minimálně polovina obyvatel kolem sedmdesáti let. Mladší generace jsou slabší. Dohání se to ale tím, že třeba díky kvalitní přírodě se tam vrací i někteří mladí lidé, a to srovnává i volební profil sídlišť,“ říká antropolog.

Otázkou je, jak se do výsledků promítne současná situace na politické scéně, především hnutí ANO, jemuž v současnosti průzkumy predikují výrazně nejlepší výsledek. „Očekával bych, že hnutí ANO bude mít v Praze relativně méně než jinde, ale je to pouze hypotéza. V minulých volbách bylo v metropoli méně úspěšné než jinde v republice,“ říká Kostelecký. Lehečka naopak upozorňuje na hlasování na místní úrovni. „Z posledních komunálních voleb bylo vidět, že na perifériích získával větší podporu Andrej Babiš. Čím dál od centra, tím více procent,“ tvrdí antropolog.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek