Pokračovat, nebo to radši rozpustit? Nejistá koalice KDU-ČSL a STAN očima odborníků | info.cz

Články odjinud

Pokračovat, nebo to radši rozpustit? Nejistá koalice KDU-ČSL a STAN očima odborníků

Chceme být třetí silou české politiky! Taková byla ještě před několika měsíci ambice lidovců a Starostů, když oznamovali společnou kandidaturu do sněmovních voleb, které se uskuteční letos na podzim. V mezičase jak předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, tak předseda STAN Petr Gazdík, veřejnost přesvědčovali o tom, že je to právě koalice jejich stran, která ztělesňuje alternativu pro ty voliče, kteří se neztotožňují jak se socialistickým programem, tak s postupnou oligarchizací české politiky, jejíž nositelem je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Nakonec ale může být všechno jinak, širší vedení KDU-ČSL totiž čelí kritice z regionů, a to především z těch moravských, kde je strana tradičně pevně ukotvená. Na definitivní rozhodnutí mají lídři obou stran zhruba měsíc, už dnes může být ale jasněji: o dalším postupu totiž jedná širší vedení KDU-ČSL. Na klady a zápory obou variant jsme se zeptali politologů.

Otázky jsme jim položili dvě:

1. Jaké jsou argumenty pro společný postup lidovců se Starosty a jaké naopak pro jejich samostatnou kandidaturu?

2. Co by jedna (předvolební koalice) i druhá varianta (samostatná kandidatura KDU-ČSL) znamenala pro budoucnost české politiky, především s ohledem na výsledek voleb a povolební konstelaci, z níž vzejde nová vláda?

Lukáš Jelínek
1. Hlavní význam koalice spočívá v zúročení voličských hlasů. Náš volební systém při přerozdělování mandátů přisypává na hromádku větším - proto má smysl sdružovat síly. To lépe symbolizuje koalice. Kandidovat jen s něčí podporou nebo dokonce samostatně srovnatelné ambice nevěstí. Zároveň takto projevené ambice signalizují, že se na politické scéně vynořil výrazný hráč, který by mohl prospět při její nezbytné stabilizaci.

Odpískání koalice uklidní především nervózní členskou základnu KDU-ČSL a umožní jí se lépe soustředit na kampaň. Lidovci ale mohou přijít o hlasy středových voličů hledajících silnou alternativu k ANO a ČSSD, a to až tak, že by mohli balancovat nad pětiprocentní propastí.

2. Slabší strana rovná se slabší vliv na utváření vlády. Lidovcům velmi slušela Luxova strategie při skládání Čtyřkoalice, na níž se Pavel Bělobrádek snaží navázat. Díky tomu se otevírají a dosahují na nová témata a nové voliče. Jako uzavřená šestiprocentní strana by naopak podtrhovali svůj konzervatismus a stažení do tradičních regionů.

Josef Mlejnek jr.
1. Zastánci koalice lidovců a Starostů hovořili o synergickém efektu, který oba subjekty „vystřelí“ někam k patnácti procentům. Žádný takový efekt se ale nedostavil, a tudíž i padají argumenty ve prospěch této koalice, která jako koalice dvou stran musí překonat desetiprocentní laťku. Velmi mne však zaráží pasivita, kterou představitelé obou subjektů projevili. Nechali natočit klip, který se však stal spíše terčem posměchu, na sociálních sítích jsem zaznamenal jakousi nemastnou neslanou propagaci, ale to bylo víceméně všechno. Žádná intenzivní kampaň, jež by nové spojení prezentovala veřejnosti, se nekonala. Bez ní ale těžko očekávat „synergický efekt“, ten se nedostaví jen tím, že se spojenectví dvou stran oznámí na tiskové konferenci.

2. Pokud koalice lidovců a Starostů nepřekoná uzavírací klauzuli, může ovlivnit českou politiku tak, že velký propad hlasů nahraje těm, kteří ji překonají. Pokud by uspěla, neočekával bych nějakou užší integraci obou subjektů, je to dost účelové spojení. Samostatná kandidatura pak znamená, že se lidovci do sněmovny nejspíše dostanou, samostatný STAN však nikoliv.

Jiří Pehe
1. Argumentem pro společnou kandidaturu by bylo, že spojením vznikne synergický efekt – tedy, že se volební zisk koalice nebude rovnat jen součtu preferencí. K tomu by bylo ale zapotřebí mnohem většího tahu na branku, který by vykreslil koalici jako novou kvalitu a ozřejmil voličům, proč jí je. To se ale zejména lidovcům, kteří jsou ve veřejnosti více slyšet, zatím nepodařilo a moc času tak činit jim nezbývá.

Argument pro rozseknutí koalice je, že přinejmenším lidovci mají svoje jisté, a že v případě neúspěchu koalice by zcela chyběl v parlamentu politický střed, který může být důležitý jako určitý most.

2. Pokud by koalice neuspěla, může to mít závažné důsledky nejenom proto, že by zmizel politický střed, který může zmírnit následky případného vítězství Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, ale také, že by takový neúspěch byl zřejmě poměrně těsný, takže Babiš a ostatní úspěšné subjekty by si přerozdělily skoro deset procent hlasů koalice, což by učinilo výsledky voleb ještě extrémnějšími.

Pokud by koalice uspěla, mohla by se za určitých okolností stát jazýčkem na vahách v otázce, kam se Česká republika vydá po volbách. Mohla by být také mostem v případné „protibabišovské“ vládní koalici mezi pravicí a ČSSD. Samostatná kandidatura lidovců může posloužit podobně, avšak jejich menší vliv může takovou roli oslabovat.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud