Prohráli jsme zničujícím způsobem. Vláda s ANO by byla konec ČSSD, říká Dienstbier pro INFO.CZ | info.cz

Články odjinud

Prohráli jsme zničujícím způsobem. Vláda s ANO by byla konec ČSSD, říká Dienstbier pro INFO.CZ

Podle senátora a bývalého místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera si sociální demokracie musí přiznat, že volby prohrála zničujícím způsobem. Proto je podle něj načase odejít do opozice, kde strana musí naplňovat důslednou a zásadovou politiku. „Zároveň potřebujeme mít čas na diskusi o tom, jaká by měla být budoucnost ČSSD, jak se máme zreformovat tak, abychom mohli i v budoucnu účinně hájit hodnoty, která já považuji stále za platné.“ Pokud půjde ČSSD do vlády s hnutím ANO, anebo umožní její existenci, už také nemusí mít podle Dienstbiera žádnou budoucnost.

Jaká je atmosféra ve straně po drtivé volební prohře?

Zklamání je znatelné. Samozřejmě se už začíná rozebíhat debata o příčinách prohry. O těch dlouhodobých i o těch krátkodobých. Protože stav sociální demokracie není ideální už delší dobu a i v minulosti se diskutovalo o tom, jak stranu nějakým způsobem reformovat a modernizovat. A zatím se v podstatě nic zásadního nestalo. Čili je otázka, zda nebude volební výprask impulzem k tomu, aby se konečně něco zásadního změnilo.

Kde jsou podle vás příčiny prohry ČSSD? 

Těch příčin je celá řada. Myslím, že tou zásadní byla jistá nečitelnost sociální demokracie. Působila navenek velmi dvojace, což je ale dáno také historicky. Avšak pokud se tak děje v době, kdy má strana klíčovou vládní odpovědnost, může to být zničující.

Můžete uvést příklady?

Sociální demokracie se třeba na jednu stranu projevuje dlouhodobě jako proevropská strana, ale některé kroky členů vedení a členů vlády působily mnohdy velmi protievropsky. Mnohdy to bylo cílené a zbytečné vyhledávání konfliktů. Pak je to samozřejmě rozpor mezi humanistickou tradicí, ochranou lidských práv a jistými nacionálně populistickými tendencemi, které se projevovaly ve strachu, který vyvolala ve společnosti migrace. Ne vždy naši zástupci hledali odpovědi, které by důsledně vycházely z hodnotového systému, na kterém je sociálnědemokratická politika od jejího vzniku založena.

Konečné výsledky voleb v ČR

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00 %
Účast: 60.84 %
29.64 %
ANO
11.32 %
ODS
10.79 %
Piráti
10.64 %
SPD
7.76 %
KSČM
7.27 %
ČSSD

Sociální demokracie tímto postupem dokázala odradit dvě skupiny voličů: sociálně-liberální voliče, kterým na humanistických zásadách a respektu lidských práv záleží. Na druhou stranu nedokázala svým populistickým nádechem konkurovat subjektům Andreje Babiše nebo Tomia Okamury. Za další problém považuji to, že se nám zcela rozpadl Lidový dům, který dnes straně neposkytuje vůbec žádný servis. Projevuje se to například na pocitu nějakého odcizení řadových členů. Mají dojem, že nemohou vůbec nic ve straně ovlivnit. Nikdo se jim nevěnuje, nikdo s nimi nepracuje.

Pokud mluvím o odcizení členů strany, tak to souvisí také s debatou, kterou jsem se pokoušel v minulosti vést v souvislosti s primárkami, které se sice ve vnitrostranickém referendu naprostou většinou prosadily, avšak nakonec si straničtí funkcionáři vydupali takové provedení, které původní záměr zcela vyprázdnilo. To znamená, že řadoví členové u kandidátních listin zase v podstatě o ničem nerozhodují a chodí pouze formálně potvrzovat nějaké návrhy.

Zmíněná dvojakost má také základ v názorovém rozštěpení sociální demokracie, řekněme na progresivnější a konzervativnější část, kde zejména zástupci té konzervativní linie úmyslně hledají rozpory a tvrdí, že jde o dva neslučitelné proudy. Konzervativní proud chce přitom oslovovat tzv. tradiční voliče, já bych to ale spíše nazval jako důsledné uplatňování tradičních principů sociální ochrany lidí, kteří to potřebují. Jsou to tradiční sociální témata, která ovšem podle mého názoru nejsou neslučitelná s progresivním směřováním.

Vždyť městský mladý progresivně uvažující člověk, kterému třeba záleží také na menšinových tématech, vám přece nikdy neřekne, že mají být důchodci udržování v nedůstojných životních podmínkách. Jinak řečeno, ta tzv. konzervativní témata – já sám je ani za jednoznačně konzervativní nepovažuju – patří mezi ně například to, že se má stát postarat o důstojné staří penzistů nebo že má podporovat rodiny s dětmi a zejména ženy samoživitelky, nebo důstojné pracovní podmínky včetně důstojných mezd... Všechny tyto priority se nijak nevylučují s tím, že budeme usilovat například o rovnost práv mezi muži a ženami.

Naopak, je tam přece vcelku úzká souvislost, protože pokud využijeme potenciál celé společnosti, tedy jak mužů, tak žen, budeme mít vyšší prosperitu a tím pádem se budeme moct lépe zasadit o všechna sociální opatření. Myslím si zkrátka, že ten konzervativní proud se snaží úmyslně dávat tato opatření do rozporu, namísto toho, abychom se pokusili využít potenciál všech těchto témat.

Problémem je také to, že pokud by šlo pouze o klasický konzervativní proud, bylo by to ještě snesitelné, bohužel se ale v poslední době u některých reprezentantů objevily také nenávistné prvky, o některých skupinách obyvatel hovořili jako o medůzách nebo slimácích. Zmínit bych mohl také takové populistické hrátky, jako byl návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti, která měla zavést základní ústavní právo na nošení zbraně. Jde o krajně pravicové téma, které převzali někteří zástupci ČSSD.

Rozpor v sociální demokracii je objektivní a dlouhodobý. Pokud se pak takto projevuje v čase naší vládní odpovědnosti, tak si myslím, že je zničující. Nesnášenlivé xenofobní prvky samozřejmě těžko snesou liberálně nebo progresivně uvažující lidé, na druhou stranu nám zmiňovaný populismus stejně nepomohl, protože proč by lidé měli volit někoho, kdo je tak trochu proti migraci, když tu mají na výběr pořádné sekerníky v některých jiných stranách.

Je tedy strana zcela rozdělená? Ptám se proto, že Milan Chovanec údajně rozeslal hned po volbách straníkům dopis, ve kterém vyzýval k jednotě…

Asi záleží na tom, co si kdo představuje pod slovem jednota. Pokud má ČSSD zůstat sjednocená za současným vedením strany, tak se to zjevně nedaří. Už chodí z regionů celá řada usnesení, které vyzývají k rychlému řešení situace a k co nejrychlejšímu svolání sjezdu tak, aby bylo co nejdřív zvoleno nové vedení namísto toho, které nese odpovědnost za současný stav sociální demokracie. To, že jsou v ČSSD různé názory, nemůže nikdo popřít. Avšak je to věc, která jí provází po celou dobu její existence. Jenom nyní se to dostalo do roviny, že je občas těžko představitelné, že mohou být různé pohledy slučitelné.

Ihned poté, co byly známy výsledky voleb, jste na sociální sítě napsal, že by strana měla odejít do opozice. Vedení ČSSD po tom ale podle mého soudu minimálně v prvních dnech až tak důsledně neprahlo…

Já si myslím, že to rozhodnutí mělo být rychlé a zcela jednoznačné. Myslím si, že bychom těžko obhájili, pokud bychom šli do vlády, anebo jakkoli umožnili vznik menšinové vlády hnutí ANO, a je jedno, zda s Andrejem Babišem v čele, anebo s někým z jeho lidí. Bylo by to neblahé z mnoha důvodů. Mimo jiné vidíme v Polsku, jak to vypadá, když vládu řídí někdo, kdo je sice pouze řadovým poslancem, avšak ve skutečnosti rozhoduje o všem.

Především je ale potřeba si naprosto jasně přiznat, že jsme volby prohráli zničujícím způsobem, a že je tedy čas na odchod do opozice, kde musíme naplňovat důslednou a zásadovou politiku. Zároveň potřebujeme mít čas na diskusi o tom, jaká by měla být budoucnost ČSSD, jak se máme zreformovat, abychom mohli i v budoucnu účinně hájit hodnoty, která já považuji stále za platné, a získávat pro ně podporu v nějakých dalších volbách. Pokud půjdeme do vlády s hnutím ANO, anebo umožníme její existenci, tak už také nemusíme mít žádnou budoucnost. Příště bychom také nemuseli dosáhnout ani na pět procent. A to zejména, pokud by ty volby byly předčasné.

Přesto mi to nedá. Pokud člověk sleduje média, vypadá to, že Andrej Babiš teď v první fázi upřednostňuje nějakou podobu středopravé vlády. Na druhou stranu: Hnutí ANO má ve sněmovně 78 mandátů, vy patnáct. Dohromady to dělá už 93. To už k většině moc neschází. Řekněte mi, pokud Andrej Babiš osloví ČSSD, kdo s ním jednání vlastně povede a s jakým mandátem?

V tuto chvíli by ten mandát byl velmi problematický, nicméně nemohl by to být nikdo jiný, než kdo zrovna stojí v čele strany. To znamená stranické vedení v čele s Milanem Chovancem. Musím k tomu říct, že mimo jiné moje místní organizace přijala usnesení, ve kterém vyzývá současné vedení, aby do zvolení nového na sjezdu nečinilo žádné zásadní kroky včetně jakéhokoli jednání o vládě. Byla tam také jednoznačná výzva k tomu, aby šla ČSSD do opozice. A podobná usnesení se sypou ze všech možných koutů republiky z rozličných úrovní. Od krajských výborů přes okresní výbory až po místní organizace ČSSD. Mimo jiné jsme se také usnesli, že by se mělo maximálně urychlit svolání sjezdu.

Mělo by stávající vedení strany v reakci na volební výsledek rezignovat? Zaznívají na druhou strany hlasy, že tu stranu někdo vést musí…

Nepochybně ji někdo vést musí. Avšak slova Milana Chovance o tom, že půjde na sjezd obhájit mandát, pokoru příliš nevyjadřovala. Kdyby aspoň zaznělo, že vedení dává funkce k dispozici… Ale představa, že ČSSD dostane takový výprask, spadne z více než dvaceti na sedm procent, a úřadující šéf strany oznámí, že si jde na sjezd obhájit mandát, je tak trochu zvláštní.

Měla by sociální demokracie hledat do vedení úplně nové lidi, anebo by tam měl být přítomen prvek nějaké kontinuity?

Myslím, že by měli jít z velké části do vedení noví lidé. Je to nejspíš věc, na které se dneska shodne většina sociálních demokratů. Rozdílné představy už budeme mít asi v tom, jací lidé by to měli být.

A jací lidé by to měli být?

Pokud jsem říkal, že sociální demokraté odradili různé skupiny obyvatel, měli by to být lidé, kteří dokážou oslovit všechny tradiční skupiny ve společnosti, které v minulosti sociální demokracii volili.

Zdeněk Škromach mluví o bývalém primátorovi Brna Romanu Onderkovi…

Některé návrhy, které se začínají objevovat, tak jsou právě z hlediska, o kterém jsem mluvil, velmi problematické. Myslím si, že nikdo z konzervativců nebude schopen oslovit sociálně-liberální voliče, zatímco obráceně by to fungovat mohlo. Je také pravda, že veřejnost v tuto chvíli asi nezná nějaký velký počet politiků tohoto typu, na druhou stranu je ale v sociální demokracii dost zajímavých lidí, kteří zatím nebyli vpuštěni na vyšší pozice. Potenciál ve straně je pořád velký, musíme si ale uvědomit, nelze pokračovat způsobem, jako doposud.

Rád bych zdůraznil ještě jednu věc: problém není pouze rozdíl v politických nebo programových akcentech, problém je také v tom, že jsme množstvím skandálů nebo nekorektním jednáním – a platí to pro všechny tradiční strany – umožnili vyrůst protestním a populistickým hnutím. To znamená, že součástí té odpovědí musí být nejenom někdo, kdo je schopen formulovat nějakou politickou pozici, ale musí to být také někdo, kdo je věrohodný. I z tohoto hlediska je potřeba se dívat na možný návrat některých konkrétních politiků, kteří nejsou zrovna úplně noví.

Musí to být někdo z centrální politiky, anebo postačí, pokud má zkušenost třeba z krajské politiky?

Asi bychom to neměli zužovat třeba pouze na poslanecký klub, to bychom taky vybírali pouze z patnácti lidí. Na druhou stranu je pro předsedu strany výhodou, pokud je členem parlamentu, nepochybně je výhodou, pokud je poslancem. Vždyť je to poslanecká sněmovna, kde se odehrávají nejzásadnější a nejsledovanější politické střety. Ale není to samozřejmě nezbytnou podmínkou.

Složí Andrej Babiš vládu?

Andrej Babiš nepochybně složí vládu.

Dobře. Tak jinak: obdrží jeho vláda důvěru ve sněmovně?

To je jiná otázka. Musím říct, že považuji za docela možný scénář variantu, že bez ohledu na to, zda Babišova – třeba jednobarevná – vláda získá důvěru, tady převezme exekutivu a může vládnout řadu měsíců i bez ní. Otázka samozřejmě je, jak by prezident spěchal se jmenováním premiéra při druhém pokusu, nicméně to může být znovu Andrej Babiš, a pak tady budeme případně před třetím pokusem, a tam bude mimo jiné klíčové, kdo bude předsedou poslanecké sněmovny. Pokud to bude někdo z hnutí ANO, můžeme se dočkat třetího pokusu s Andrejem Babišem. Pak by ale dostal ostatní politické strany pod velký tlak, protože ani jedna z nich nebude chtít předčasné volby. Takže se nedá vyloučit, že se Andrejovi Babišovi nakonec podaří sestavit vládu i s důvěrou.

Koho by tím pádem měla ČSSD podpořit, pokud jde o volbu předsedy poslanecké sněmovny? Zatím jsou dva kandidáti, jeden z hnutí ANO, druhý z ODS…

Otázka je, zda jsou to jediní možní kandidáti… Já na jednu stranu uznávám, že pokud hnutí ANO vyhrálo dosti jednoznačně volby, ale pokud by měl být předsedou Radek Vondráček, kterého ANO navrhuje, tak by to asi mělo být za podmínky nějakého závazku, který se bude týkat toho, jak bude postupovat v případě jmenování premiéra při třetím pokusu, a že tak třeba neučiní bez dohody nějaké většiny v poslanecké sněmovně. Ústavně to sice není úplně jednoznačné, protože ani předseda poslanecké sněmovny by situaci asi neměl zdržovat a měl by pokud možno jednat.

 

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud