Sobotkovo letní odcházení. Vizitkou pro něj budou volby, za které už nechtěl nést odpovědnost

Vládní prázdniny přinášejí zajímavý úkaz. Předseda vlády a donedávna lídr jedné ze stran, která pomýšlí na to, že i po podzimních volbách bude hrát velkou roli – Bohuslav Sobotka – je prakticky neviditelný. Otěže ČSSD předal Lubomíru Zaorálkovi a plní hlavní úkol, kterým je – alespoň momentálně – vyklidit pole. Je to dost možná ideální chvíle k pokusu o jakousi bilanci Sobotkova politického angažmá. Rozdělit ho lze nejméně do tří etap, pro všechny z nich je ale typický jeho nenápadný a zákulisní způsob politického boje, Sobotka vždy spíše vyčkával a vyvažoval, a přestože se pro něj mnohdy situace jevila téměř bezvýchodně, téměř vždycky dokázal díky pečlivému manévrování a spíše zákulisním tahům komplikace ustát a vyjít z toho posílený. Tak se z mladičkého poslance postupně vypracoval na předsedu nejsilnější opoziční strany, který to později dotáhl na post premiéra. Limity jeho politické metody obnažil až střet s novým typem politika, na populismus Andreje Babiše už byl Sobotkův styl krátký. A jak nenápadně stoupal vzhůru, tak nenápadně nyní mizí ze scény. I když kdo ví.

Navzdory rezignaci na post předsedy sociálních demokratů se Bohuslav Sobotka i letos uchází o přízeň voličů z prvního místa jihomoravské kandidátky. „Jeho trpělivý styl mu zajistil nejen nejvyšší funkce v ČSSD a ve vládě, ale postaral se též o to, že vláda byla až na výjimky úspěšná a ČSSD je sehranější, než bývala dřív. A protože jde o srdcaře, nečekám, že by své straně kdy házel klacky pod nohy. Spíš jí ještě může být ku pomoci,“ říká k tomu politolog Lukáš Jelínek.

Desítky tisíc muslimů by Česko zvládlo, Okamura je příklad multikulturalismu, říká spisovatel Šindelka

sinfin.digital