Volby budou tentokrát velmi napínavé, trumf je v rukou nerozhodnutých, předpovídá sociolog

Markéta Žižková

Všechno zatím nasvědčuje tomu, že sledovat volby do Poslanecké sněmovny, které se odehrají už za pár týdnů, bude napínavá podívaná. A to nejen kvůli tomu, že se z volebního klání vytrácí tradiční pravo-levé dělení. Unikátní je také vysoký počet nerozhodnutých voličů. „Bude velmi záviset na tom, jaká bude volební účast. Neřekl bych, že bude záležet na každém hlasu, ale rozhodně na každých pár tisících,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký. Zásadní bude především poslední týden ostré kampaně. „Nejsem stratég politických kampaní, ale myslím, že je pro politické strany mnohem snazší zmobilizovat potenciální příznivce, aby vůbec k volbám šli, než se snažit přesvědčit voliče jiné strany, aby změnili své preference. A to si myslím, že se až tak moc v Česku neděje,“ dodává sociolog.

Průzkumy ukazují na vysoký počet nerozhodnutých voličů před říjnovými volbami. Liší se situace výrazně od předchozích let?

Nerozhodnutých voličů je obecně hodně. Nevím, jestli jich je více než před minulými volbami. Řekl bych, že to bude srovnatelné. Je ovšem pravda, že v dlouhodobém pohledu je podíl nerozhodnutých voličů vyšší, než býval. Stran existuje více a loajalita lidí k jednotlivým politickým uskupením je menší než dříve. V zemích jako je Česko, kde byla přerušena tradice politického stranictví dobou komunistického režimu, tak figuruje ještě více nerozhodnutých voličů než v tradičních demokraciích, kde byli lidé přece jen více a dlouhodoběji navázáni na konkrétní politické strany. Ale i v západní Evropě se v poslední době zvyšuje počet nerozhodnutých voličů.

Je za tím i zklamání občanů z tradičních stran a politiků?

Částečně je to dané i tím. Otázkou je, zda je pocit nespokojenosti oprávněnou reakcí na nefungování tradičních politiků, nebo zda je to taková trochu naivní představa lidí o politice. Když se objeví noví politici, tak s nimi lidé spojí své naděje. Když se ukážou, že jsou to také jen lidé, kterým se nevyhýbají například skandály, tak voliči zatrpknou a dívají se negativně na celou třídu politiků nehledě na to, z jaké jsou strany.

Dá se říct, že by nějaká skupina voličů více patřila k těm nerozhodnutým?

Co se týče volebního chování, tak hraje velkou roli vzdělání a věk. Ale nemusí to být úplně nutno propojeno s tím, zda jde o rozhodnuté nebo nerozhodnuté voliče. Starší lidé jsou spíše loajálnější voliči v tom smyslu, že častěji k volbám jdou. Stejně tak vzdělanější lidé zase z jiného důvodu. Většinou se to vysvětluje tak, že méně vzdělaní lidí volí méně proto, že tomu tolik nerozumí a mají obecně větší nedůvěru k institucím. Neví přesně, jak funguje stát.

sinfin.digital