Do komunálních a senátních voleb schází zhruba měsíc a drtivá většina stran piluje svůj program, retušuje tváře svých kandidátů a začíná mobilizovat své věrné a příznivce. Zadání je pak jasné, strana musí vypadat jednotně, vše musí být mez mráčků, a pokud se na sebe budeme mračit (bráno terminologií exprezidenta Václava Klause), tak mimo média a na hodně vzdáleném dvorku. Jednou ze stran, která by takovou kázeň potřebovala jako sůl, je ČSSD. Ale té to jako na potvoru nejde a stojí za tím mimo jiné například veterán ve stranické rebelii a toho času i místopředseda strany Jiří Zimola.
Sledovat některé skutky někdejšího jihočeského hejtmana je docela slušný studijní materiál, a to nejen pro novináře či politology. O tom, že Jiří Zimola je příznivec Miloše Zemana, už dnes v Česku ví snad každé tříleté dítě. Zimolova přízeň vůči hlavě státu je větší než jeho přízeň vůči samotné ČSSD. Proto udělá vše, co prezidentovi uvidí na očích. V minulosti Zimola nemusel Bohuslava Sobotku a mydlil mu schody, kde se dalo.
Je to logické, přál si to Zeman. Nyní si hlava státu nepřeje Miroslava Pocheho jako šéfa Černínského paláce, takže si to nepřeje i Zimola. A dělá vše pro to, aby ho nakonec hodila přes palubu i celá strana. To, že je jeho názor v menšině (či dokonce ojedinělý) a usnesení stranického grémia hovoří jinak, je Zimolovi srdečně jedno.
