Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volby bez vítěze. Co se stane s Británií, když žádná ze stran nemá většinu v parlamentu?

Volby bez vítěze. Co se stane s Británií, když žádná ze stran nemá většinu v parlamentu?

Situace, kdy žádná z britských stran nezíská ve volbách parlamentní většinu, je extrémně vzácná, přestože taková situace nastala naposledy v roce 2010. Podle týdeníku Economist ovšem již před současnými volbami dostali britští úředníci pokyn, aby se připravili na povolební pat a oprášili manuál, který v souvislosti s volbami v roce 2010 vypracoval šéf úředníků Sir Gus O´Donnell. Ten se snažil vyjasnit jednotlivé ústavní procedury, v čemž vězí zásadní problém. Britská ústavní právo totiž není psané, ale zvykové.

I to ovšem počítá s tím, že premiér se musí těšit většinové podpoře britského parlamentu. Pokud tomu tak není, zůstává ve funkci „odcházející“ vládní kabinet. Zemi tak mohou čekat únavná jednání bez konce a ve hře mohou být další parlamentní volby. Pokud by se šéfka konzervativců Mayová rozhodla ve funkci držet, tak může, ale tuto možnost využil pouze premiér Stanley Baldwin v roce 1924. Jako šéf konzervativců rovněž nezískal většinu, ale rozhodl se využít zvyklostí britské ústavy, že odcházející vláda musí zůstat ve funkci, pokud nevznikla nová, která má většinovou podporu. O několik týdnů později ovšem utrpěl v parlamentu drtivou porážku, a nakonec se rozhodl skončit. Labouristé situace využili a vytvořili menšinovou vládu s podporou Liberálů.

Patem skončily i volby v roce 1974 a 2010. Tehdejší straničtí šéfové Edward Heath (1974) a Gordon Brown (2010) kvůli volebnímu výsledku rezignovali a na jejich místa přišli Harold Wilson, respektive David Cameron a postavili vládu s podporou další strany.

V Británii existují celkem tři typy vlád, které mohou vzniknout v případě, že žádná ze stran nemá většinu. Menšinová vláda, kterou ostatní strany podporují v případech, kdy to považují za vhodné. Možností je i vláda sestavená na základě mezistranické dohody, podobně jako tomu bylo v případě liberálů a labouristů v letech 1977 až 1978. Poslední možností je pak koaliční vláda, kterou předvedl například šéf konzervativců a premiér David Cameron s liberály v letech 2010 až 2015. Manuál státních úředníků neříká, která vláda je nejlepší, ale musí to být jedna ze jmenovaných variant.

Politolog Akash Paun upozorňuje, že vítězství ve volbách nemá v Británii příliš velkou váhu. Vítězství je čistě aritmetická záležitost, která vám nedává žádné výhody. Každý může jednat s každým a ve výsledku jde pouze o počet hlasů. V roce 2010 se například konzervativci snažili liberální demokraty přesvědčit ke spolupráci, stejně jako labouristé. Šéf Liberálních demokratů Nicholas Clegg se tehdy domluvil s konzervativci, přestože velká část jeho strany si přála dohodu s Labouristy.

To je také důvod, proč si Heath vysloužil v roce 1974 značnou kritiku. Jeho Konzervativci prohráli s labouristy o čtyři křesla, ale Heath se snažil za každou cenu vytvořit vládu s liberály. To rozezlilo nejen labouristy, ale rovněž i podstatnou část členů Konzervativní strany. Margaret Thatcherová tehdy takové „kšeftaření“ odsoudila a postěžovala si, že konzervativce ukazuje ve velmi špatném světle.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1