Volby 2019: Babiš vymazal tradiční levici. ČSSD dostala tvrdou ránu, KSČM sotva přežila | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Babiš vymazal tradiční levici. ČSSD dostala tvrdou ránu, KSČM sotva přežila

ANALÝZA Volby do Evropského parlamentu vyhrálo podle očekávání hnutí ANO. Babišova formace obdržela 21,2 procenta hlasů. Také druhé a třetí místo obsadily nepřekvapivě strany, které se na těchto příčkách dlouhodobě pohybují, tedy ODS (14,5 %) a Piráti (14 %). Oproti minulým volbám propadla aliance Starostů a TOP 09. Jednoznačně největší porážku nicméně zaznamenala tradiční levice. Sociální demokraté se vůbec poprvé ocitli pod pěti procenty a nebudou mít žádného poslance. KSČM je těsně nad touto kritickou hranicí.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu vcelku věrně ilustrují paradox současné české politiky: Její dominantní síla, tedy hnutí ANO, volby podle očekávání sice vyhrálo, avšak zároveň se potvrdilo, že jeho posun doleva prakticky likviduje koaliční spojence. Hlavním poraženým letošních voleb je totiž vládní ČSSD, které se vůbec poprvé v eurovolbách nepodařilo překonat pětiprocentní hranici nutnou pro zisk mandátu. Fiaskem ale volby skončily také pro KSČM (6,9 procenta), která menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD podporuje a bude mít jen jedno křeslo.

Array
Evropské volby
Konečné výsledky voleb v ČR
Obnovit výsledky
ANO
21,18 %
21,18 %
502 343 hlasů
ODS
14,54 %
14,54 %
344 885 hlasů
Piráti
13,95 %
13,95 %
330 844 hlasů
STAN+TOP
11,65 %
11,65 %
276 220 hlasů
SPD
9,14 %
9,14 %
216 718 hlasů
Sečteno 100 %
Účast 29 %

Pokud zde tedy metody Andreje Babiše označujeme za predátorské, a to mnohdy především ve vztahu k jeho spojencům, letošní volby do Evropského parlamentu tuto tezi potvrdily. Zároveň znovu jasně ukázaly, že je dominantní osou české politiky střet právě s Andrejem Babišem. Politické formace, které se mimo jiné prezentují jako principiální opozice vůči všemu, co Babiš v politice ztělesňuje, tak či onak uspěly. Na druhou stranu ale platí, že se ani jedné z nich nepodařilo byť jen přiblížit dvacetiprocentní hranici. Potenciální síla těchto stran tedy do budoucna spočívá v jejich ochotě postupovat v bloku.

Navzdory vítězství hnutí ANO nelze ani jeho výsledek označit za kdovíjak oslnivý. Zisk 21,2 procent bude pro Babiše spíše zklamání. Sice je to o pět procentních bodů více než před pěti lety, avšak v žádném případě nelze říct, že by nejsilnější subjekt tuzemské politiky naplnil potenciál, který mu přičítaly předvolební průzkumy. A pokud měl být výsledek Andreje Babiše lepší spolu se stoupající účastí – a ta byla nejvyšší v dosavadní historii – lze rovnou pronést možná lehce odvážné tvrzení, že má o čem přemýšlet. Kromě toho, že z politické mapy vymazává své spojence, zjevně také naráží na limity růstu svého projektu.

Občanští demokraté nemusí nijak truchlit. Získali oproti minulým volbám dvojnásobný počet hlasů. Přesto jde o výsledek, který je zhruba v polovině zisků z let 2004 a 2009. Petr Fiala je předsedou strany již pět let, a přestože se rád stylizuje do pozice nejsilnější alternativy vůči premiérovi, je evidentní, že také ODS není dlouhodobě schopna oslovit takový počet voličů, který by ji katapultoval alespoň někam ke dvaceti procentům. Dílem to lze přičíst na vrub vnějším okolnostem, tedy roztříštěnosti politického terénu ve středu a napravo od něj. Zrovna tak lze ale říct, že se strategie vedení Petra Fialy jeví jako neefektivní, pokud jde o naplnění ambice být Babišovi rovnocennou politickou konkurencí.

Piráti jsou na tom přece jenom krapet jinak. I oni si sice dávali za cíl získat okolo dvaceti procent hlasů, s ohledem na jejich vývoj lze ale čtrnáct procent označit za úspěch. Minule skončili těsně pod pěti procenty, a ve srovnání s minulými volbami zaznamenali vůbec nejvyšší nárůst hlasů. Tím bychom nejspíš mohli výčet stran, které budou tak či onak s výsledkem spokojené, ukončit. Zároveň jde o jediné tři strany, které oproti roku 2014 obdržely více hlasů.

Neplatí to o hnutí SPD, které ale v roce 2014 ještě neexistovalo. Okamurovci letos obdrželi zhruba tolik, kolik se od nich čekalo, tedy devět procent. Všechny ostatní strany lze označit pokud ne za poražené, tak zcela jistě za ty, které oproti minulým volbám ztratily. Koalice složená ze Starostů a TOP 09 je sice nad deseti procenty, avšak 11,7 procenta hlasů je oproti minulým volbám ztráta víc než čtyř procentních bodů. A schovává se za ní ne zrovna malý úbytek hlasů. Ztratili také lidovci, kteří sice brali 7,2 procenta, ale připomeňme si, že minule atakovali desetiprocentní hranici.

Nejvíc ale – jak jsme už zmínili – ztratila tradiční levice: ČSSD dokonce více než deset procentních bodů, komunisté čtyři. A pokud by měly mít letošní eurovolby dopady na tuzemskou politiku, zcela jistě se to bude týkat právě politického programu, strategie i vedení těchto dvou stran. Tématem pro opozici je pak již zmíněný pokus najít cestu k tomu, aby byla schopna v budoucnu postupovat v bloku. Vždyť ODS, Piráti, STAN s TOP 09 a KDU-ČSL volilo celkem 47,4 procent voličů. Tedy skoro většina a znatelně víc, než kolik získalo hnutí ANO v součtu s ČSSD a komunisty, které podpořilo lehce přes 32 procent voličů.

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY ZDE >>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud