ANALÝZA: Brusel hledá nástupce Junckera. Po křesle šéfa Komise pošilhává „pan Brexit“ | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Brusel hledá nástupce Junckera. Po křesle šéfa Komise pošilhává „pan Brexit“

Do voleb do Evropského parlamentu zbývají něco málo přes dva týdny. Výběrem 751 nových europoslanců to ale neskončí, personální obměnou projdou i nejvyšší posty v jiných unijních institucích. Zatím největší pozornost přitahuje křeslo šéfa Evropské komise, které uvolní stávající předseda Jean-Claude Juncker. Otázkou stále zůstává, zda do něj usedne některý z lídrů evropských politických skupin, nebo se pojede podle scénáře, který prosazuje i český premiér Andrej Babiš, tedy že hlavní slovo při výběru příštího šéfa Komise budou mít členské státy. V takovém případě se o slovo hlásí hlavní vyjednavač o brexitu Francouz Michel Barnier.

„Pokud budeme vystupovat každý za sebe, tak jsme ze hry. S konečnou platností se staneme těmi, co budou svůj osud pouze pozorovat zpovzdálí. Já osobně nedělám politiku pro to, abych se jen díval. Musíme být aktivní hráči,“ řekl Michel Barnier při svém nedávném veřejném vystoupení v německém Mnichově. V podobném duchu mluvil i včera v Chorvatsku, kde se setkal s tamním premiérem Andrejem Plenkovićem. „Svými projevy se snažím vtáhnout veřejnost do debaty kolem této kampaně,“ prohlásil Barnier, když hovořil o tom, proč v Evropě posilují krajně pravicoví populisté. 

Vystupuje takto někdo, kdo za Brusel vede jednání s Londýnem o podmínkách brexitu a kdo opakovaně prohlašuje, že žádnou kampaň za vysoký post v Evropské komisi nevede? Barnier sice včera obratně kličkoval, když vzápětí zdůraznil, že není kandidátem na šéfa Komise, neopomněl ale dodat, že do budoucna svou roli ve spojitosti s Bruselem vidí jako „užitečnou“.

Bruselský server Politico v této souvislosti připomněl, že Barnier, který o křeslo šéfa Evropské komise stál i v roce 2014, avšak souboj o nominaci evropských lidovců prohrál s Junckerem, po Evropě se svými projevy jezdí už řadu měsíců. A i když je jeho hlavní pracovní náplní brexit, většinu své řeči věnuje otázkám spojeným s budoucností Evropské unie. Ne náhodou s jedním takovým projevem vystoupil i v belgickém Leuven ve stejný den, kdy v Maastrichtu probíhala „oficiální“ debata tzv. spitzenkandidátů.

Spitzenakandidáti se nelibí Babišovi

INFO.CZ o variantě, že by se příštím šéfem Evropské komise nemusel nutně stát nikdo z lídrů hlavních evropských politických skupin (spitzenkandidátů), psalo už několikrát. Proces výběru předsedy Evropské komise podle nepsaných pravidel, které umožnila Lisabonská smlouva a které se poprvé použily v roce 2014, protože se na tom shodly největší politické frakce v Evropském parlamentu, se totiž dlouhodobě nelíbí členským státům. 

Ty už v loňském roce na summitu v Bruselu prohlásily, že se těmito dohodami necítí být vázány. Proti spitzenkandidátům v minulosti vystoupila například německá kancléřka Angela Merkelová a postup kritizoval také český premiér Andrej Babiš. Ten už dříve uvedl, že hlavní slovo by při výběru Junckerova nástupce na dalších pět let měly mít národní vlády, které budou do Komise vybírat své zástupce. „Předsedou Evropské komise by měl být nejlepší ze všech nominovaných evropských komisařů a nemusí to být jen politická záležitost,“ míní Babiš.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

Že by členské státy mohly ve finále přijít s návrhem, aby šéfem Komise byl Barnier, nevyloučil ani český europoslanec Pavel Svoboda, který vede kandidátku KDU-ČSL. Jeho slova jsou o to zajímavější, že čeští lidovci se na evropské úrovni hlásí k politické frakci Evropské lidové strany (EPP), jež oficiálně do předvolebního boje coby kandidáta na šéfa Komise vyslala Manfreda Webera.

„(Barnier) neřekne ne, pokud Evropská rada položí na stůl jeho jméno (…),“ cituje Politico úředník z Evropské komise, který je blízký Barnierovi. „On by mohl být tím pánem situace,“ dodal.

Barnierovi hraje do karet i to, že spitzenkandidáty „nemusí“ ani francouzský prezident Emmanuel Macron, který do složení nového Evropského parlamentu s největší pravděpodobností výrazně promluví. Macron nyní prožívá námluvy s aktuálně čtvrtou největší politickou frakci evropských liberálů ALDE, která proces spitzenkandidátů otevřeně bojkotovala tím, že si do eurovoleb nevybrala jednoho lídra, ale má jich hned sedm.

A konečně, důležitou proměnnou v celé hře je i postoj maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz patří k silné opoře evropských lidovců. Orbán ale není s EPP zadobře kvůli kritice jeho vnitrostátní politiky a nerespektování evropských hodnot a před několika dny se od oficiálního kandidáta evropských lidovců na post šéfa Komise Manfreda Webera distancoval.

Brexit, věk a prázdná kolonka v životopise

Kdo se stane příštím šéfem Evropské komise bude hlavní otázkou poté, co bude jasné, jaké je složení nového Evropského parlamentu, který vzejde z voleb na konci letošního května. Předseda unijních summitů Donald Tusk pravděpodobně svolá mimořádné setkání evropských premiérů a prezidentů hned na 28. května a jeho hlavním bodem bude právě obsazení nejvyšších unijních postů včetně křesla šéfa Komise.

Pokud zůstanou ve hře spitzenkandidáti, měl by se jím stát lídr nejsilnější evropské politické skupiny. Předvolební průzkumy ukazují, že vítězem by mohli být evropští lidovci, a to by znamenalo, že největší šance na vedení příští Komise má Weber.

Němec, který je však kritizován kvůli nedostatku osobního charisma, se může opřít o podporu Angely Merkelové a stojí za ním i Barnier. Ten loni na podzim možnost stát se lídrem EPP do voleb odmítl, aby mohl dotáhnout do konce rozhovory o brexitu. Mnozí komentátoři proto zdůrazňují, že pro bývalého dvojnásobného francouzského eurokomisaře je otázka cti brexit dokončit. 

Ve prospěch Barniera nehraje ani jeho vyšší věk. Francouzský politik oslavil 68. narozeniny a je dokonce o čtyři roky starší než stávající předseda Komise Juncker. Z úst řady politiků, kteří budou rozhodovat o Junckerovu nástupci, často zaznívá, že by jím měl být někdo z mladší generace. Barnier také nikdy nebyl premiérem, což je kolonka v životopise, kterou dosavadní šéfové Komise měli vyplněnou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud