Antiunijní strany si brousí zuby na europarlament. „Vliv mít nebudou,“ vzkazují poslanci | info.cz

Články odjinud

Antiunijní strany si brousí zuby na europarlament. „Vliv mít nebudou,“ vzkazují poslanci

Politické strany a hnutí, které chtějí omezit či rozbít Evropskou unii, by v květnových volbách do Evropského parlamentu mohly získat až třetinu křesel. Předpovídá to think-tank European Council on Foreign Relations (ECFR), podle kterého může tento scénář způsobit nenávratné škody v oblastech, jako je mezinárodní obchod, obrana nebo bezpečnost. Čeští europoslanci oslovení INFO.CZ si posílení pravicových i levicových populistů uvědomují, jejich vlivu se ale neobávají.

„Nevěřím tomu, že by antisystémové strany a protievropské subjekty získaly v Evropském parlamentu nějaký výraznější vliv,“ řekl INFO.CZ europoslanec Pavel Poc, který se bude v květnových volbách do Evropského parlamentu ucházet o hlasy z prvního místa kandidátky ČSSD.

Reagoval tak na studii think-tanku ECFR z tohoto týdne, která ukazuje, co se už dlouho očekává: Že 23.-26. května mohou v evropských volbách výrazně bodovat právě antiunijně orientované politické strany a hnutí. Autoři studie mezi ně zahrnují pravicové euroskeptiky a krajní pravici i levici. Tedy subjekty, které zpochybňují evropskou integraci nebo volají po návratu k národním státům. Studie tvrdí, že v přepočtu na mandáty tyto strany získají až třetinu.

„Nárůst těchto stran podkope a způsobí zcela nenapravitelné škody v oblastech, jako je obchod, bezpečnost a obrana,“ píše se ve studii. Její závěry se opírají o výpovědi politiků, analytiků a průzkumy veřejného mínění napříč unií.

Dokument uvádí, že pokud popularita antiunijních stran, k nimž v tomto kontextu patří například italská Liga (Matteo Salvini), Národní sdružení (Marine Le Penová) či Strana pro svobodu (Gert Wilders), poroste stejným tempem jako dosud, může se ze současných 23 % dostat na 28 % až 30 %. „Nárůst krajní pravice ve volbách dává šanci zformovat novou politickou skupinu v Evropském parlamentu, která by se mohla stát druhou největší,“ pokračují autoři studie.

Projeví se to v řešení krizí

„Tyto průzkumy také sledují a nepřekvapují mě (…). Beru je pro sebe jako výzvu přesvědčit voliče o nabídce, která je jasně proevropská a současně kritická v tom, že bude usilovat o změny ve fungování unie,“ napsal redakci další europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). I on bude v blížících se volbách do Evropského parlamentu znovu kandidovat.

Niedermayer je přesvědčen, že pokud by zmíněné politické síly ve volbách skutečně výrazně posílily, jejich politika se promítne do více oblastí, než které vyjmenovává studie. „Pocítili bychom to ve všech oblastech. V EU je vše propojeno, takže hluboký rozkol či paralýza v jedné oblasti by se přenesly i jinam,“ uvedl. Pokud by podle něj došlo k zablokování rozhodovacích procesů v EU nebo k rozhodování za cenu velkých ústupků populistům, nejvíce by se to promítlo do řešení akutních situaci. Příkladem by mohla být v minulosti řešená krize kolem ruské anexe Krymu, ekonomická krize Řecka či krize migrační.

Volby do Evropského parlamentu

„Je vážný problém, pokud Evropa nebude schopna najít společnou řeč ve věcech jasně nadnárodního rozměru a působení na mezinárodní scéně. V krajním případě, pokud by nový parlament blokoval fungování unie, povede to k dezintegraci a v konečném důsledku návratu nejrůznějších typů bariér mezi státy,“ pokračuje Niedermayer a připomíná, že by to samozřejmě pocítilo i Česko. 

„I kdyby to byla zmiňovaná třetina, což je jejich zbožné přání, pořád to znamená nulovou šanci, pokud budou chtít ničit a rozbíjet. Pokud budou chtít tvořit a měnit k lepšímu, pak jsou vítání,“ dodává sociální demokrat Poc. „Osobně bych se spíš obával problémů při projednávání společné zemědělské politiky, při podpoře programů vědecké spolupráce nebo vzdělávání. To tyhle krajní a protestní strany nakonec likvidují nejvíc,“ dodal.

Poc naráží na skutečnost, že samotný zisk většího počtu křesel ještě euroskeptickým stranám výraznější moc nedává. Důležitá by byla schopnost dohody a kooperace, která je ale v této části politického spektra často obtížnější. „Evropští populisté vždycky byli a stále jsou velmi nejednotní, a přestože se v současnosti počítá s tím, že získají víc hlasů, stále to není dostatek k tomu, aby měli v Evropském parlamentu většinu. Jejich koaliční potenciál s někým dalším je navíc poměrně nízký,“ vysvětlil nedávno souvislosti pro INFO.CZ odborník na Evropskou unii z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Referendum o 60letém projektu

Opakovaně se objevuje názor, že možný výraznější úspěch antiunijních stran dodává nadcházejícím volbám na důležitosti. Americký Washington Post v této souvislosti napsal, že v květnu půjde o „referendum o celém 60letém projektu evropské integrace“. Takové označení je podle oslovených českých europoslanců přehnané, na druhou stranu i oni připouštějí, že v eurovolbách se bude tentokrát jednat opravdu o hodně.

„Neřekl bych, že nyní EU stojí na nějaké větší křižovatce než leckdy v minulosti. Vážnější to určitě bylo v době vrcholící migrační krize či ekonomických problémů Řecka, a i tehdy si s tím EU, potažmo eurozóna, dokázaly poradit,“ domnívá se Luděk Niedermayer. „Myslím si, že tyto volby budou obvyklým střetem mezi těmi, kdo se chtějí aktivně podílet na vytváření společné Evropy, a těmi, kteří společné dílo chtějí torpédovat, nebo si vystačí s pozicí pozorovatele a kritika snažení jiných,“ dodal.

Průzkum Eurobarometr veřejného mínění z loňského roku navíc ukazují, že v EU roste důvěra v evropský projekt. A týká se to i České republiky. I přesto, že se o Češích už dlouho automaticky říká, že patří tradičně k největším euroskeptikům v celé Evropě, od roku 2017 přibylo 10 % lidí, kteří sdílejí přesvědčení, že být v EU má smysl.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud