Blížící se eurovolby doprovází nezvyklé ticho. Je to nezájem, nebo klid před bouří? | info.cz

Články odjinud

Blížící se eurovolby doprovází nezvyklé ticho. Je to nezájem, nebo klid před bouří?

Má to být událost roku, ale i zběžná procházka po chodbách bruselského sídla Evropského parlamentu v těchto dnech dává jiný obrázek: zatím tu panuje klid a nic převratného se neděje. To, že nás za necelé dva měsíce čekají nejzásadnější volby, které podle všech možných i nemožných predikcí s největší pravděpodobností změní naše životy na dlouhou dobu dopředu, nepřipomíná zhola nic. Snad jen lehká nervozita, kterou lze vytušit mezi spěchajícími europoslanci. Všichni, zdá se, vyčkávají.

„To teprve přijde, tohle je takový klid před bouří,“ říká mi při kávě v jedné z europarlamentních kantýn český úředník pracující už několik let pro tuto instituci. Za pravdu mu dává i článek, který v podobném duchu vyšel na serveru Politico. Evropu čeká velký volební zmatek, hlásá jeho titulek. Do voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva měsíce a ani poté, co budeme znát nové složení jediné přímo volené instituce v EU, nemůžeme podle jeho autorů očekávat, že nastane klid. Naopak, možná to bude i horší.

Ale nepředbíhejme a zůstaňme ještě chvíli v Evropském parlamentu, třeba ve zmiňované kantýně, která je po ránu nacpaná k prasknutí. Nejčastěji tu mezi stolovníky zaslechnete slovo brexit. Spojené království už mělo být touto dobou z Evropské unie venku, ale zatím se mu příliš nechce. Poslední informace, které se prakticky z hodiny na hodinu mění, počítají s tím, že britská premiérka Theresa Mayová kvůli neshodě s ostatními členy britského parlamentu požádala lídry EU o odklad vystoupení. V tuto chvíli není jisté, zda jí druhá strana vyhoví, ale všem je jasné, že slovo brexit bude při kávě ještě nějakou chvíli zaznívat.

S odkladem brexitu je totiž spojeno to, zda se voleb do europarlamentu budou účastnit také Britové. Komplikaci by to nezpůsobilo pouze Spojenému království, které by muselo v rekordním čase uspořádat volby, ale také ostatním zemím v EU. Kvůli brexitu totiž některé z nich dostaly možnost zvolit si vyšší počet poslanců, ale pokud by Británie v EU i třeba jen dočasně zůstala, tato křesla by jí musely „vrátit“ a pak si je případně opět vzít.

To by se týkalo například Nizozemska. Jedna z jeho současných poslankyň si nedávnou přede mnou posteskla, že něco takového je pro ni naprosto nepředstavitelné. „Žijeme nyní s tím, že pořád nemáme jistotu, kolik křesel vlastně jako země budeme mít,“ uvedla.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

Jak v této souvislosti poznamenává Politico, možný odchod Británie bez jakékoliv dohody z evropské osmadvacítky uprostřed probíhající předvolební kampaně, by navíc mohl ještě více nahrát euroskeptickým formacím nebo chronickým kritikům unie.

Těm se předpovídá volební úspěch, který se už dnes snaží pojistit zvýšenou aktivitou na sociálních sítích, tak jako tak. Politico píše, že budoucí nejpočetnější stranou v celém Evropském parlamentu bude euroskeptická a populistická strana Liga italského ministra Mattea Salviniho. Na druhou stranu znalci bruselského prostředí k tomu dodávají, že i když euroskeptici rozšíří po volbách své řady, zásadním momentem bude, zda dokáží spojit své síly a společně vystupovat proti unii. To se jim zatím minimálně na půde Evropského parlamentu nedařilo.

Kdo pohřbí spitzenkandidáty?

Z květnových eurovoleb nevzejde pouze nový Evropský parlament, ale bude to také odrazový můstek pro sestavování nové Evropská komise. Současná exekutiva Jean-Claude Junckera sice bude u kormidla ještě do konce října, mezitím se ale bude na všech úrovních jednat o tom, kdo usedne v té nové, a především: kdo Komisi povede. Politikaření kolem nového šéfa Komise probíhá už nyní, ale neodehrává se před zraky veřejnosti, ale za zavřenými dveřmi.

Otazníky se totiž pořád vznášejí zejména nad způsobem, jakým se bude šéf příští Komise vybírat. Jean-Claude Junckera do křesla předsedy vynesl proces tzv. spitzenkandidátů, který se v roce 2014 použil úplně poprvé. Jde o neformální dohodu, nebo přesněji soubor dohod, které v zásadě říkají, že šéf Komise by měl vzejít z okruhu spitzenkandidátů, což jsou lídři politických skupin ve volbách do Evropského parlamentu. Některé členské státy už však v minulosti daly najevo, že se těmito dohodami nebudou vázat, a pokud by to dodržely, spitzenkandidáty by tím nadobro pohřbily.

Ke kritikům patří kromě německé kancléřky a českého premiéra Andreje Babiše i francouzský prezident Emmanuel Macron. Macronova strana Republika vpřed! není v současnosti členem žádné politické rodiny v Evropském parlamentu a pokud se jí nepovede spolu s dalšími stranami vytvořit frakci vlastní, spekuluje se o tom, že se přičlení k evropským liberálům (ALDE). Tomu by nahrával fakt, že ALDE proces spitzenkandidátů oficiálně neuznalo a místo jednoho lídra do eurovoleb vybralo hned sedm osobností. Zpočátku se uvažovalo také o české eurokomisařce Věře Jourové, ta ale nakonec účast v „Team Europe“ odmítla. „Dostala jsem tu nabídku, zvažovala jsem ji, ale rozhodla jsem se čas před volbami využít co nejlépe v ČR,“ řekla před nedávnem redakci Jourová.

Výběrem předsedy Evropské komise to ale neskončí. Kromě něj se bude jmenovat nový šéf Evropské rady, který předsedá unijním summitům, předseda Evropské centrální banky a nejvyšší představitel unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jasno o těchto postech bývá většinou až na podzim. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud