Boj o vlivná místa v Bruselu jede naplno. Kdo chce mít moc nad Evropou? | info.cz

Články odjinud

Boj o vlivná místa v Bruselu jede naplno. Kdo chce mít moc nad Evropou?

Hra o nejvyšší unijní posty jede po volbách naplno. V médiích už několik týdnů zaznívají nejrůznější jména, ale není vyloučeno, že obsazení vrcholných pozic nakonec bude překvapení. Přinášíme přehled osobností, o kterých se mluví s vrcholnými posty v Evropské komisi, parlamentu nebo centrální bance.

Boj o vlivné unijní posty začíná bezprostředně po volbách. V Bruselu oficiálně začal tento týden na neformálním summitu lídrů členských států. A neoficiálně už o mnoho týdnů dříve.

(Staro)nové tváře obsadí křesla předsedy Evropské komise a Evropského parlamentu a dále post šéfa Evropské rady či Evropské centrální banky. Jednoduché to pochopitelně nebude – nárok na důležité pozice si dělá řada vlivných hráčů a nepsaným pravidlem bývá, že každý dostane něco. Dbá se na to, z jaké země kandidáti pocházejí, zda jsou ze starých či nových zemí, velkých či malých států, k jaké politické straně se hlásí a také zda se jedná o ženu či muže.

Důležitým kritériem jsou také výsledky evropských voleb, ke kterým mají instituce přihlédnout zejména při výběru šéfa Evropské komise. Jak INFO.CZ opakovaně upozorňovalo, není vyloučeno, že tentokrát systém tzv. spitzenkandidátů – tedy volebních lídrů evropských politických skupin – půjde stranou. Výběr šéfa EK ze spitzenkandidáti se nelíbí Francii prezidenta Emmanuela Macrona či Česku. Tady proti němu vystupuje premiér Andrej Babiš. Naopak Evropský parlament na uplatnění tohoto postupu trvá.

Kdo je ve hře?

Manfred Weber

Manfred Weber je spitzenkandidátem Evropské lidové strany (EPP), která ve víkendových volbách do Evropského parlamentu zvítězila. Pokud by ostatní souhlasili, měl by to být právě on, koho premiéři a prezidenti členských států předloží ke schválení Evropskému parlamentu. Pokud si získá podporu europoslanců, může se stát předsedou Evropské komise a nástupcem Jeana-Claudea Junckera. Weber je z Německa a má podporu tamní kancléřky Angely Merkelové.

Margrethe Vestagerová

O dosluhující dánské eurokomisařce pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové se v souvislosti s tím, že by mohla být příští šéfkou Evropské komise, píše dlouho. Vestagerová byla jedním z volebních lídrů evropských liberálů a nyní platí za favoritku jejich frakce ALDE. Mohla by být kompromisním kandidátem, pokud by se lídři neshodli na Weberovi či někom jiném. Šušká se, že má ve skutečnosti podporu i německé kancléřky Angely Merkelové, která sice formálně stojí za Weberem, ale místo něj by raději v čele Komise viděla ženu.

Michel Barnier

Hlavní vyjednavač pro brexit a bývalý francouzský eurokomisař Michel Barnier je černým koněm francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Barnier o křeslo šéfa Evropské komise stál už v roce 2014, ale ve stranických „primárkách“ Evropské lidové strany prohrál nominaci s Junckerem. Osmašedesátiletý politik sice oficiálně hovoří o tom, že o post do čela Komise zájem nemá, bruselské servery ale pravidelně přinášejí zprávy o jeho cestách „po Evropě“, kde nepřednáší o brexitu, ale o budoucnosti evropské integrace.

Frans Timmermans

Zajímavým jménem může být za určitých událostí také lídr socialistické frakce (S&D) a první místopředseda dosluhující Komise Frans Timmermans. Socialisté odmítají do čela Evropské komise lídra EPP Webera a jsou přesvědčení, že mnohem lepší by byl právě jejich člověk. Zatím jde pouze o teoretickou možnost, protože v nově zvoleném Evropském parlamentu se teprve hledá „vládnoucí“ většina. Je ale možné, že právě socialisté se pokusí koalici najít – spolupracovat by chtěli se zelenými. V takovém případě by šance Timmermanse vzrostly.

Maroš Šefčovič

Před úterním neformálním summitem lídrů EU v Bruselu se v tisku objevila informace, že společným kandidátem zemí Visegrádské čtyřky na post šéfa Evropské komise je Slovák Maroš Šefčovič, který je nyní místopředsedou EK. Zatímco slovenský prezident Andrej Kiska novinářům potvrdil, že favoritem Slovenska je právě Šefčovič, český premiér Andrej Babiš informaci popřel. O Šefčovičovi se dosud mluvilo také v souvislosti s postem šéfa unijní diplomacie, který nyní zastává Federica Mogheriniová.

Jens Weidmann

Výměna na předsednickém křesle čeká také Evropskou centrální banku (ECB). Nejčastěji se mluví o respektovaném šéfovi Bundesbanky Jensi Weidmannovi. Ten ale jako případný nástupce Maria Draghiho nemá podporu jižních států EU a Francie kvůli kritice radikální měnové politiky ECB. Financial Times píší o tom, že velkou komplikaci pro Weidmanna by mohlo představovat to, že je Němec. Pokud by se do čela Evropské komise dostal jeho krajan Manfred Weber, Weidmann by neměl šanci.

Guy Verhofstadt

Šéf evropských liberálů v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt byl stejně jako Margrethe Vestagerová a dalších pět politiků součástí týmů lídrů ALDE do eurovoleb. Verhofstadt se netají tím, že ho post předsedy Evropské komise neláká, ale podle několika zdrojů redakce myslí na křeslo předsedy Evropského parlamentu. Tím by se teoreticky mohl stát, pokud by se liberálové vzdali nároků na další vysoké posty (zejména křeslo předsedkyně EK pro Vestagerovou).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud