Charanzová: Musíme bojovat, aby se nám vnitřní trh EU nesesypal jako domeček z karet | info.cz

Články odjinud

Charanzová: Musíme bojovat, aby se nám vnitřní trh EU nesesypal jako domeček z karet

Překážky na jednotném vnitřním trhu EU stále existují a je potřeba se soustředit na to, aby mizely. Výjimkou není ani online prostředí, kde o jednotném digitálním trhu nemůže být pořád ani řeč. „Česko má hodně úspěšných firem, které v této oblasti podnikají. Mají však problémy s růstem do zahraničí,“ říká k tomu česká europoslankyně Dita Charanzová. Pokud se znovu dostane do Evropského parlamentu, vnitřní trh bude jednou z jejích priorit. Eurovolby proběhnou po celé Evropě na konci května – v případě ČR 24.-25. května 2019.

Letos jste se dostala do úzkého výběru poslanců, kteří v Evropském parlamentu zanechali stopu v oblasti dokončování vnitřního trhu EU. Čeho konkrétně si porota všimla u vás?

Potěšilo mne, že to bylo právě v oblasti vnitřního trhu, ten je pro fungování celé EU a nakonec i českých firem klíčový. Byla jsem zpravodajkou, tedy hlavní vyjednavačkou, části telekomunikačního kodexu a podařilo se mi vybojovat snížení cen volání v rámci EU. Říkám tomu „nedotažený roaming“, protože jsme sice snížili ceny volání z Chorvatska do ČR, ale pokud dnes voláte obráceně, tedy z Česka do Chorvatska, tak cena za jednu minutu volání může být až 25 korun.

Kdy si tedy do Chorvatska zavoláme levněji?

Od 15. května dojde k tzv. zastropování plateb, kdy jedna minuta volání bude stát maximálně 6 korun. A cena SMS podle stejného nařízení nepřesáhne 1,50 Kč.

Do Evropského parlamentu kandidujete znovu. Před malou chvílí jste říkala, že je pro vás důležitá ochrana vnitřního trhu a také spotřebitelů. Bude to pro vás priorita i nadále, pokud pro vás volby dopadnou úspěšně?

Vnitřní trh opravdu představuje páteř evropské integrace a je dobře, že ho máme. Cítím, že si to Češi uvědomují, naše firmy a tím i celá ekonomika jsou z velké části závislé právě na exportu do zemí EU. Pro nás to znamená, že musíme bránit tomu, aby na něm vznikaly nové překážky. Bohužel za posledních pět let, co jsem byla v Evropském parlamentu, jsem byla svědkem toho, že tomu bylo spíše naopak. Jsem z toho smutná a odhodlaná bojovat dál, aby se nám vnitřní trh nesesypal jako domeček z karet.

Na jakou oblast jednotného vnitřního trhu je potřeba upnout největší síly?

Bariéry jsou jak v prostředí offline, tedy v tom, ve kterém běžně fungujeme, tam je to asi nejvíce vidět v oblasti služeb. Další velké mezery jsou v oblasti digitálního trhu, kde ještě vlastně ani nemůžeme mluvit o tom, že by to byl jednotný trh pro celou EU, hranice v online prostředí paradoxně stále přetrvávají. Česko má hodně úspěšných firem, které v této oblasti podnikají. Mají však problémy s růstem do zahraničí. Je tedy vidět, že tady v Bruselu máme ještě hodně práce, aby se třeba zrovna těmto firmám dařilo lépe.

Evropská komisařka pro digitální ekonomiku Mariya Gabrielová vás tento týden jmenovala ambasadorkou „Safer internet“ pro Česko. Co to znamená?

Tématem bezpečného internetu zejména ve vztahu k dětem se věnuji už delší dobu. Beru to jako velký závazek a chci toto téma, tedy bezpečný internet, v Česku dál rozvíjet.

V čem vidíte největší problém?

Děti představují jednu z nejrizikovějších skupin. Pomocí chytrých telefonů nebo tabletů se strašně brzy dostanou do online prostředí. V České republice se například každé druhé dítě setkalo s kyberšikanou, ať už v roli agresora nebo oběti. Ta čísla jsou varující. I děti, které se v běžném offline světě chovají třeba až submisivně, na internetu, v anonymním prostředí, mohou ztrácet zábrany nebo být dokonce agresivní.

Toto téma je potřeba zvedat, aby si to uvědomili hlavně rodiče, ale také učitelé ve školách. Z tohoto důvodu se snažím podporovat projekty, které se zaměřují na zvýšení povědomí v této oblasti. Téma nesmí být ve společnosti tabu. Je potřeba novou generaci připravit na nástrahy, které se na internetu skrývají.

Co kromě vnitřního trhu považujete za další prioritu při práci v Evropském parlamentu?

V roce 2016 jsem získala cenu za zahraniční politiku a lidská práva, čemuž se dlouhodobě věnuji. V této kategorii se to před tím žádnému českému politikovi nepovedlo. Vůbec prvním Čechem, který kdy ocenění od kolegů europoslanců získal, byla ale má kolegyně Martina Dlabajová. Myslím, že to bylo v roce 2015. Jsem ráda, že jsem obě dokázaly, že Češi jsou v Evropském parlamentu slyšet.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud