Chtějí z EU federaci s vlastní armádou. Panevropské hnutí Volt sní o malé bruselské revoluci | info.cz

Články odjinud

Chtějí z EU federaci s vlastní armádou. Panevropské hnutí Volt sní o malé bruselské revoluci

Jsou mladí, progresivní a do Evropského parlamentu kandidují hned v osmi členských státech. Panevropské hnutí Volt usiluje o to, aby se Evropská unie stala federací, měla svoji vlastní armádu a premiéra voleného europoslanci. Dvojkou belgické kandidátky Voltu je Češka.

Marcela Válková žije v Belgii už 12 let, tamní pobočku panevropského hnutí Volt spoluzakládala. Evropské instituce zná velmi zblízka, pracovala v Evropském parlamentu, posledních devět let pak v Komisi. Nyní by úřednické místo chtěla vyměnit za europoslanecké: „Doufám, že zde v Belgii získáme alespoň jedno křeslo,“ řekla INFO.CZ s tím, že reálný zisk Voltu v celé Evropě by mohl být okolo deseti křesel.

„Nejvíce šancí máme v Německu a v Nizozemsku. Tady v Belgii je to trošku složitější, protože se o nás moc neví,“ připouští. V Belgii jsou tři volební obvody – vlámský, valonský a německy mluvící část.

Jednačtyřicetiletá Válková žije se svým rumunským manželem a synem ve Vlámsku, kde se Voltu jako v jediném belgickém obvodu podařilo díky zisku pěti podpisů poslanců belgického parlamentu sestavit kandidátku pro evropské volby.

Reakce na brexit

Panevropské hnutí vzniklo před dvěma lety jako reakce na referendum o odchodu Británie z EU. U jeho zrodu v den britského hlasování stála 25letá Francouzka Colombe Cahenová-Salvadorová, 27letý Ital Andrea Venzon a 31letý Němec Damian Boeselagar. Nyní má hnutí asi 30 tisíc členů ve 32 státech Evropy a v osmi (Německo, Nizozemsko, Belgie, Španělsko, Bulharsko, Lucembursko, Švédsko a Velká Británie) kandiduje v evropských volbách.

„Zákon neumožňuje vytvořit nadnárodní stranu,“ citoval francouzský list Les Échos Cahenovou-Salvadorovou, podle níž spočívá problém europarlamentu právě v tom, že jednotlivé strany kandidují s národními programy a poté se sdružují do frakcí se stranami, které mají v domácí politice zcela jiné priority.

Volt proto loni v srpnu schválil jednotný program pro celé hnutí, známý pod názvem Amsterdamská deklarace. Ten slibuje „silnější a demokratičtější Evropu“. Navrhuje například, aby mohli europoslanci předkládat zákony (nynější pravomoc Komise) a aby volili premiéra federální EU. Občané by pak přímo volili unijního prezidenta.

K dalším prioritám Voltu patří zavedení evropské uhlíkové daně, společný azylový systém EU a důraz na vzdělání. Hnutí bojuje za „spravedlivou a odpovědnou společnost“, do níž spadají i politické kandidátky se stejným počtem mužů i žen. Takové jsou ostatně i současné kandidátky Voltu. Průměrný věk členů je 35 let, mezi osmi lídry je ale polovina ještě mladší. Nejmladší ze 150 kandidátů, Bibi Wielingaové, je pouhých 17 let.

Volt také usiluje o to, aby se angličtina stala oficiálním jazykem EU a aby unie harmonizovala podnikové daně – ty by měly dosahovat minimálně 15 procent.

Drtivou většinu financí na kampaň získal Volt pomocí crowdfundingu a darům od jednotlivců. Pokud by ale někdo přispěl částkou vyšší než 3000 eur, Volt v rámci transparentnosti zveřejní jeho jméno. Pokud by nesouhlasil, hnutí mu peníze vrátí.

Volt má nejblíž k ALDE a Zeleným

Členové Voltu už před volbami řešili, do jakých frakcí by se jeho europoslanci uchýlili, pokud by nevytvořili svoji vlastní, což je více než pravděpodobné. „Bude to demokratické rozhodnutí celého hnutí, budeme o něm hlasovat. Každý člen bude mít právo se k tomu vyjádřit. My hlasujeme elektronicky úplně o všem,“ říká Válková.

„Ze současných frakcí máme asi nejblíž k ALDE nebo Zeleným. Ekonomicky jsme blízko k ALDE, máme ale také spoustu ekologických politik,“ vysvětluje. Pokud by musela volit ve své rodné zemi, dala by hlas nejspíš Pirátům.

V Česku se hnutí Volt letošních evropských voleb neúčastní, do budoucna by se to ale mělo změnit: „Česká buňka byla dlouho neaktivní, protože její vedoucí je velice zaměstnaný člověk. Teď se to ale začalo rozjíždět,“ míní kandidátka z Belgie, kde už naopak Volt vloni kandidoval v obecních volbách a letos se kromě evropských chystá i na parlamentní.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud