Dvojka Evropského parlamentu stojí před výzvou: socialisty čeká ztráta vlivu | info.cz

Články odjinud

Dvojka Evropského parlamentu stojí před výzvou: socialisty čeká ztráta vlivu

Socialistická frakce v Evropské parlamentu bude v květnových volbách obhajovat pozici druhé nejsilnější formace. Drží ji už skoro dvě dekády, ovšem letos poprvé hrozí, že se propadne na třetí místo. Koho frakce sdružuje a jaké jsou její vyhlídky?

Oficiálně se jmenují Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D). A jak pro INFO.CZ připomíná politolog Petr Sokol, slovo demokrat v názvu odkazuje na italskou Demokratickou stranu. „Ta vznikla netypickým spojením levé části křesťanských demokratů a postkomunistů a není klasickou socialistickou stranou,“ vysvětluje Sokol.

Až na tuto zvláštnost je ale S&D ideologicky nejvíce sourodou skupinou v Evropském parlamentu. „Téměř všechny její členské strany mají v názvu slovo socialistická, sociálnědemokratická nebo labouristická a patří ke klasickým stranám socialistické stranické rodiny,“ říká Sokol.

Od federalistického Beneluxu až po chladnou Skandinávii

Přesto bychom i uvnitř socialistického bloku mohli nalézt určité rozdíly. „Nejvíce vlevo tradičně stojí socialisté z Belgie, a to zejména francouzskojazyčná, valonská Socialistická strana (PS),“ zdůrazňuje politolog a připomíná, že historicky stáli nejblíže středu britští labouristé, kteří se však pod vedením Jeremyho Corbyna obrátili prudce doleva.

Rozdílné pohledy můžeme najít i v pohledu jednotlivých stran v rámci frakce na evropskou integraci. „Labouristé společně se sociálními demokraty ze Skandinávie byli vždy nejméně eurofederalističtí. Opak platil zejména o socialistech z Beneluxu,“ popisuje Sokol.

Z českých stran bychom v řadách S&D nalezli přirozeně ČSSD. V ní jsme mohli v nedávné době pozorovat napětí mezi „progresivisty“ typu Jiřího Dienstbiera a „starosocialisty“, jako je třeba Jaroslav Foldyna. Podobné pnutí je vidět i na celoevropské úrovni.

„Před několika lety měla například v eurostraně PES (Strana evropských socialistů), která je partnerem S&D, na určitou dobu pozastavené členství slovenská strana Smer, která patří spíše ke 'starosocialistům', a to kvůli koalici s nacionalistickými stranami,“ připomíná Sokol a dodává: „Teď totéž hrozí rumunským sociálním demokratům, ale tam jde spíše o pošlapávání zásad právního státu jejich vládou“.

Druhé místo s odřenýma ušima

Tón frakce v současnosti udává podle Sokola už výše zmíněná italská Demokratická strana spolu s německou SPD. Výrazný je však i vliv francouzských socialistů, španělské PSOE a britské Labour Party.

Podle aktuální prognózy Europe Elects by ve volbách evropští socialisté skončili druzí za evropskými lidovci. Získat by mohli 135 mandátů, což by znamenalo ztrátu celkem 56 křesel. Měli by si tak udržet pozici druhé nejsilnější formace. Zdá se však, že to bude s odřenýma ušima.

Na záda jim dýchají liberálové a hodně bude záležet, jak se poskládají frakce na euroskeptické pravici. Její mandáty jsou dnes rozděleny mezi tři skupiny (ECR, ENF a EFDD) a v případě sjednocení, které je však kvůli nejrůznějším animozitám dost nepravděpodobné, by právě euroskeptici mohli v Evropském parlamentu atakovat nejen druhou, ale dokonce i první příčku.

Na druhou stranu. Pokud dojde ke zvratu v otázce brexitu a své poslance si zvolí i obyvatelé odcházejícího Spojeného království, budou to právě evropští socialisté, kdo na tom nejvíce vydělá, protože v jejich řadách zůstanou britští labouristé. A naopak výrazně ztratí evropští lidovci, ke kterým se na ostrovech žádná strana nehlásí. Podobně vydělá i euroskeptický tábor, do kterého se řadí britští konzervativci. Jejich přítomnost by však byla překážkou širšího sjednocení euroskeptiků.

Nejen tradiční témata, ale i ochrana klimatu

Kandidátem evropských socialistů na předsedu Evropské komise je její současný první místopředseda Frans Timmermans. Ten je podle Sokola klasickým představitelem sociální demokracie. „Náleží k nizozemské Straně práce a jeho světonázor odpovídá tomu, že právě socialistické strany z Beneluxu patří tradičně k nejvíce federalistickým formacím v rámci evropské socialistické rodiny,“ zdůrazňuje v souvislosti s Timmermansem Sokol.

Timmermans tak ve své volební kampani tematizuje podobně jako odbory pod vedením Josefa Středuly u nás problematiku zvyšování mezd a další tradiční sociálně demokratická témata. Vedle nich však sází i na otázku změny klimatu. V souvislosti s ní říká: Musíme změnit náš způsob života a způsob využívání světových zdrojů.

V zahraničně politické oblasti Timmermans volá po globálním přístupu k migraci a otevřeně se vymezuje proti Donaldu Trumpovi a Vladimiru Putinovi. „Pokroková Evropa, kterou chceme spolu s vámi vybudovat, je svobodná, spravedlivá a udržitelná,“ apeluje na voliče Timmermans.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud