Ekonomické zisky vs. veřejné zdraví. Politický konflikt voleb je konečně jasný. Komentář P. Poce | info.cz

Články odjinud

Ekonomické zisky vs. veřejné zdraví. Politický konflikt voleb je konečně jasný. Komentář P. Poce

Evropský parlament ve středu 16. ledna hlasuje o závěrečné zprávě Zvláštního výboru pro autorizaci pesticidů v EU (PEST), který fungoval v roce 2018, a jehož jsem byl koordinátorem pro frakci S&D. Výbor při své práci využil i mou zprávu o provádění legislativy, která má zajistit bezpečnost evropských občanů při používání pesticidů.

Ve zprávě jsem upozorňoval na nedostatky, které chce teď PEST napravit. Problémem je pomalé zavádění evropských předpisů do zákonů v členských státech, povolování zbytečných výjimek pro nebezpečné chemikálie, nedostatečné vymáhání dodržování zákona ze strany národních úřadů.

Současný systém nedokáže dostatečně postihnout řadu dopadů pesticidů. Neporadí si s účinky dlouhodobého vystavení malým dávkám pesticidů, s dopady na zranitelné skupiny, jako jsou těhotné ženy, děti nebo mladí lidé. Umíme odhalit nebezpečí u jedovatých látek, u kterých je otrava hned vidět. Neumíme si poradit s látkami, které u nás vyvolávají nemoci pomalu, nenápadně a plíživě, takže jsou stále na trhu pesticidy, které mohou postupně otrávit naši nervovou soustavu, vyvolat degenerativní nemoci jako Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Stejně tak Evropský parlament dlouho požaduje návrhy legislativy, které by řešily účinek koktejlu různých chemických látek v našem prostředí, potravě či vodě na naše zdraví, a stále nic není na stole.

Dnes úplný dopad pesticidů na naše zdraví neznáme. Chybí data o účinku některých chemických látek v reálných podmínkách, kdy vstupují do hry produkty jejich rozkladu v životním prostředí i v nás samotných. Nejsou dostatečně zkoumány účinky ve spojení s přísadami, které se přidávají do konečných přípravků, a které by měly být testovány na národní úrovni. Chybí nám pořádné informace o tom, kolik a čeho se kde stříká, jak se ty postřiky mezi sebou navzájem ovlivňují a jak reagují s dalšími látkami používanými v zemědělství. Vědci přitom dlouhodobě upozorňují na to, že některé aktivní látky jsou nebezpečné až v rámci konečné postřikové látky nebo směsi.

Když není jistota o dopadech na naše zdraví nebo životní prostředí, měly by členské státy i Evropská komise vždy použít takzvaný princip předběžné opatrnosti. To nedělají a povolují pesticidy, u kterých Evropský úřad pro bezpečnost potravin dospěl k závěru, že představují velkou hrozbu například v podobě úhynu celých populací ptáků. Životní prostředí je často bráno jako věc druhotného významu bez ohledu na jasnou souvislost mezi stavem životního prostředí a našim vlastním zdravím.

Jaké doporučení proto (mimo jiné) navrhujeme?

1. Chceme ukončit praxi stříkání pesticidů v prostorech, které využívá široká veřejnost a zranitelné skupiny, jako parky, zahrady, dětská hřiště či v okolí školek a škol.

2. Požadujeme zahrnutí nových bezpečnostních faktorů - hodnocení pesticidů z hlediska jejich dlouhodobé toxicity, nejčastějších použití, dávkování a příslušných scénářů expozice, z hlediska účinků vývojové neurotoxicity, posouzení skutečné akutní i chronické expozice zranitelných skupin.

3. Při výpočtu „bezpečných“ dávek expozice brát do úvahy i potenciální toxicitu směsi.

4. Požadujeme, aby Komise našla způsob, jak hodnotit a adresovat kombinační efekt různých chemických látek.

5. Vyzýváme ke stanovení maximálních limitů reziduí pro půdy a povrchové vody.

6. Posílit výzkum dopadů pesticidů včetně provedení epidemiologické studie reálných dopadů na naše zdraví.

7. Zlepšit přístup farmářů k bezpečnějším alternativám, včetně nechemických metod a pesticidů představujících nízké riziko.

8. Zlepšit informovanost veřejnosti – dostupnost statistik prodeje pesticidů a informace o rizicích.

9. Neschvalovat látky pro vysušování rostlin (používá se např. pro urychlení dozrání).

10. Omezit nevhodné preventivní používání přípravků na ochranu rostlin.

Celou zprávu, jak byla v prosinci přijata ve Výboru, najdete v českém jazyce zde.

Někteří kolegové přesto nepřestávají argumentovat tím, že je náš autorizační systém nejpřísnější na světě, a proto nepotřebuje změnu. Jenže to je jako kdybychom odmítali opravit děravou střechu jen proto, že sousedovi do domu zatéká více než nám. Frakce Evropských konzervativců a reformistů se nyní snaží práci výboru znehodnotit a vymazat celé pasáže závěrečné zprávy včetně částí, kde voláme po tom, aby nedocházelo ke stříkání pesticidů na místech využívaných nejvíce zranitelnými skupinami obyvatel.

Ano, politický konflikt je jasný a je konečně jasně pojmenován i pro letošní volby do Evropského parlamentu. Je to konflikt mezi stranami, které dávají přednost bezohlednému zisku a chamtivosti několika a mezi politickými subjekty, které volají po ochraně lidského zdraví, životního prostředí a zodpovědnosti.

Pavel Poc (ČSSD) je europoslancem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud