Články odjinud

Eurovolby přeskupí síly. Salvini šlape Merkelové na paty, velcí hráči přijdou o většinu

Eurovolby přeskupí síly. Salvini šlape Merkelové na paty, velcí hráči přijdou o většinu

Euroskeptické strany po volbách do Evropského parlamentu posílí a pravicová protiimigrační Liga italského ministra vnitra Mattea Salviniho by se dokonce mohla stát druhou nejsilnější stranou europarlamentu – předběhne ji jen CDU německé kancléřky Angely Merkelové. Ukazuje to prognóza výsledků květnových voleb, kterou začátkem týdne publikoval Evropský parlament (CELÝ DOKUMENT ZDE). Spíš než nárůst euroskeptických stran však fungování europarlamentu ovlivní oslabení dvou nejsilnějších politických skupin, které poprvé v historii přijdou o většinu. Co bude úpadek mainstreamových stran znamenat pro unii?

Evropské volby, které jsou vedle brexitu nejsledovanější událostí letošního roku, se uskuteční už za tři měsíce. Většina stran má postavené kandidátky a prognózami o výsledku voleb se to v posledních týdnech začíná jen hemžit. Závěr odborníků je jasný – euroskeptické strany po volbách posílí. Vlastní předpověď budoucího rozložení sil v pondělí zveřejnil také Evropský parlament. I jeho analýza, která se opírá o předvolební průzkumy v jednolitých unijních zemích, předpovídá posílení euroskeptických stran, největší úspěch by však podle zprávy měla slavit italská Liga.

Průzkumy uvádí, že protiimigrační strana Mattea Salviniho by ve volbách mohla získat asi 32 procent hlasů, což by pro ni podle analýzy Evropského paramentu znamenalo zisk celkem 27 křesel. Italská Liga by se tak stala druhou nejsilnější politickou stranou v Evropském parlamentu. Se ziskem 29 křesel by ji předehnala jen německá koalice stran CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Ta podle prognóz naopak oslabí – ještě v roce 2014 totiž získala celkem 34 křesel, o pět si tedy zřejmě pohorší.

„Pro Salviniho by to byl bezesporu velký úspěch. Velká část předvolebních průzkumů ukazuje, že by se kolem 30 procent mohl skutečně pohybovat. Samozřejmě by to bral jako své velké vítězství a snažil by se to prodávat v rétorice proti mainstreamovým stranám – že on dělá politiku, která je pro lidi, na což mainstreamové strany rezignovaly,“ říká pro INFO.CZ odborník na Evropskou unii z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Současné mandáty a možné volební výsledky europarlamentních frakcí (projekce EP z 18. února 2019)

Salvini, který v kampani jistě vsadí především na protiimigrační rétoriku, bude po volbách zřejmě slavit velký úspěch, jak ale upozorňuje Kovář, neznamená to, že bude mít v parlamentu vliv, jako má CDU/CSU. Sesterská unie je totiž součástí europarlamentní frakce Evropská lidová strana (EPP), která zůstane nejsilnější politickou skupinou i po květnových volbách.

Naopak Salviniho Liga patří do frakce Evropa národů a svobody (ENF), která sdružuje euroskeptické strany s protiimigračním programem a v současnosti je s 37 zástupci nejmenší politickou skupinou Evropského parlamentu. Salvini a další euroskeptičtí politici, jako je šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová, sice už dnes hovoří o tom, že by chtěli po volbách spolupracovat a založit novou frakci, otázka ale je, kdo by do ní nakonec vstoupil a jak silná by taková skupina byla. Podle Kováře sama o sobě silná nebude. Salvinimu navíc bude chybět koaliční potenciál, který v Evropském parlamentu potřebuje ke schvalování či blokování legislativy.

„Salvini velký koaliční potenciál mít nebude. Některé další politické strany podobné Lize navíc může odrazovat od vstupu do jeho koalice právě to, jak je Salvini silný. Pro tyto strany je typické, že jsou založené na charismatickém vedení jejich lídrů, ti ale mezi sebou následně mívají rozpory, protože jsou zvyklí být těmi hlavními tvářemi. A je jasné, že Salvini by takové frakci mohl dominovat, což se ostatním nemusí líbit,“ vysvětluje Kovář.

Nejednota euroskeptiky oslabuje

Kromě Salviniho by měly ve volbách posílit i další pravicové, euroskeptické strany, jako je polská vládní strana Právo a spravedlnost, Salviniho koaliční partner Hnutí pěti hvězd nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Kromě toho se také očekává, že v Evropském parlamentu poprvé zasednou i další euroskeptické strany – například nizozemská konzervativní strana Fórum pro demokracii nebo španělské krajně pravicové hnutí Vox, které zaznamenalo úspěch už v prosincových volbách v Andalusii.

Jak s odkazem na pondělní analýzu upozorňuje list Financial Times, pravicové euroskeptické strany získají více než jednu pětinu křesel – podle prognóz si udrží přesně 153 míst, které dohromady mají už dnes. Počet křesel pro ně sice zůstane stejný, přesto svůj vliv posílí. Celkový počet mandátů se totiž po odchodu Spojeného království má z dnešních 751 křesel snížit na 705.

Celkově by však euroskeptické strany mohly být ještě silnější a ovládnout až třetinu Evropského parlamentu. Financial Times totiž odkazuje pouze na pravicové strany, které jsou kromě ENF sdružené také ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD, členem například Hnutí pěti hvězd) a ve skupině Evropští konzervativci a reformisté (ECR), kam patří například česká strana ODS. Mezi euroskeptická uskupení se však řadí i frakce GUE/NGL, kde jsou většinou komunistické strany. Přesto vliv euroskeptiků nebude tak velký, jak někteří předpokládají.

„Euroskeptické strany bezesporu posílí a budou mít větší vliv na fungování parlamentu. Předpokládám ale, že ENF, EFDD a ECR budou hlasovat společně spíše ve chvíli, kdy půjde o odmítnutí návrhů prohlubujících integraci. Už méně ale očekávám jejich společné hlasování v případě, že půjde o jejich vlastní návrhy. Podle mě jsou tedy výroky o tom, že euroskeptici vyhrají evropské volby, trochu přehnané – byť je jasné, že v porovnání s předchozími volbami posílí,“ říká Kovář.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

Jak navíc podotýká expert ÚMV, tyto strany mají mnohdy vnitřní problémy, štěpí se a nejsou jednotné. Tím pádem pak nejsou jednotné ani jednotlivé euroskeptické frakce europarlamentu. „Pokud se podíváte na to, jak často spolu tito europoslanci hlasují, ENF a EFDD mají nejnižší kohezi ze všech politických skupin. To ukazuje, že tam vnitřní štěpení a nejednota je,“ dodává Kovář.

Větší hrozba než euroskeptici

Zatímco euroskeptická hnutí posílí, středopravé a středolevé strany oslabí. Jak navíc ukazuje analýza Evropského parlamentu, dvě tradičně největší frakce – EPP, kde je nejsilnější stranou německá CDU/CSU, a S&D sdružující strany sociální demokracie – po volbách ztratí v europarlamentu většinu, kterou si obě politické skupiny udržovaly už od prvních voleb v roce 1979.

EPP si má z dnešních 217 míst pohoršit na 183 a ještě hůř je na tom středolevá frakce S&D má přijít dokonce o třetinu míst – ze 186 křesel jí podle prognóz zbude jen 135, což je mimo jiné dáno i tím, že S&D po brexitu přijde o britské labouristy. Takový pokles hlasů by pro tyto dvě frakce znamenal, že poprvé v historii nebudou v Evropském parlamentu ovládat většinu. Právě to je podle Kováře mnohem závažnější důsledek květnových voleb, než posílení euroskeptických stran, o kterém se v souvislosti s volbami hovoří nejčastěji.

„Podle mě to je ten nejklíčovější dopad nadcházejících voleb. Posílení euroskeptických stran se může ukázat jako důležité až zpětně v historickém kontextu, pro bezprostřední fungování europarlamentu je ale problém oslabování těchto velkých frakcí. EPP a S&D měly vždy dohromady něco mezi 55 až 70 procenty, teď se ale dostanou jen mezi 40 až 45. Jejich koalice sice ne vždy při hlasování fungovala, ale pokud šlo do tuhého a potřebovaly schválit nějaký prointegrační návrh, nějakým způsobem se většinou domluvily,“ vysvětluje Kovář.

„Konec této koalice tedy bude mít velký dopad na fungování parlamentu. Možná se to velmi jednoduše projeví už během jmenování předsedy Evropské komise, Evropského parlamentu, následně předsedy Evropské rady a stejně tak během jmenování šéfa Evropské centrální banky, kterému brzy končí funkční období. V těchto případech velmi často docházelo k tomu, že se tyto dvě největší strany domluvily a rozdělily si klíčové posty mezi sebe,“ dodává odborník. To se ale zřejmě změní.

Aby si totiž proevropské síly udržely většinu, budou se muset spojit s třetí politickou frakcí – buď s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kam spadá české Hnutí ANO, nebo se Zelenými. „Teď budou muset přizvat třetí stranu – velmi pravděpodobně to bude ALDE, protože se Zelenými by měli koaliční většinu jen velmi těsnou,“ vysvětluje Kovář s tím, že třetí strana bude také požadovat, aby i ona mohla klíčové pozice obsadit. Hlasování se tak zkomplikuje – vyjednávání mezi třemi stranami bude náročnější a delší, než jak tomu bylo doposud. A neplatí to jen pro obsazování vrcholných postů, ale také při schvalování legislativy obecně.

„V Evropském parlamentu sice nikdy neexistovala jedna velká koalice, která by dohromady prohlasovala úplně všechno, po nadcházejících volbách ale podle mě dojde k tomu, že se budou častěji vytvářet ad hoc hlasovací koalice pro jednotlivá témata. Tyto hlasovací koalice mohou vznikat i napříč jednotlivými politickými skupinami. Tím pádem se bude také oslabovat držení se stranické linie,“ popisuje Kovář pravděpodobné proměny europarlamentu po květnových volbách.

I navzdory oslabení ale EPP a S&D zůstanou nejsilnějšími frakcemi Evropského parlamentu. Nutno také podotknout, že Evropský parlament zveřejnil první analýzu možných výsledků přesně 100 dní před konáním voleb, do druhé poloviny května se tak voličské preference ještě promění – otázka je, zda to bude směrem k tradičním proevropským silám, nebo euroskeptikům.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud