Evropští lidovci – favorit eurovoleb míří k Pyrrhovu vítězství | info.cz

Články odjinud

Evropští lidovci – favorit eurovoleb míří k Pyrrhovu vítězství

Patří k nim šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, německá kancléřka Angela Merkelová, rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo Silvio Berlusconi, ale i Jiří Pospíšil nebo Pavel Bělobrádek. Už skoro 20 let, přesněji od eurovoleb v roce 1999, jsou evropští lidovci sdružení ve frakci Evropské lidové strany nejpočetnějším uskupením v Evropském parlamentu. Přinášíme vám první díl ze série článků představujících jednotlivé frakce Evropského parlamentu.

Aktuální predikce věští, že i letos, tedy popáté v řadě zvítězí ve volbách právě kandidáti stran sdružených a přidružených k Evropské lidové straně (EPP). Nebude to ale beze ztráty kytičky. Například Europe Elects aktuálně predikuje, že zastoupení EPP poklesne ze stávajících 221 křesel na 177 mandátů.

Zůstane Orbán?

A možná bude i hůře. Evropští lidovci se totiž začali hádat mezi sebou. Členství v Evropské lidové straně bylo pozastaveno straně FiDeSz, v jejímž čele stojí maďarský premiér Viktor Orbán. Politolog Petr Sokol, který již téměř 16 let pracuje v Evropském parlamentu, však v této souvislosti upozorňuje, že poslanci FiDeSz dále setrvávají ve frakci EPP.

A nejsou přitom sami. „Poslanci FiDeSz se ve frakci EPP v minulosti příliš neodlišovali od hlavního proudu a patřili k blízkým spojencům CDU-CSU. V poslední době však podobné postoje jako FiDeSz ve vnitrostátní politice začaly zaujímat i další strany patřící k EPP. Mezi těmito spojenci FiDeSz bych zmínil Janšovu Slovinskou demokratickou stranu nebo bulharské uskupení GERB premiéra Borisova,“ říká Sokol.

Od středu doprava

Uvnitř Evropské lidové strany tak můžeme pozorovat vzrůstající napětí, které vyplývá ze skutečnosti, že strana pokrývá široké názorové spektrum od politického středu až k pravici. „Najdeme v ní nejen křesťanskodemokratické strany, které ji historicky založily, ale i severské, prointegrační konzervativní strany. Doplňují je formace, které zaplňují celý pravý střed a nehlásí se pouze k úzké křesťanskodemokratické nebo konzervativní orientaci. Na levém křídle EPP se profilují zejména křesťanští demokraté z Beneluxu, na opačném „konci“ napravo pak skandinávští konzervativci,“ vypočítává Sokol.

Z českých stran jsou členy Evropské lidové strany KDU-ČSL a TOP 09. V její frakci v Evropském parlamentu pak zasedají i poslanci zvolení za STAN.

Případná ztráta FiDeSz, který má mimo řady EPP blízko k polské straně Právo a Spravedlnost, by mohl evropské lidovce citelně bolet. Podle průzkumů veřejného mínění volil stranu Viktora Orbána přibližně každý druhý maďarský volič, díky čemuž by se FiDeSz mohl stát voličsky vůbec nejúspěšnější stranou v celé Evropské unii, což by jeho odchodu dodalo symbolickou rovinu, ale hlavně by s sebou mohl strhnout i své spojence.

Merkelová i Tusk

Velká rána by to byla i pro německou kancléřku Angelu Merkelovou. Právě poslanci její CDU a sesterské CSU hrají dlouhodobě ve frakci první housle. „V posledním funkčním období hrála silnou roli také polská Občanská platforma, která se dokonce ve významu minimálně vyrovnala francouzským republikánům a španělským lidovcům, rovněž patřícím k jádru frakce,“ poukazuje Sokol na výraznou pozici našich severních sousedů z Polska. K Občanské platformě a skrze ni i k EPP ostatně patří i předseda Evropské rady Donald Tusk.

Kandidátem EPP na post předsedy Evropské komise je Manfred Weber z bavorské CSU. Ten v eurostranických primárkách porazil bývalého finského premiéra Alexandera Stubba. Weber vede kampaň pod heslem „Lepší Evropa“. V EU chce vytvořit 5 miliónů nových pracovních míst, posílit ochranu hranic pomocí agentury Frontex nebo rozšířit unijní programy pro mladé Erasmus+ a #DiscoverEU.

Jestli se stane předsedou Evropské komise, bude záležet nejen na výsledcích EPP ve volbách do Evropského parlamentu, ale i na ochotě hlav států a vlád členských zemí EU ho do funkce podpořit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud