Články odjinud

EXKLUZIVNĚ Telička přemýšlí o novém hnutí: Situace v Česku mě nutí něco udělat

EXKLUZIVNĚ Telička přemýšlí o novém hnutí: Situace v Česku mě nutí něco udělat
 

Nejvýše postavený Čech v Evropském parlamentu – jeho místopředseda Pavel Telička – vážně zvažuje, že půjde už do nadcházejících evropských voleb s novým hnutím. V rozhovoru pro INFO.CZ poprvé obsáhle mluví o tom, že ho to láká, protože ho situace v Česku nutí zůstat ve veřejném životě. Telička se loni kvůli neshodám rozešel s hnutím ANO, za které v minulých volbách uspěl. O nové značce se chce rozhodnout do několika dní a má v tomto směru velké plány. „Pokud dojde k založení politického hnutí, které půjde do evropských voleb, tak si myslím, že jeho ambice by už nemohly být pouze tyto volby. Myslím, že situace na domácí scéně už předurčuje k tomu, aby v případě úspěchu tento subjekt měl vyšší a širší ambice,“ říká.

V květnu nás čekají volby do Evropského parlamentu. Průzkumy naznačují, že s přehledem zvítězí hnutí ANO, a to i proto, že levice je oslabená a pravice rozdrobená. Vidíte toto rozložení sil jako možný problém?

Ano, máte pravdu, že dnešní politické scéně výrazně dominuje hnutí ANO, a to i proto, že má premiéra a ten už delší čas říká, že není podstatné, jestli je strana nalevo nebo napravo, ale hlavně když řeší problémy, i když je ne nutně řeší. Já tento názor nesdílím, ale to je nyní vedlejší. Střed a pravý střed je opravdu fragmentovaný a já bych určitě za lepší variantu, minimálně s výhledem k evropským volbám, ale samozřejmě i za ně, považoval to, kdyby se dokázaly integrovat.

To se ale zatím nedaří. Nejdříve se nepovedla společná kandidátka KDU-ČSL spolu s TOP 09 a STAN a nedávno svou vlastní kandidaturu ohlásil europoslanec Jaromír Štětina, který v současném Evropském parlamentu působí za TOP 09. Kandidovat bude pravděpodobně i mediální magnát Jaromír Soukup…

Pokud zmiňujete lidovce, tak si myslím, že aspoň pro eurovolby mohli vyvinout větší snahu a mohli se pokusit překonat rozdílné názory a možná i osobní historické či nehistorické antipatie a nedorozumění. Na druhou stranu mám pro tento krok určité pochopení, protože KDU-ČSL je křesťanská strana, která se od ostatních partají, tedy TOP 09 nebo STAN, s nimiž nyní sedí ve stejné politické frakci v Evropském parlamentu, liší.

K rozmělnění české politické scény přispívají navíc také prohlášení typu „s tím nikdy do voleb nepůjdu“, případně „anebo ano, ale jinak“.

Europoslanec Štětina oznámil vznik nového hnutí, které má ambice uspět v evropských volbách, před několika dny na sociálních sítích. O vás se již nějakou dobu ví, že uvažujete podobně a také něco chystáte. Nevzal vám Štětina vítr z plachet? Jak jeho plány vůbec hodnotíte? 

Zatím nevím, co bude obnášet politický subjekt, který chce pan Štětina založit. Pan Štětina mne oslovil a asi před třemi měsíci jsme si spolu sedli v mé bruselské kanceláři, kde mi řekl, že slyšel, že já možná budu něco zakládat, a že by měl zájem. Já mu odpověděl, že v tuto chvíli nevím.

On vám nabídl spolupráci? Vy jste ji odmítl?

Ne, neodmítl jsem ho, řekl jsem mu, že v tuto chvíli opravdu nevím, jak se to bude vyvíjet. Je to několik měsíců zpátky. Také jsem mu řekl, že můžeme zůstat v kontaktu a jakmile se rozhodnu k nějakém kroku, což nadále platí, tak si dáme vědět. Ale mezitím, než jsem došel k nějakému definitivnímu rozhodnutí, tak to vyhlásil.

Zatím to nemůžu komentovat. Nanejvýš jen tím, co jsem už uvedl na twitteru – tedy že pan Štětina je slušný člověk, který si tady v Evropském parlamentu našel svou parketu a rozhodl se do toho jít. Já ale kromě názvu nevím s kým, s jakým programem a tak dále. Myslím, že Ivan Pilip na twitteru napsal, aby už nikdo nezakládal další stranu, protože už jsou tam tři a on nemá koho volit.

A co tedy vy? O vás se neustále šeptá, že budete zakládat něco nového. Vyslyšíte tedy Ivana Pilipa, nebo do toho skutečně jdete? 

U mě se tím, že se pan Štětina rozhodl založit nové hnutí, nic nemění. Ve vší úctě k němu to pro mě není důvod, který by mě přiměl k jedné, nebo ke druhé variantě.

Mluvíte o variantách. Které konkrétně máte na mysli? Budete kandidovat za sebe? 

Za sebe ne.

To, že byste se přidal k nějaké existující straně, jste už dříve vyloučil… 

Nejen já jsem to vyloučil. V zásadě to vyloučily i některé politické subjekty, o nichž někdo spekuloval, já nikoliv. Samo to ukázalo, že tu zatím není vůle, síla a často schopnost k integraci, pokud někdo – a nebudu jmenovat – řekl: Telička ne. Podotýkám, že sám jsem nikoho nekontaktoval. Trochu to připomíná situaci v Británii. Je to neschopnost vidět za hranice stranických zájmů.

Dobře, pojďme více mluvit o těch variantách, které jste zmínil.

U mě je tedy i nadále možná varianta, která bohužel bude na pozadí toho, co udělal pan Štětina, vnímána asi jako ten „další“ subjekt. Já jsem vždy říkal, že toto je eventualita, ale že některé věci se musí promyslet. Jsem si vědom, že by to byl další subjekt v centru, ale vždy jsem dodával, že pokud dojde k založení takového politického hnutí, které půjde do evropských voleb, tak si myslím, že jeho ambice by už nemohly být pouze tyto volby. Myslím, že situace na domácí scéně už předurčuje k tomu, aby v případě úspěchu tento subjekt měl vyšší a širší ambice. Dodávám ještě jednou, že pokud by to byl nový subjekt a já bych u toho zůstal s určitým vlivem, tak určitě vždy s tou integrační ambicí ve vztahu k dalším politickým stranám středu.

Co to znamená?

Jinými slovy, já si myslím, že pokud by tady byl prostor před volbami, nebo krátce po nich, ke spolupráci, tak v případě, že by tato varianta nastala, tak bych o to rád usiloval. I pokud by k tomuto nedošlo, tedy, že bych se ne nutně objevoval v evropské politice, tak by tato druhá varianta v mém případě musela obnášet angažovanost ve veřejných věcech na domácí scéně. Opět by tu byla snaha přispět k té zmiňované integraci. Tím tedy asi poprvé otevřeně říkám, že situaci v České republice považuji za takovou, že i kdybych se třeba nakonec vrátil k podnikání, tak budu ve veřejném životě vidět. Budu se určitě angažovat dál.

Teď jste tu nastínil některé možnosti. Ke které z nich se finálně přikloníte?

Rozhodnutí padne v řádu dní. Jde také o to, zda člověk může více naplňovat určité úsilí jako poslanec Evropského parlamentu, a nebo doma. Faktem je, že asi není nic jednoduššího, než jít podnikat a hodit to za hlavu. Život bude o něčem jiném. Jednoduché by také bylo říct si: jdu do evropských voleb a budu dalších pět let dělat to, co dělám. Člověk si ale zároveň musí říct, jaký efekt to přináší. Je to to, co je v tuto chvíli nejpodstatnější? Tohle nyní řeším a přemýšlím o tom. Má to společného jmenovatele a tím je to, že v tom nestavím sebe sama na první místo.

Dostat z vás jednoznačnou odpověď není nic snadného. Tak zůstaneme u hypotetických situací. Pokud mluvíme o integraci středu a budeme předpokládat, že přijdete brzy s něčím novým, budete připraven se případně spojit s někým dalším, tedy již existující stranou? Nebo do toho půjdete jen jako Pavel Telička? Nebo třeba s kolegou Petrem Ježkem, který podobně jako vy ukončil spolupráci s ANO…

Určitě ne jako Pavel Telička. Ale pořád vám nemůžu dát odpověď. Pouze to, že pokud takový subjekt vznikne, tak to určitě nemůže být o linii ryze Teličky, ani o linii Teličky a Ježka. Pokud to má mít solidní základy, tak to musí mít nějaká vnitřní pravidla a vnitřní demokracii, a pokud do toho dáte hodně včetně jména a úsilí, tak je logické, že na to budete chtít mít minimálně v začátcích vliv. Určitě to ale není o jedné osobě nebo dvou osobách. Chtěl bych ale říct, že já do toho půjdu mj. tehdy, když ten subjekt bude zdravý a konkurenceschopný. Nebyla by to pro mě otázka jen s prominutím přelézt hranici a získat jeden mandát. Tohle bych považoval za neúspěch a ani by mě to netěšilo.

Abychom nezamluvili tu připravenost spolupracovat s existujícími stranami…

Samozřejmě, když něco zakládáte, a já mám průzkum veřejného mínění, který nevypadá vůbec špatně, a byl by tady subjekt ve středu, zdravý a silný, tak bych byl připravený vést jednání. Ale když se zatím podívám na vyjádření některých politiků ve středu, tak si myslím, že v tuto chvíli tomu tak není. Pravděpodobnější bych to proto považoval až v nějakém horizontu za evropskými volbami. To už ale opravdu předbíhám a určitě by to nebylo jen na mě.

Na evropské úrovni byste se rád pohyboval pořád v rámci ALDE‚ nebo by vás mohlo zlákat něco jiného či nového, co třeba zatím ještě ani neexistuje?

Byl by to určitě střed, tedy ALDE nebo En Marche, ale to už opět předbíháme. Nicméně bychom chtěli přispět k něčemu, co by bylo pevně ukotvené a zdravé. Prvním partnerem by bylo ALDE. Nesmí to ale být jen o počtech europoslanců, musíme se bavit i o programu. Pokud bychom to založili a měli své voliče, tak oni by určitě neočekávali, že napíšeme bianco šek evropské frakci.

O možné spolupráci s hnutím francouzského prezidenta En Marche, které se nyní přetransformovalo ve stranu, jste hovořil už dříve. Dokonce se spekulovalo o tom, že byste chtěl být něco jako „Macronův kůň“ v ČR. Posunulo se to nějak?

Že bych chtěl být Macronovým koněm jsem sám neřekl, ale snažil jsem se držet konstantní linku celou dobu. Macron jako politik není bezvadný a celou řadu jeho názorů nesdílím – byl třeba v socialistické vládě a zcela určitě primárně hájí zájmy Francie, ale je to objektivně lídr. Mám také v En Marche řadu kontaktů včetně bývalého šéfa mé kanceláře. Na druhou stranu ve frakci ALDE jsem byl já ten zdrženlivý a říkal jsem to všude, že musíme mít pro jeho vstup do frakce nějaké podmínky. A tento názor zastávám pořád.

Neplatí tedy to, co se objevilo v některých médiích, že by tu mohla být nějaká odnož En Marche. Vždy by to musel být český politický subjekt a dokonce si myslím, že až v nejbližší době padne rozhodnutí o tom, co by to bylo, tak pořád bude platit už to, co jsem říkal ještě v ANO. Nejprve se budeme bavit o programových věcech, než si padneme do náruče. Kromě toho, aby se integroval střed v ČR, tak jsem za to, aby se integroval i v Evropě. Aby v budoucím Evropském parlamentu existovaly vedle sebe dvě středové frakce, tak to bych považoval za sebevražedné.

Dá se ANO v evropských volbách porazit?

ANO v těchto volbách prostě musí uspět. Je to nyní obrovská síla. Je to subjekt, jehož lídr, premiér, otevřeně říká, že povede volební kampaň sám. Andrej Babiš je problematickou, ale výraznou osobností české politické scény. Je současně premiérem, což mu dává obrovskou váhu a obrovskou výhodu, zároveň tu je vazba na média a velké finanční prostředky. ANO je vládní strana. Těžko si tedy dovedu představit, že by tato strana šla porazit.

Na druhou stranu, pokud ANO nevyhraje nebo nevyhraje výrazným rozdílem, tak to bude jeho velká prohra.

Co musí ostatní udělat, aby ANO oslabilo a aby něco „zbylo“ i na ně?

Chtělo by to více větších politických subjektů s pozitivním a propracovaným programem a ne roztříštěnost politické scény, jakou máme dnes a o které se tady spolu bavíme. Doufejme proto, že rozdíl mezi vítězným ANO a politickým středem nebude velký. V této chvíli a v této politické konstelaci je ale ANO už v zásadě na cílové pásce.

Jakou očekáváte kampaň? Bude jejím ústředním tématem tzv. „antibabiš“?

Logicky jakákoliv kampaň, která bude vedena proti Andreji Babišovi, bude kampaň, která bude zabírat u relativně omezené výseče voličů. Naopak si proto myslím, že to bude nahrávat panu Babišovi. Bude samozřejmě také záležet na tom, jakou kampaň povede klíčová politická síla v zemi.

Nejčastěji slyšíme, že je potřeba hájit národní zájmy, tedy zájmy českých občanů a českých firem. Neznám žádný politický subjekt, který by to nechtěl dělat. Pak to bude otázka migrace, což je taktika, která se už využila a uspěla a teoreticky může uspět znovu. Neposouvá nás to ale nikam dál.

Pokud bych to měl nějak uzavřít, tak je jasné, že Andrej Babiš s sebou nese určité problémy, které buď efektivně neřeší nebo odmítá řešit či bagatelizuje či celkem umně používá proti svým protivníkům. Logicky to pak může v kampani rezonovat. Byl bych proto rád bez ohledu na to, jaké strany budou kandidovat, aby kampaň byla dobře usazená, a i když třeba nevynese tolik procent, tak bude prostředí posouvat tím správným směrem. Pokud se podíváme na výroky třeba pana prezidenta nebo pana Okamury, tak to jsou přesně výroky, které před deseti lety zaznívaly v Británii, a podívejte se, kde je země teď.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud