Filozof Bellamy chce přetáhnout zpět Macronovy voliče. Nabízí jim třetí cestu | info.cz

Články odjinud

Filozof Bellamy chce přetáhnout zpět Macronovy voliče. Nabízí jim třetí cestu

Macronovci podle něj usilují o Evropu odtrženou od reality běžných lidí a plnou popírání skutečnosti, u lepenovců zase odsuzuje jejich snahy o zničení Evropy. Lídr pravicových Republikánů François-Xavier Bellamy chce voličům nabídnout třetí cestu, a podle průzkumů na to stále více Francouzů slyší.

Na podzim loňského roku se situace před evropskými volbami zdála ve Francii jasná. O vítězství si to rozdají nacionalisté z Národního sdružení Marine Le Penové s vládním hnutím Republika vpřed! Ostatní strany byly daleko za nimi a opoziční Republikáni dokonce nedosahovali ani desetiprocentní podpory.

O pět měsíců později sice vedoucí duo zůstává, Republikáni se ale výrazně posunuli, jeden průzkum jim přiřkl zisk dokonce 15 procent. Sázka na 33letého filozofa Bellamyho, za kterou mnozí Republikáni šéfa strany Laurenta Wauquieze kritizovali, překvapivě vychází. A volební lídr, jenž je ve vysoké politice prakticky nováčkem, sklízí za svá vystoupení uznání i od kolegů, kteří z něj původně nebyli nijak nadšení.

Bellamy: Macronovci nemají program

„Na rozdíl od pana Macrona nechceme Evropu, která vnucuje všem státům kvóty na migranty,“ vymezil se Bellamy od prezidentovy politiky pro deník La Provence. Macronův nápad zúžit Schengen také odsoudil s tím, že by se v Evropské unii vytvářely dva druhy hranic. S prezidentem se naopak shodne na potřebě zlepšit ostrahu vnějších hranic EU posílením agentury Frontex.

Na jeho hnutí pak zaútočil s tím, že necelý měsíc před volbami stále nepředstavilo svůj program. Na webu Renaissance, jak se jmenuje platforma macronovců pro evropské volby, figurují jen obecné programové teze bez konkrétních návrhů. Některé z nich nicméně Macron představil v dopise, který v březnu otiskly deníky ve všech členských státech EU.

V době, kdy s ním Wauquiez přišel, byl Bellamy pro většinu veřejnosti neznámou tváří. Rodák z Versailles se do politiky dostal poměrně kuriózním způsobem. Jako 21letý student se zúčastnil manifestace ortodoxních katolíků proti výstavě provokativních svatebních šatů v královské kapli versailleského zámku. Protest se neobešel bez střetu s policií a Bellamy byl při něm zatčen.

Po pár hodinách výslechu ho ale muži zákona propustili s tím, že se ničeho nedopustil. Celou událost sledoval i tehdejší ministr kultury Renaud Donnedieu de Vabres, který studenta filozofie pozval na oběd a nabídl mu spolupráci. Bellamy tak začal psát politické projevy ještě před tím, než získal diplom.

Později prošel dvěma ministerskými kabinety Rachidy Datiové a Nathalie Kosciuskové-Morizetové a v roce 2008 se stal vůbec nejmladším vicestarostou většího francouzského města (Versailles má 90 tisíc obyvatel). V Paříži pak založil pravidelné Večery filozofie, při nichž diskutují pozvané osobnosti na jedno filozofické téma.

Odpůrce potratů i sňatků gayů

Odpor proti němu jako lídrovi kampaně do evropských voleb vycházel především z jeho katolického konzervatismu. Bellamy se například otevřeně přihlásil k hnutí Manif pour tous, které vzniklo jako protireakce na legalizaci manželství párů stejného pohlaví a na ochranu tradiční rodiny. Bellamy sice odmítl, že by hnutí spoluzakládal a byl jeho členem, účastnil se ale demonstrací.

Dvakrát nebo třikrát také manifestoval na akcích Pochod pro život, které pravidelně organizují odpůrci potratů. Za to sklidil kritiku ze strany vládních politiků: „I když Francie právě zahájila kampaň za schválení Istanbulské úmluvy, Republikáni chtějí vyslat do Evropského parlamentu odpůrce potratů,“ psala na Twitteru Marlène Schiappaová, ministryně pro rovné příležitosti. Svůj příspěvek doplnila hashtagy #ženská práva a #feministická diplomacie.

Bellamy se bránil tím, že ikonický zákon o legalizaci potratů, který předložila v roce 1975 poslancům někdejší ministryně zdravotnictví Simone Veilová, nikdo rušit nechce, chtěl by ale, aby se snížení potratů ve Francii stalo prioritou resortu zdravotnictví. „Potrat je a zůstává dramatem,“ citoval samotnou Veilovou, aniž by však přesně vysvětlil, jak chce onoho snížení dosáhnout.

Bellamy má blízko k názorům neúspěšného prezidentského kandidáta Françoise Fillona, zvláště důrazem na tradiční rodinu a konzervativní hodnoty. Část jeho voličů, kteří se po skandálu se zaměstnáváním Fillonovy manželky nakonec přiklonili k volbě Emmanuela Macrona, by se v evropských volbách mohla vrátit k Republikánům.

Odejdou pravicoví voliči z vládního hnutí?

„Pokračování jeho (Macronova) pádu k chaosu a nepopularitě se odráží návratem konzervativní pravice k Republikánům. Dá se očekávat i politická krize, která vyústí v odchod pravicových ministrů ve vládě,“ myslí si Maxime Tandonnet, esejista citovaný serverem Atlantico. Pokud by k tomu skutečně došlo, přišlo by vládní hnutí Republika vpřed! o své pravé křídlo, a tedy i značnou část voličů.

Prezident Macron evropské volby prezentuje především jako souboj proevropských sil proti populistům, kteří chtějí Evropskou unii rozvrátit. Pokud by voliči na tuto logiku přistoupili, museli by i stoupenci klasické pravice volit prezidentovo hnutí. Bellamy nabízí třetí cestu.

Podle poslance a stoupence suverenity Philippa de Villierse má Bellamy schopnosti přitáhnout voliče z obou břehů politiky. „Když mluví o Aristotelovi, máte pocit, že s ním předchozí den večeřel,“ chválí ho v deníku Le Monde s tím, že by se mohl stát „budoucím Macronem“. „Žijeme ostatně v politické hře, která může vyrobit prezidenta za méně než rok,“ naráží na Macronovu bleskovou cestu na vrchol.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud