Hackeři a trollové si brousí zuby na evropské volby. Cíl? Paralyzovat unijní mašinerii | info.cz

Články odjinud

Hackeři a trollové si brousí zuby na evropské volby. Cíl? Paralyzovat unijní mašinerii

Kampaň před brexitem, prezidentské volby ve Spojených státech nebo nizozemské referendum o smlouvě s Ukrajinou z roku 2016 – to jsou nejzářnější případy poslední doby, kdy do hlasování voličů výrazným způsobem promluvily lži a dezinformace. Další žně pak budou mít trollové i tajné služby cizích mocností – především pak Ruska – letos v květnu, kdy se konají volby do Evropského parlamentu. Hrozbu navíc představují také hackerské útoky, na které budou evropské volby obzvlášť náchylné. Unijní lídři proto vyzývají k opatrnosti a snaží se na zajištění ochrany voleb co nejlépe připravit. Jde to ale vůbec?

Rok 2016 mnohým otevřel oči. Ruské vměšování do amerických prezidentských voleb z roku 2016 plní titulní stránky světových médií dodnes, v témže roce se však odehrála další dvě klíčová hlasování, na kterých trollové zanechali nesmazatelnou stopu. Ruské zásahy se zřejmě promítly také do referenda o brexitu, rozsáhlá dezinformační kampaň však slavila úspěchy především během nizozemského referenda o asociační dohodě EU s Ukrajinou.  

Rusové však měli podle informací nizozemské rozvědky ovlivňovat také parlamentní volby, které v Nizozemsku proběhly o rok později. I tady Kreml vsadil na šíření falešných zpráv, kvůli hackerskému útoku však přestal fungovat také tamní elektronický sčítací systém, úřady tak musely hlasy počítat ručně. Hackerským útokům se pak nevyhnula ani kampaň Emmanuela Macrona před prezidentskými volbami, kdy se hackeři snažili ukrást Macronovu soukromou korespondenci s cílem zveřejnit e-maily na internetu.

V Evropě snad nikdo nezůstává na pochybách, že další příležitost, kterou hackeři a šiřitelé dezinformací využijí, budou květnové volby do Evropského parlamentu. Jak pro INFO.CZ říká expert Asociace při mezinárodní otázky Pavel Havlíček, pro evropské volby je přitom hrozbou jak šíření falešných zpráv a propagandy, tak hackerské útoky – tedy kombinace obojího.

„Dezinformace a zahraniční propaganda bude s největší pravděpodobností ovlivňovat průběh volební kampaně – tedy dobu před samotným hlasováním, které proběhne mezi 23. a 26. květnem. Ale v samotný volební den – respektive například v českém případě během dvou dnů – bude největší hrozbou hackerský nebo kybernetický útok, který by mohl vyřadit z provozu některé elektronické systémy, narušit proces sčítání a tím dosáhnout toho, že bude důvěra evropských občanů v nezávislé volby podlomena,“ popisuje Havlíček.

Zásahy do voleb mohou ochromit fungování EU 

Hlasování, ve kterém voliči 27 členských zemí rozhodnou o složení europarlamentu a ze kterých vzejde i nová Evropská komise, je přitom podle odborníků extrémně zranitelné. K hlasovacím urnám voliči půjdou ve dnech od 23. do 26 května, volby tedy potrvají celé čtyři dny, systémy v jednotlivých členských státech se navíc liší a nemusí být na případné útoky stejně připravené.

„Kvůli jejich rozptýlené povaze a poměrně dlouhému trvání jsou evropské volby lákavým cílem pro všechny zákeřné aktéry,“ říká pro bruselský server Politico evropský komisař pro bezpečnost Julian King, podle kterého musí každá členská země přijmout za hladký průběh voleb odpovědnost. „Systém je jen tak bezpečný, jako nejslabší článek řetězu,“ dodává.

Na to upozorňuje také Havlíček. „Volby se konají na národní úrovni a to, jak volby proběhnou v České republice, může ovlivnit zbylých 26 států. Každá země EU má zodpovědnost za celou komunitu, protože pokud dojde k prolomení bezpečnostních systémů a ovlivnění výsledků, může to ochromit důvěru evropských občanů v celou instituci,“ říká pro INFO.CZ analytik AMO.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

Z případných dopadů ovlivnění evropských voleb mají obavy i evropské instituce a členské státy. Podle zprávy, na které se podílelo 20 unijních zemí, Evropská komise i úřad pro kyberbezpečnost, může narušení voleb v jednom členském státě ohrozit rozdělování křesel Evropského parlamentu a jeho následnou akceschopnost. V ohrožení tak může být fungování celé Evropské unie. Zpráva přitom jmenuje tři největší rizika: dezinformační kampaně, hackerské útoky a manipulaci s výsledky voleb.

Jak ukazuje poslední průzkum Eurobarometru, šíření falešných zpráv před evropskými volbami považuje za vážný problém také evropská veřejnost – obavy, že se před hlasováním objeví větší množství dezinformací, má celkem 73 procent dotázaných. Zajímavá jsou ale také další čísla. 81 % lidí by podle průzkumu chtělo, aby sociální sítě byly plně transparentní a 80 % dotazovaných požaduje, aby sociální sítě sdělovaly, kolik peněz dostávají od politických stran.

Na riziko zásahů během evropských voleb upozorňuje také prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla. „Hrozba je to reálná a dopady mohou být velmi vážné. Pokud by chtěl útočník nebo jeho objednatel volby zpochybnit, tak informaci o úspěšném útoku na volby zveřejní. Výsledek takovýchto voleb by nikdo nebral vážně,“ říká pro INFO.CZ s tím, že volby jsou sice „sexy cílem s dlouhou a intenzivní mediální pozorností, ale pokud by někdo chtěl jejich výsledky ‚jen‘ zmanipulovat, je v jeho zájmu, aby se na to pokud možno vůbec nepřišlo“.

Rusko jako hlavní hrozba

Přestože Rusko opakovaně odmítá, že by jakkoliv zasahovala do voleb ve Spojených státech nebo v Evropě, důkazy naznačují opak. Strategie se navíc do určité míry opakuje ve všech zemích, kde se ruské zásahy objevily – šíření dezinformací doprovází hackerské útoky proti hlasovacím systémům nebo na štáby kandidátů. Rusko tak zůstává hlavním zdrojem hrozeb také před evropskými volbami.

„V minulých měsících jsme byli svědky ovlivňování výsledků voleb ve Francii, v případě hlasování o brexitu nebo během prezidentské volby ve Spojených státech. Rusko s tím má tedy velice bohaté zkušenosti, ale určitě bychom se neměli omezovat jen na něj. V mezinárodní aréně jsou i další hráči, jako je Čína nebo Severní Korea, které také mají zkušenost s prováděním hackerských útoků. Rusko tedy není jediná hrozba, i když je pravděpodobně nejvyšší už jen proto, že k nám má geograficky nejblíže,“ míní Havlíček, podle kterého má Moskva hned několik důvodů, proč se snažit volby do europarlamentu ovlivnit.

„Z dlouhodobého hlediska může být hlavním cílem Ruska oslabení, případně rozložení Evropské unie. Jakkoli to z racionálního pohledu nedává smysl, Rusko se dlouhodobě řídí strategií rozděl a panuj. Tady se však bude hrát především o krátkodobé cíle, jako je paralýza evropské mašinérie. Hackerský útok na elektronické systémy v den voleb totiž může podlomit důvěru evropských občanů ve výsledek hlasování – to je ta největší bezprostřední hrozba,“ dodává s tím, že si nedokáže představit, že by v některých unijních zemích došlo k opakování evropských voleb.

Dá se ovlivnění výsledku voleb zvenčí bránit?

Na riziko ovlivňování květnových voleb proto Evropská komise opakovaně upozorňuje a snaží přicházet s řešeními, díky kterým by se podařilo volby ochránit před vnějšími zásahy. Už v dubnu proto navrhla kodex chování pro internetové firmy, který má pomoct šíření falešných zpráv omezit. V říjnu se pak k němu internetoví giganti jako facebook, twitter nebo Google přihlásily a v současnosti Komisi odevzdávají seznamy konkrétních kroků, které do konce loňského roku v souladu s tímto kodexem provedly.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Havlíček proto věří, že nová opatření mohou být účinnou zbraní, jak se zásahům zvenčí během voleb bránit. „Evropská komise i ostatní instituce, jako je Evropský parlament nebo Evropská rada, na toto téma aktivně diskutují a jsem toho sám svědkem tady v Bruselu. Probíhá zde nespočet diskusí na téma, jak se s tím nejlépe vypořádat, protože nikdo nechce opakovat situaci, která nastala v době amerických prezidentských voleb, případně referenda o brexitu. Nikdo si nepřeje, aby nastala jakákoliv pochybnost o tom, zda třetí strana neovlivnila volební proces,“ míní analytik, který v současnosti působí v Bruselu.  

Například sociální síť facebook tak podle Komise začíná měnit pravidla směřující k větší transparentnosti politické reklamy. Dokazuje to i včerejší oznámení facebooku, že od poloviny března začne kontrolovat zadavatele sdělení o politických stranách či kandidátech, ale také ta o „hojně diskutovaných a významných tématech týkajících se“ těchto voleb, mezi kterými zřejmě nebude chybět například migrace. U takových reklam se bude zobrazovat štítek s informací, kdo jejich šíření platí.

„Facebook i twitter se už odhodlaly, že zveřejní veškeré informace o tom, kdo platí daný příspěvek – takže každý uživatel si bude moct přečíst, že právě tento příspěvek je financován tím a tím. K dispozici budou mít uživatelé také transparentní list, co přesně daná strana financuje,“ popisuje Havlíček, který zdůrazňuje také další unijní opatření, která dohromady přispívají ke zlepšení situace – mimo jiné například zřízení expertní platformy pro boj proti dezinformacím, která funguje už několik měsíců.

Podobné snahy se však začaly objevovat už mnohem dřív – v roce 2015 například vznikla pracovní skupina East StratCom, která má zvyšovat povědomí o prokremelských dezinformačních aktivitách a reagovat na ně. „Zde je zřízena ruská, blízkovýchodní divize a poslední pro západní Balkán. Evropská unie se tedy aktivně snaží s tímto fenoménem bojovat, vyvracet ruské lži a propagandu, které jsou šířeny v národních jazycích,“ dodává odborník.

Na počátku prosince pak Evropská komise přišla s dalším balíčkem opatření, který počítá například se zřízením systému včasného varování mezi institucemi EU a členskými státy, který má usnadnit sdílení informací o dezinformačních kampaních. O tom, který český úřad má být odpovědný za kontakt s ostatními zeměmi unie ohledně potírání falešných zpráv, má v únoru rozhodnout bezpečnostní rada státu.

V centru unijních snah však stojí především tlak na samotné internetové společnosti. Kromě facebooku se do boje s dezinformacemi pustil také twitter, který už přistoupil k uzavírání falešných účtů a automatických systémů, které na sociální sítí šíří nevyžádanou reklamu nebo pochybná sdělení včetně dezinformací. A zdá se, že provozovatelé sociálních sítí skutečně šlapou jako hodinky – jak totiž upozorňuje Havlíček, za unijními opatřeními stojí i managementy samotných internetových společností, které vidí, že se šíření dezinformací nelíbí ani jejich uživatelům.

„Sociální sítě vnímají tlak i ze strany jejich uživatelů, kteří nechtějí být oklamáváni nebo se stávat loutkou propagandy. Sociální sítě se proto vlastními opatřeními snaží vyjít vstříc tomu, aby evropské volby nebyly jakkoliv podkopány. Vidím to na straně facebooku i twitteru.  Je otázka, zda to bude stačit, ale snaha tam je – nejdřív byla sice vyvolána legislativním procesem v unii, ale regulace byla potřeba a je si toho vědomo i vedení těchto společností. Proto doufám, že po zkušenostech ze Spojených států a Velké Británie nedojde v případě evropských voleb k žádné katastrofě,“ míní odborník.  

Právě šíření dezinformací je podle experta na kybernetickou bezpečnost Aleše Špidly pravděpodobnější hrozbou, než přímý hackerský útok. Tomu se však dá bránit jen velmi těžko. „Bránit se lze jedině používáním zdravého rozumu a ověřováním zdrojů informací. Říká se tomu kritické myšlení, ale kdo to dnes učí,“ uzavírá Špidla.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud