Články odjinud

Holec: Akce intelektuálů smrdí komunismem. Okamuru a spol. manifestem neporazí

Holec: Akce intelektuálů smrdí komunismem. Okamuru a spol. manifestem neporazí

Jaká ironie. Třicítka evropských historiků, filozofů a spisovatelů sepsala manifest na záchranu demokracie před populismem, v němž se nejvíc bojí demokracie. „V předvečer voleb“ do Evropského parlamentu proto vyzývají k akci. Volby se podle nich nesmí ponechat v rukou těch, kteří „pohřbí evropskou myšlenku. Naléhavě musíme bít na poplach proti žhářům duše a ducha, kteří si od Paříže po Řím, se zastávkami v Barceloně, Budapešti, Drážďanech, Vídni a Varšavě, chtějí udělat táborák z našich svobod,“ píší intelektuálové.

Žháři duše a ducha? Ani se nedivím, že text napsal francouzský hvězdný filozof Bernard-Henri Lévy. Je bohatý dědic, takže má dost času na podobně vzletná slova, co trochu smrdí komunismem. Jistě, u nás doma skrz ně matně vidím třeba Tomia Okamuru a jeho imaginární armádu muslimských teroristů, co prý kráčí Českem a hází kolem sebe bomby. A pravda, ani já nechci ve Strakově akademii Viktora Orbána nebo Jaroslawa Kaczynského. Oba vypadají nějak nezdravě, hlavně mentálně. Těžko ale říct, jakou akci si autoři manifestu představují na záchranu evropské demokracie.

Od akce totiž bývá nebezpečně blízko k akčním výborům a od nich k totalitě a taky do lágru. A i Orbán s Kaczynským jsou lepší než gulag. A když intelektuálové, kteří se obvykle umějí až moc nadchnout sami sebou, píší o tom, že se evropské volby nesmí nechat v něčích rukou, vidím pro změnu Putina, Madura a další „demokraty“. Právě oni nikdy nenechávají volby v něčích rukou a vždycky se postarají o své vítězství i o soupeře.

„Musíme bojovat za evropskou myšlenku, jinak se budeme dívat, jak mizí pod vlnou populismu. Evropa je ve větším nebezpečí, než kdy byla za posledních 70 let... Pokud jde o Británii, doufám, že bude mít parlament ještě odvahu vyzvat ke druhému referendu. To by mohlo zemi zachránit před kalamitou brexitu a také nastoupit dlouhou cestu k záchraně EU,“ píše se v manifestu podepsaném například rakouskou dramatičkou Elfriede Jelinekovou, tureckým spisovatelem Orhanem Pamukem, britským spisovatelem Ianem McEwanem, polským historikem Adamem Michnikem i Milanem Kunderou.

Autoři a sympatizanti manifestu mají určitě pravdu, že brexit připomíná zlou agonii a že britské referendum bylo plné lživých slibů. To jsou ale všechny demokratické volby i bez ruských trollů, takže bychom pak museli opakovat i je. Já například pořád čekám na daňové přiznání, co se vejde na jediný list A4. Pamatujete ještě? Chtít po Britech druhé referendum je stejné, jako chtít opakovat pražské volby, protože jsme taky netušili, že to Piráti a Praha sobě myslí fakt vážně.

„Pokud se něco nezmění, tyto volby (do Evropského parlamentu - pozn. redakce) budou největší kalamitou, jakou jsme kdy poznali. Politika pohrdání inteligencí a kulturou bude triumfovat, dojde k explozi xenofobie a antisemitismu,“ varují signatáři manifestu. Jenže právě jejich manifest zavání pohrdání lidskou inteligencí. Třeba v Itálii demokraticky zvítězili tzv. populisté proto, že většina Italů nejspíš věřila, že právě oni zachraňují evropskou myšlenku. Nebo aspoň tu italskou, většině Italů totiž celkem stačí problémy Itálie.

A do ní určitě nepatří třeba poučování od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby Itálie otevřela přístavy migrantům. Právě Macrona dnes někteří považují za zachránce Evropy, mimo jiné proto, že ve volbách porazil populistku Marine Le Penovou – nacionalistku s komunistickými sklony ke znárodňování. Ve skutečnosti jde o pokrytce hájícího Francii na úkor Evropy, ať už jde o politické (omezení volného pohybu pracovníků z chudší střední Evropy včetně Česka) či ekonomické zájmy (blokování prodeje francouzských firem). 

Skutečný populismus neporazí žádný manifest „evropských vlastenců“, kteří prý „chápou, co je nyní v sázce“. Porazí ho jen politici, kteří na rozdíl od nich chápou, proč část lidí volí nejen Okamuru, i když vypadá jako špatný vtip. A taky by to spíš než „akcí“ měli udělat v demokratických volbách, když už zachraňují nejen evropskou demokracii, ale rovnou celou „civilizaci“. Akce totiž vždycky smrdí totalitou, jak dobře ví i někdejší komunista Kundera. Nebo už snad zapomněl na svůj Žert?

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud