Ježek: Odchodu z ANO nelituji. I když se do Evropského parlamentu už možná nedostanu | info.cz

Články odjinud

Ježek: Odchodu z ANO nelituji. I když se do Evropského parlamentu už možná nedostanu

Na české politické scéně není momentálně strana, kterou by volil, a proto s kolegou v Evropském parlamentu založil nové hnutí. Věří, že v blížících se volbách do Evropského parlamentu hnutí Hlas získá minimálně dva mandáty. „V eurovolbách budeme cílit na proevropské voliče, kteří chtějí, aby ČR a její zástupci měli v Evropě vliv a významné slovo,“ říká v rozhovoru europoslanec Petr Ježek, který byl do Evropského parlamentu zvolen původně z hnutí ANO, ale posléze se s ním kvůli názorovým neshodám s jeho šéfem Andrejem Babišem rozešel. 

Proč jste se rozhodl kandidovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu? Ještě na podzim jste mluvil o tom, že z politiky pravděpodobně odejdete.

Neměl jsem žádný vztah k politickým subjektům v ČR, avšak po zralé úvaze a diskusích s kolegou Teličkou a dalšími jsme se vlastně z důvodu, že nám u nás chybí politická strana, kterou bychom mohli volit, rozhodli založit nové hnutí.

Co vám konkrétně na české politické scéně chybělo?

Pro mě musí politická strana splňovat tři věci, abych ji mohl podpořit. Zaprvé musí mít směřování, které mi konvenuje. Pokud to řeknu velmi obecně, mělo by jít o prozápadní, proevropské, nepopulistické a středopravicové hnutí. To na české politické scéně není samozřejmost. Nejsilnější formace, která tady působí, je populistická, některé další i jemně či více extrémistické.

To mluvíte o hnutí ANO, za které jste byl zvolen do Evropského parlamentu, ale po názorových neshodách jste se s ním loni rozešel?

ANO je určitě populistické, nebo lépe řečeno stalo se populistickým. ANO funguje na základě toho, co určí nebo přinese jeho PR tým.

Přerušila jsem vás v odpovědi, co vám na české politické scéně chybělo…

Zadruhé je důležité, aby lidé v politickém subjektu nebyli negativně spjati s českou politikou.

Co to znamená?

Když byl kolega Telička evropským komisařem a potom premiér změnil usnesení vlády, aby ho dostal pryč z Komise a mohl jít na jeho místo, tak já jsem v té době také odešel ze státní správy. Oběma nám nabízeli vysoké funkce, například ministra zahraničí a „ministra“ pro evropské záležitosti, ale my jsme je odmítli a šli se postavit na vlastní nohy, protože jsme byli českou politikou znechuceni. Napříč stranami. Těžko pak můžeme podporovat politickou formaci, kde jsou lidé, kvůli nimž jsme ze znechucení odešli třeba z diplomacie, z veřejné služby. Dříve byli a třeba stále jsou ve vedoucích orgánech stran, takže museli vědět o nepravostech, které se tam děly. Není možné, aby o tom nevěděli.

Kdo je Petr Ježek?
Petr Ježek působil jako diplomat. Deset let pracoval ve vysokých funkcích, které se týkaly vztahů s Evropskou unií. Byl například vrchním ředitelem Sekce evropské integrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČR či zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. Pracoval také jako ředitel sekce předsedy vlády Vladimíra Špidly. Do Evropského parlamentu byl zvolen na kandidátce hnutí ANO v roce 2014. V letošních eurovolbách kandiduje jako číslo dvě za nové Hnutí Hlas, které založil spolu s europoslancem Pavlem Teličkou.

To je pro vás důležité i ve volbách do Evropského parlamentu?

Ano a je tu třetí rozměr. Pokud hovoříme o evropských volbách, tak by v té politické formaci na kandidátce měli být lidé, za nimiž v Evropském parlamentu zůstala nějaká práce. To se dá velmi lehce zjistit, pokud se podíváte, jaké měli funkce ve vedení parlamentu nebo jeho výborech a delegacích, zda byli zpravodaji či stínovými zpravodaji podstatných legislativních zpráv.

Mrzí mne, že politika a referování o ní se dnes bohužel přelilo do podoby, kdy se z politiků stali komentátoři. Nedíváme se, zda za nimi stojí nějaká práce, a to nemusím nutně mluvit pouze o Evropském parlamentu, ale třeba o Poslanecké sněmovně nebo ministerském rezortu. V takové situaci se politici, po kterých se chce, aby komentovali možné i nemožné, naučí mluvit o všem tak, aby to vyznělo dobře. Ale tím to končí.

Mluvíte o někom konkrétním? O nějakém vašem kolegovi v europarlamentu? 

Samozřejmě, že ano, ale nebudu jmenovat. Myslím, že zrovna Evropský parlament je tak transparentní příklad, že si to každý může dohledat.

A myslíte, že je to něco, co český občan nebo volič od politiků chce? Není pro něj naopak dobře, když mu politik problém vysvětlí a okomentuje, takže se v tom snáz zorientuje?

Komentovat je jistě třeba, ale samo o sobě je to málo. Myslím si, že v ČR pořád existují kvalitní média, která by to měla umět rozlišovat. Právě evropské volby rozhodnou o tom, jestli hnutí Hlas uspěje, nebo ne. Pokud se lidé spokojí s komentáři, které může dávat každý, tak pak se asi nijak zvlášť neodlišíme. Pokud však bude lidi zajímat, co za každým kandidátem je za odvedenou práci, ať už v evropské politice nebo někde jinde, tak pak věřím, že máme co nabídnout a můžeme uspět.

Vy se snažíte prezentovat jako noví politici, kteří nejsou spjatí s establishmentem. Ale to přece není úplně pravda, zejména v případě pana Teličky. Jak tohle budete chtít voličům vysvětlit?

Řekl bych, že obecně být v politické straně není samo o sobě nic špatného pro politika, naopak. Spíše jde o to, o jakou stranu jde a co tam dotyčný dělá. Ale kolega Telička neprošel stranami, naopak, některé mu nabízely vysoké posty, které odmítal. ČSSD mu nabízela první místo na kandidátce ve sněmovních volbách, a pokud by ho tehdy přijal, tak by volby vyhrála ČSSD a ne Mirek Topolánek. Ale nechtěl přispět k možné koalici ČSSD s komunisty.

Počkejte, Pavel Telička přece kdysi vstoupil do KSČ a úzce spolupracoval s hnutím ANO. To se nepočítá?

Výjimkou bylo hnutí ANO. Ale v době, kdy se zakládalo, situace vypadala úplně jinak než dnes. Teď je snadné být generálem. Připomeňme si, co tehdy psala, resp. nepsala média. A respektovaná novinářka Sabina Slonková tehdy byla šéfredaktorkou MF Dnes. ANO vtrhlo na politickou scénu plnou korupčních a klientelistických skandálů – a že jich bylo – jako něco úplně nového. My jsme tehdy napsali program do evropských voleb a soustředili se na evropskou dimenzi. Je mírně řečeno nešťastné, jak se to pak vyvinulo. Každopádně, my s kolegou Teličkou jsme byli jediní, nebo přinejmenším jedni z mála, kdo se snažili o změnu a pak odešli. Ostatní byli spíš vystrčeni, nebo jsou v jakémsi exilu. Jednali jsme tak, jak jsme považovali za správné.

Nelitujete odchodu s ohledem na vývoj volebních preferencí před volbami do Evropského parlamentu? Pokud byste v ANO zůstal, nebo zůstali, a byli byste na kandidátce do eurovoleb, tak byste měli vítězství prakticky jisté. Hnutí Hlas je na české politické scéně nové a musí si teprve získat své voliče.

Samozřejmě, když kolega Telička odcházel z hnutí ANO, a pak já, bylo zjevné, že volební preference ANO budou vysoké. Věděli jsme, že pokud bychom bývali zůstali, tak bychom se s ním do Evropského parlamentu dostali. Ale jinak jsme se rozhodnout nemohli.

Jaké máte s hnutím Hlas ambice ve volbách?

Jedním ze zásadních faktorů bude, zda se v krátkém čase, který zbývá na kampaň, podaří rozšířit přístup, který razíme. Tedy, že by se lidé i média měli více dívat na to, co mají kandidáti za sebou, a nejen na to, co slibují. Takových, co sedí v lavicích Evropského parlamentu už poněkolikáté, ale když se podíváte, jakou práci za tu dobu odvedli, zjistíte, že to pouze probruslili, je tam více než dost. A Česko má jen 21 europoslanců.

Nutno dodat, že hnutí Hlas nemá ambici pouze v blížících se evropských volbách, ale i po nich. Chtěli bychom působit na české politické scéně, protože tu opravdu nevidíme jiné subjekty, které by splňovaly ony tři podmínky, které jsem zmínil v úvodu rozhovoru.

Myslíte si, že jako dvojka na kandidátce zcela nového hnutí máte šanci se do Evropského parlamentu dostat? 

Pokud se nám povede kampaň, tak si myslím, že se nám může povést udělat dobrý výsledek. Procenta nebudu odhadovat, ale pak si myslím, že bychom mohli počet našich mandátů i zvýšit.

Rozumím tomu správně, že volby do Evropského parlamentu berete jako test vaší koncepce, že voliče zajímají reálné výsledky a odvedená práce, a nikoliv předvolební sliby, které se rozplynou ihned po volbách? Co když to ale nevyjde? Zůstanete i tak na české politické scéně?

Zůstaneme, ale pokud bychom neměli zástupce v Evropském parlamentu, nebo bychom měli třeba pouze jednoho, tak by to bylo určitě složitější. Budeme se však tak jako tak snažit, abychom situaci v ČR měnili nebo aspoň nějak ovlivňovali. Bude záležet i na tom, zda se nám povede dát dohromady velký tým lidí, kteří chtějí pomoci. To je teprve rozběhnutá věc.

Jakou povedete před volbami do Evropského parlamentu kampaň?

Budeme se soustředit na osobní kampaň i sociální sítě, a to i proto, že to jde dobře zkombinovat. Nejznámější postavou hnutí Hlas je samozřejmě kolega Telička, který bude tahounem kampaně. Počítáme s výjezdy do regionů a s debatami s občany, z nichž budeme pořizovat videozáznamy, které budeme dávat na sociální sítě, aby se evropská témata a povědomost o tom, jak s nimi pracujeme a jak je chceme uchopit do budoucna, rozšiřovala.

Jak masivní kampaň plánujete? Jaký budete mít rozpočet?

Rozpočet, s nímž počítáme teď, se pohybuje kolem pěti milionů. To je však asi jen sedmina toho, co chce do eurovoleb oficiálně vložit hnutí ANO.

Na které voliče se budete zaměřovat?

Není to jen náš dojem, ale ukazují to také průzkumy, že určité procento lidí nemá koho volit, ať už je řeč o evropských nebo národních volbách. Ve volbách do Evropského parlamentu, které už jsou za rohem, budeme cílit spíš na proevropské voliče, kteří chtějí, aby ČR a její zástupci měli v Evropě vliv a významné slovo.

Není to málo?

Celkově bychom se chtěli zaměřit na širší spektrum, zvláště v domácím působení. Za zásadní problém dnešního světa považujeme, že mnohde elity nebyly schopny reagovat na jeho překotný vývoj. Společnost se rozdělila na ty, kteří ten vývoj zachytili a jsou na tom díky tomu finančně lépe, a na ty, kteří to udělat nemohli nebo nezvládli a cítí se být nyní elitami opuštěni. Ukázaly to prezidentské volby v USA nebo u nás. Pokud to bude pokračovat a polovina společnosti si bude myslet, že ji politici opustili, je to živná půda pro populisty a extrémisty. Vidíme, co se děje kolem brexitu a kam to vede.

U nás se ke všemu ještě děje to, že místo toho, aby se příkopy zasypávaly, tak prezident štve lidi proti lidem. Obávám se také, že někteří z těch, co bývají označováni za „kavárnu“, jsou na to hrdí a ne úplně si uvědomují, že elity v dobrém slova smyslu musí společnost spojovat a vést. Pokud se nám nepodaří rozdělené části společnosti přibližovat, a to nemluvím jen o ČR, ale i o USA a dalších zemích, tak se může stát, že současný řád bude populisty a extremisty stržen. To jsem v historii už několikrát zažili.

Naši misi tedy vidíme v tom, že oslovíme, a to nikoliv populisticky, ale věcným způsobem i ty, co ztratili nebo ztrácí víru v politiku a národní, evropské i světové instituce.

Pan Telička nedávno na twitteru reagoval na ODS a řekl si o jejich proevropské voliče. Na koho budete cílit konkrétně?

Samozřejmě, že to mohou být i voliči ODS, ale opravdu obecně každý, koho zajímá věcnost, fakta a to, co má člověk za sebou.

Koho máte na kandidátní listině do voleb do Evropského parlamentu?

Je to mix. Jsme tam my s kolegou Teličkou, kteří máme dlouholetou zkušenost v evropských záležitostech, a také další zakladatelé hnutí, kteří mají zkušenosti v oblasti práva a komunikace.

To jsou první čtyři místa na kandidátce?

Ne zcela.

Dobře, koho dalšího jste tedy zařadili?

Máme lidi, kteří mají zkušenosti z Evropské komise, ale i z oblastní či místní politiky. Je tam také skupina, která vlastně na vznik hnutí Hlas reagovala nejvíce - mladí, vzdělaní lidé, kteří mají přesah z ČR do zahraničí a na naší zemi jim hodně záleží.

Naše kandidátka je velmi kvalitní směsice různých lidí a určitě tam není nikdo, kdo by byl spojen s nějakou politickou stranou, v níž by byl dlouhá léta a ke všem skandálům v ní by mlčel, nebo se na nich třeba i přímo podílel.

Jak těžké bylo sestavit kandidátku? Měli jste dostatek lidí, které by na ni mohli figurovat?

Když zakládáte nové hnutí pod časovým tlakem, tak je těžké úplně všechno. Ale na to, že jsme času měli málo a my s kolegou Teličkou jsme kvůli práci v Evropském parlamentu byli v ČR někdy jen dva pracovní dny v měsíci, tak se vše zatím daří dobře.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud