Jsme na cestě za Spojenými státy evropskými, říká mladá naděje ČSSD pro evropské volby | info.cz

Články odjinud

Jsme na cestě za Spojenými státy evropskými, říká mladá naděje ČSSD pro evropské volby

V listopadu mu bude 29 let. V politice však není žádným nováčkem. Už skoro tři roky předsedá Mladým sociálním demokratům, kteří jsou mládežnickým křídlem ČSSD, a funguje i v komunální politice. Radek Hlaváček je zástupcem nepříliš početné skupiny mladých tuzemských politiků a chce se ze třetího místa kandidátky sociální demokracie dostat do Evropského parlamentu.

Proč bych měl volit do Evropského parlamentu ČSSD?

Sociální demokracie je tradiční politickou stranou, od které volič může očekávat, co bude dělat. Má jasnou a srozumitelnou politiku a představuje záruku rozumného přístupu k evropským tématům. Není to strana eurobijců. Není to strana lhářů, kteří soustavně lžou o přínosech, respektive o nějakých nevýhodách členství v EU.

Je to strana, která má obrovský počet spojenců napříč celou Evropou, v rámci frakce Socialistů a demokratů, takže je reálně schopna pracovat ve prospěch zájmů českých občanů, bít se za české zájmy a prosazovat demokratickou levicovou politiku.

Když jsem se připravoval na tento rozhovor, tak jsem se podíval na web ČSSD do záložky volby do Evropského parlamentu. Tam jsem našel zprávu ze 13. února, kde je vaše kandidátní listina, a pak jen převzatou zprávu z Deník.cz z 26. března s titulkem cituji: „ČSSD v EU chrání kvalitu potravin. Do eurovoleb vyráží se Sehnalovou a Pocem“ chápu to správně, že hlavním tématem ČSSD je dvojí kvalita potravin?

Tím hlavním tématem je boj za férovou Evropu. Pod to samozřejmě spadá nejmarkantněji boj proti dvojím standardům, ale ty dvojí standardy nelze vnímat jenom v oblasti potravin.

Je to i v oblasti zboží. To znamená jednoznačně boj, aby nejen věci jako potraviny typu Nutella, Fanta a další měly v celé Evropě stejný standard. To znamená stejnou kvalitu a aby nadnárodní koncerny nešidily obyvatele České republiky a zároveň v Německu neprodávaly kvalitnější potraviny.

Ale týká se to i boje proti dvojím standardům například v oblasti přístupu ke členským zemím. Proti dvojím standardům například v sociální oblasti. Jako je třeba boj za lepší postavení českých zaměstnanců v rámci Evropy.

Ta férová Evropa pod sebe prostě zahrnuje všechny tyto oblasti. Chceme Evropu, která bude pro české obyvatele přínosná a která nebude zvýhodňovat staré členské státy na úkor těch nových.

Chápu to správně, že tohle všechno je nějaká část vašeho programu pro eurovolby, který teprve bude zveřejněn? Je to tak?

Jsou to priority, které my samozřejmě dlouhodobě komunikujeme. Ostatně, my neměníme náš program s ohledem na volby. Takže při sledování práce současných europoslanců ty priority zcela jasně vyplývají.

Takže neplánujete nějaký speciální program jenom pro tyto eurovolby?

Máme priority. Volební priority, které samozřejmě ti europoslanci zveřejňují. Samozřejmě ten program jako takový je sestaven z těch priorit, které jsou prostě známy.

A nebojíte se, že to může pro vás může dopadnout jako pro Adrianu Krnáčovou v Praze v roce 2014, kdy hnutí ANO taky nemělo volební program, ale jenom takhle nějak definované dlouhodobé priority? 

Nemyslím si to. A hlavně rozdíl mezi hnutím ANO a sociální demokracií je, že my jsme hodnotově zakotvená strana s jasně srozumitelným programem.

V dnešní době je v politice srozumitelnost a schopnost stručně a jasně obsáhnout priority důležitější než sepisovat stostránkový program, který samozřejmě voliče z logiky věci vzhledem k jejich časové vytíženosti prostě nezajímá.

V tom již odkazovaném článku pro Deník.cz jste mluvil o tom, že byste chtěl zavést jednotný základ daně pro právnické osoby. K čemu by to bylo dobré?

Velký problém Evropské unie nebo obecně dnešního světa je, že nadnárodní korporace daní jinde než tam, kde podnikají. Třeba zisky nadnárodních firem pohybujících se v digitální oblasti jednoznačně nejsou dostatečně zdaněny.

Daňové úniky na úrovni Evropské unie i přes určité zlepšení podle odhadů dosahují až 200 miliard eur ročně, což je něco víc než tři české státní rozpočty. Tou jasnou prioritou by mělo být, aby společnosti danily tam, kde podnikají, aby byla zavedena digitální daň postihující ty největší hráče na technologickém trhu.

A také to, aby se dosáhlo na evropské úrovni harmonizace daňových základů pro právnické osoby, což vlastně povede k tomu, že uvnitř Evropské unie nebudou vznikat a fungovat daňové ráje. Třeba při pohledu na Nizozemsko můžeme o takovém evropském daňovém ráji hovořit.

A samozřejmě ta další priorita je bojovat proti daňovým rájům, které jsou všude jinde na světě. Protože zisky společností nejsou zdaňovány tak, jak by měly na evropské úrovni být.

Chápu to správně, že by měla vzniknout nějaká jednotná minimální sazba korporátní daně?

Myslím si, že to by určitě byla cesta.

V jaké by měla být výši?

Tak samozřejmě Evropská unie je tvořena osmadvaceti, možná brzy jen sedmadvaceti, státy, takže to bude na nějakém kompromisu, ale umím si představit, že by ta daňová kvóta činila přibližně třeba devatenáct procent. Ale říkám, to prostě bude na dohodě těch států. Tak, aby uvnitř Evropské unie bylo zdanění férové. Aby ta férová Evropa byla i v této oblasti.

To znamená, že ty státy, které mají nižší korporátní daň, jako třeba Maďarsko, které má devět procent, by musely mít devatenáct?

Myslím si, že to je cesta. Ve prospěch občanů Evropské unie by bylo, aby se v Evropské unii platily férově daně. A to si myslím, že platí i o harmonizaci té sazby.

Zmínil jste případ Nizozemska. Jak by to pomohlo? Protože to dneska má korporátní daň ve výši dvacet pět procent a stále říkáte, že to je daňový ráj. Jak by to tedy vlastně fungovalo?

Problém je už jen v tom, že základy daně jsou v každé zemi jiné. Když ty základy zharmonizujete, tak v podstatě dojde k tomu, že se ty daně budou počítat z těch samých základů. To znamená, že může dojít v některých zemích ke snížení složené daňové kvóty, nicméně v konečném důsledku na celoevropské úrovni věřím, že harmonizace přinese víc peněz z kapes korporací ve prospěch občanů.

Když jste mluvil o dvojích standardech: Neobáváte se, že na to doplatí třeba čeští řidiči kamionů, kteří se už dnes potýkají s tlakem Německa a Francie, aby jim tuzemské firmy platily víc? Mám na mysli, aby naši řidiči kamionů nepřišli o práci v důsledku těchto 'harmonizací'. Nebojíte se toho?

Toho se neobávám. Já si myslím, že zavádění harmonizovaných sociálních standardů musí být v Evropě cílem. Na jedné straně musíme tlačit na to, aby k českým zaměstnancům ve službách zahraničních firem bylo přistupováno stejně jako k zaměstnancům z daných členských zemí. Nebojím se toho, že by to přineslo snížení standardů. Naopak boj proti dvojím standardům českým zaměstnancům pomůže.

Mělo by být součástí toho cílového stavu i to, že v EU třeba bude nějaká jednotná výše sociálních dávek?

Tak samozřejmě cílem každého europoslance a zástupce české veřejnosti v Evropském parlamentu by mělo být sbližování sociálních podmínek, respektive životních podmínek, lidí. Neumím si představit, že v tuto chvíli bychom plošně zavedli nějakou jednotnou výši důchodů nebo jiných dávek tohoto druhu. Ale věřím v to, že by se tyto oblasti měly harmonizovat. Termín „sociální Evropa“ by měl dostat ještě daleko jasnější kontury.

Ostatně, jsem sociální demokrat a nikdo ode mě nemůže čekat, že bych prosazoval něco jiného. Věřím v to, že pokud bude mít celoevropská sociální demokracie v nadcházejících letech šanci ovlivňovat evropskou politiku, tak termín „sociální Evropa“ dostane jasný obsah.

Jak daleko by vlastně ta harmonizace měla zajít? Měli bychom tady mít třeba Spojené státy evropské? Nebo evropskou armádu? Měli bychom přijmout euro?

To jsou tři úplně samostatné otázky.

Tak pojďme postupně.

Jsem zastánce evropské integrace a myslím si, že se pohybujeme na nějaké cestě za Spojenými státy evropskými a v tuto chvíli jsme někde uprostřed té cesty. Samozřejmě euroskeptici by rádi couvali a přebrali si zpátky některé kompetence, které Česká republika nebo členské státy Evropské unii předaly svým suverénním rozhodnutím.

Myslím si, že bychom se tomuto měli blížit, byť je to otázka ne let, ale možná dekád. Jsem osobně zastáncem toho, aby integrace pokračovala. Jestli na konci budou Spojené státy evropské nebo nějaké federativní uspořádání nejsem schopen v tuto chvíli říct.

Pro mě je důležité to sbližovat v těch oblastech, ve kterých Češi jako Evropané mohou ze spolupráce profitovat. A cítím obrovskou příležitost právě v sociální oblasti.

A co evropská armáda?

Amerika se příliš netváří na to, že by měla tahat horké kaštany za Evropany, takže logickým závěrem z toho musí být, že Evropa musí posilovat své obranné schopnosti.

Nevím, jestli by na konci měla být evropská armáda. Už dneska se ukazuje, že třeba spolupráce holandské a německé armády nese velká pozitiva. Myslím si, že společný Evropský obranný fond je dobrým začátkem pro sbližování obranných mechanismů jednotlivých států.

Evropa by podle mě měla pokračovat i v integraci prvků výzbroje. Dneska má tuším sedmnáct typů tanků. Američané mají jenom jeden. Tam vidím obrovský prostor.

Jestli výsledkem bude Evropská armáda? Možná ano, ale myslím si, že to je otázka konce tohoto století. Nejde to urychlit. Nelze v rámci nějaké myšlenky integrace snižovat obranyschopnost Evropy. Musí to jít jednotlivými kroky. A tím cílem by neměla být evropská armáda sama o sobě, ale obranyschopnost Evropy.

A konečně, co přijetí eura?

Euro je dobrá myšlenka. Myslím si, že občané členských států, které zavedly euro, na tom nikterak netratí. Ale zavedení eura v České republice, i s ohledem na veřejné mínění, není teď na pořadu dne. Není to aktuální téma.

Pravice, která zavedení eura zvažuje nebo to má v programu, vždycky říká, že to musí být ve chvíli, kdy to bude výhodné pro české exportéry. Já tvrdím, ano, musí to být výhodné pro české exportéry, ale především to musí být výhodné pro české lidi. Aby v žádném případě nedošlo ke snížení reálné výše důchodů. Aby nedošlo ke skokovému zdražení v obchodech. Zkrátka a dobře, aby to bylo pro Českou republiku prospěšné.

A poslední otázka. Pokud bude Radek Hlaváček zvolen do Evropského parlamentu, co bude první věc, kterou udělá?

Byl bych rád, kdyby čeští europoslanci vedle témat, které jsou našimi prioritami, otevřeli otázku dvou sídel Evropského parlamentu. Byť to nikterak nepokládá evropský rozpočet na lopatky, tak se tomu přezdívá „létající cirkus“ a podle mě je tváří v tvář občanům Evropské unie neobhajitelné, že se obrovské prostředky vynakládají na to, aby se jednou měsíčně celý aparát Evropského parlamentu přesunul z Bruselu do Štrasburku a pak zase zpátky.

Je otázka, které to místo by mělo být tím jedním sídlem. Štrasburk nějakým způsobem posiluje samostatnost Evropského parlamentu například tváří v tvář lobbistům a dále je to místo s ohledem na historii Alsaska velmi symbolické pro evropskou integraci. Na druhou stranu sídlo v Bruselu usnadňuje komunikaci s ostatními evropskými institucemi. Myslím, že obě řešení jsou validní, ale mělo by se to nějak rozseknout tak, aby ten „létající cirkus“ už nadále nezatěžoval evropský rozpočet.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud