Levicový vítr v Evropě. Zelení chtějí z EU federaci, sní o znárodňování a drahé čisté energii | info.cz

Články odjinud

Levicový vítr v Evropě. Zelení chtějí federaci, sní o znárodňování a drahé čisté energii

Úspěch německých Zelených v evropských volbách nemusí zdaleka znamenat jen posílení boje proti změnám klimatu. Uspěli totiž s programem, který mimo jiné slibuje zestátnění strategických firem a celoevropské zdanění internetových gigantů. Především ale chtějí vyvolat diskuzi o tom, zda by se z EU neměla stát federace, podobná například Spojeným státům americkým.

Budoucnost Evropské unie podle Zelených není v posílení pravomocí národních států na úkor „Bruselu“, ale naopak v tom, že Evropa bude jako celek jednotnější a tedy i akceschopnější. Proto navrhují i strukturální změny, kterým se ostatní strany z řady více nebo méně dobrých důvodů vyhýbají jako čert kříži. „My chceme evropskou federativní republiku,“ říká na rovinu Franziska Brantnerová, mluvčí pro evropskou politiku poslanecké frakce německých Zelených. Jejich program vyzývá k „široké diskuzi o takových modelech unie, jakým jsou Spojené státy americké, federální stát nebo Evropská republika“.

A aby toho nebylo málo, navrhují Zelení posílit EU i finančně. „Požadujeme, aby se rozpočet EU zvedl na 1,3 % hrubého národního produktu unie. Jedině tak se EU může vyrovnat s výzvami, které před ní stojí,“ uvedla Brantnerová. Dnes pro srovnání přispívá Německo do unijního rozpočtu 0,8 % HDP.

Heslo „více Evropy“ se prolíná i dalšími tématy volebního programu Zelených a je v přímém protikladu k programu euroskeptiků žádajících naopak „méně Bruselu“ a více národních pravomocí. „Naším hlavním úkolem dnes zůstává: vysvětlit, proč dokážeme problémy lépe řešit společně než sami,“ uvedla Brantnerová v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Posílení struktur EU směrem k větší akceschopnosti však není zdaleka jediným neotřelým návrhem v programu, s kterým němečtí Zelení oproti minulým evropským volbám zdvojnásobili svůj volební výsledek a ziskem 20,5 % hlasů skončili v Německu na druhém místě. Mimo jiné také navrhují, aby Německo i EU přestaly financovat z veřejných zdrojů veškeré projekty, které poškozují životní prostředí, tedy například výstavbu uhelných elektráren. Jejich cílem je, aby Evropská unie do roku 2050 spotřebovávala energii pouze z takzvaných obnovitelných zdrojů, což ale nese řadu úskalí a náklady. K tomu by měla sloužit i daňová reforma, která více zatíží velké znečišťovatele.

Aby se podařilo dotáhnou takzvanou energetickou změnu do konce, navrhli Zelení v Německu dokonce zestátnění některých podniků spravujících přenosovou soustavu. Dvě ze čtyř velkých firem, které se na německém území zabývají přenosem elektřiny, jsou vlastněny nebo spoluvlastněny zahraničními majiteli. Někteří Zelení ale uvažovali a uvažují i o zestátnění jiných velkých koncernů, například developerských firem, které spekulují s pozemky a byty.

„Je přece absurdní, když využíváme institut vyvlastňování u stavby nových dálnic, ale nikoliv kvůli tomu, abychom předcházeli narůstajícímu problému nedostatku dostupného bydlení,“ řekl na začátku letošního dubna listu Welt am Sonntag předseda německých Zelených Robert Habeck. Zelení navrhli i zestátnění výběru dálničního mýta v Německu.

Kdo jsou ale vlastně ti Zelení, kteří chtějí vyvlastňovat, bojovat radikálními návrhy proti změnám klimatu a udělat z Evropské unie federaci? Jedná se většinou o aktivisty, kteří mají za sebou členství v různých sdruženích, jsou dobře jazykově vybavení, vzdělaní a naklonění bezbřehému liberalismu. Příkladem mohou být oba hlavní volební lídři německých Zelených, tedy Sven Giegold a Ska Kellerová.

První ze jmenovaných už v devadesátých letech minulého století spoluzakládal německou pobočku mezinárodní nevládní organizace Attac, bojující za vyšší zdanění finančních spekulací a proti existenci takzvaných daňových rájů. Dnes Giegold jako poslanec Evropského parlamentu v souladu s programem své strany navrhuje, aby Evropská unie jako celek uvalila jednotnou, evropskou daň na internetové giganty. Pokud by se to osvědčilo, mohly by přijít na řadu i další mezinárodní koncerny globálního významu.

Ska Kellerová je europoslankyní už od roku 2009. Zasazuje se za práva menšin a humánní přístup k uprchlíkům. Rodačka z města Guben na německo-polských hranicích se ve svém rodném městě proslavila bojem proti rasismu a také tím, že se zasadila o výstavbu pomníku Alžířanovi Faridu Guendoulovi, kterého zabili neonacisti.

Kellerová, která podle svého oficiálního životopisu vystudovala „islámská studia, turkologii a judaismus“ proslula v evropském parlamentu jako zarytá obránkyně lidských práv. „Nebudeme hloupě sledovat, jak je v Evropě napadána demokracie a jak jsou porušovány právní principy. Jsme proti posunu doprava. Chráníme naše základní práva, naši demokracii a naše evropské společenství,“ píše Kellerová ve svém životopise na stránkách německých Zelených.

I když mají ale různí lidé na volební program této strany různý pohled, jedna věc je jistá. Zelení v evropské politice stoupají vzhůru a v novém europarlamentu budou představovat v mnoha ohledech radikální levicovou sílu. Kdo čekal, že jejich loňské drtivé vítězství v zemských volbách v Mnichově bylo náhodným výstřelkem, hluboce se zmýlil. Překvapivý je však především fakt, že Zelení oslovují voliče s programem, který se například sociální demokraté bojí byť jen vyslovit. Tradiční strany se obávají, že by neskrývanou přehnanou chválou EU a liberálním postojem k migraci mohly odradit voliče a vehnat je do náruče euroskeptiků. Místo toho Zelení sbírají politické body i za taková vyjádření, která by zřejmě každému politikovi v Česku zlomila vaz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud