Macronovci odkryli volební karty. Takto chtějí Unii změnit na „zelenou velmoc“ | info.cz

Články odjinud

Macronovci odkryli volební karty. Takto chtějí Unii změnit na „zelenou velmoc“

Hnutí francouzského prezidenta po dlouhém čekání prozradilo, jak chce strhnout voliče v nadcházejících evropských volbách. Takzvaná Macronova renesance má Unii proměnit na „zelenou velmoc“. Program hnutí má zjevně celoevropské ambice a zřejmě ne všem členům EU bude po chuti.

Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika vpřed! potřebuje chytit druhý dech. V několika průzkumech v posledních dnech ztrácelo na nacionalistické Národní sdružení Marine Le Penové a jeho kampani chyběla dynamika. To se teď má změnit: macronovci ve středu konečně představili svůj program.

Některé teze už sice zazněly v Macronově březnovém dopisu který zveřejnily deníky ve všech členských státech EU. Kompletní, 32stránkový program pod heslem „Můžeme znovu převzít kontrolu nad osudem Evropy“ ale spatřil světlo světa až teď, necelé tři týdny před evropskými volbami. Absenci programu vládního hnutí ostatně v posledních týdnech tvrdě kritizovali mnozí konkurenti, například lídr Repubikánů François-Xavier Bellamy.

Čisté energie, doprava i bydlení

Dokument koalice, jež kromě Republiky vpřed! zahrnuje i další středová hnutí MoDem a Agir, obsahuje celkem 79 bodů. Jeho hlavní prioritou je ochrana životního prostředí. Když ho v normandském Caen spolu s lídryní kandidátky prezentovala její dvojka, bývalý šéf francouzské pobočky Světového fondu na ochranu přírody Pascal Canfin, prohlásil: „Je to hlas pro Francii, pro Evropu a pro planetu. Je to trojnásobně užitečný hlas.“

Macronovci ve svém programu především slibují investice ve výši bilionu eur ve prospěch ekologických opatření do roku 2024. Konkrétně budou peníze putovat na rozvoj čisté dopravy a energií, na „zelenější“ bydlení a náklady spojené s přesunem zaměstnanců v sektorech, které budou procházet změnami v důsledku automatizace.

K dalším bodům patří vznik světové banky pro klima, konec vozů se spalovacími motory do roku 2040 a ekologické zdanění výrobků dovážených do Evropy. Do roku 2021 by měla Evropská unie přestat používat zřejmě rakovinotvorný glyfosát, do roku 2025 ostatní pesticidy a do roku 2050 by se měly uzavřít všechny elektrárny na fosilní paliva. Cílem programu je udělat z Evropy „zelenou mocnost“. Mluví také o „usmíření životního prostředí a zemědělství“.

„Prezident Macron formuluje cíle hlavně v oblasti klimatu, které jsou adekvátní velikosti problému a potřebě jeho řešení. České politické strany jsou v tomto ohledu mnohem opatrnější a z hlediska snižování emisí nejsou zdaleka tak ambiciózní,“ hodnotí program Jan Piňos, mluvčí ekologické organizace Duha. „Záleží ale také na tom, co budou dělat jednotlivé členské státy,“ připomíná rozhodovací mechanismy v Evropské unii kde mají hlavní slovo ve schvalování legislativy hlavy států a vlád. 

Kritika za nesplněné ekologické sliby

Macron se tímto tahem zjevně snaží nalákat voliče Zelených. Podle jednoho z posledních průzkumů agentury OpuinionWay/Tilder by kandidátka Zelených vedená europoslancem Yannickem Jadotem mohla získat sedm procent hlasů.

Francouzský prezident přitom v posledních měsících čelil značné kritice ze strany ekologů, že neplní své sliby a boj s klimatickými změnami odsunul na vedlejší kolej. I proto z jeho vlády vloni odešel Nicolas Hulot, jeden z nejpopulárnějších ministrů. Někteří ekologičtí aktivisté dokonce začali strhávat Macronovy portréty z radnic francouzských měst.

V daňové oblasti volá program především po zdanění internetových gigantů na evropské úrovni. Ve Francii už zákon v tomto duchu známý pod zkratkou GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple) schválil parlament, v Bruselu ale takovouto legislativu některé státy (například Irsko, skrze které se některé firmy vyhýbají vyšším daním) odmítají.

Kromě boje proti daňovým rájům usiluje Macron i o harmonizaci podnikových daní. Program uvádí příklad Maďarska, které uvaluje na firmy pouze 9procentní daň, a naopak 31procentní zdanění podniků ve Francii.

Stoupence národní suverenity jistě podráždí jasná priorita v oblasti obrany, jíž je vznik evropské armády. Program mluví i o budování společného průmyslu, jímž by se měla EU bránit protekcionistické Americe a expandující Číně.

Co se týče migrace, program kopíruje již známé Macronovy teze – volá po vytvoření Evropské azylové agentury a posílení pohraničního Frontexu. Účast v Schengenském prostoru také podmiňuje podílením se na společné azylové politice.

V kapitole věnující se evropské identitě slibují macronovci rozšíření studentského programu Erasmus. Počet jeho absolventů by se měl v příštích pěti letech zpětinásobit. Kromě nynějších vysokoškoláků by se ho měli účastnit i například učňové.

Více pravomocí europoslancům

Stejně jako ostatní politické síly chce i Macronovo hnutí „sáhnout“ do unijních institucí. Usiluje především o větší pravomoci Evropského parlamentu, který by měl mít právo navrhovat legislativu, nejen o ní hlasovat. Pokud by se milion občanů EU vyjádřil k nějakému tématu, musela by se jeho podnětem zabývat Evropská rada i parlament. Na Polsko a Maďarsko, jenž mají problémy se stavem právního státu, je zjevně zaměřený bod slibující, že se vyplácení dotací podmíní respektem k právnímu státu.

Macronovci v posledních dnech přiznali, že kampani poněkud dochází dech, nyní ale věří v Renesanci, jak zní i název jejich kandidátky. „To, co se stalo do pondělka, se nepočítá. Je třeba zrychlit,“ nabádal šéf kampaně a jeden z kandidátů Stéphan Séjourné.

Do kampaně se čím dál více „pokládá“ i Macron, o němž se hovoří jako o „skutečném lídrovi“ kandidátky. V úterý večer se v jedné pařížské restauraci sešel s volebním týmem hnutí, aby mu vyjádřil podporu. Elysejský palác se navíc nechal slyšet, že se hlava státu možná objeví i na několika mítincích. S tím ale ne všichni souhlasí. Konkrétně lídryni kandidátky Loiseauové se to podle rádia RTL nezamlouvá.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud