Články odjinud

Mladé pušky, nebo těžká váha? V evropských volbách se zopakuje střet Macron vs. Le Penová

Mladé pušky, nebo těžká váha? V evropských volbách se zopakuje střet Macron vs. Le Penová

Mladé pušky versus politická těžká váha. Tak může vypadat francouzský boj o 79 křesel v Evropském parlamentu, který se strhne v nadcházejících čtyřech měsících. Zatímco některé strany už zahájily kampaň a vybraly si své lídry, prezidentské hnutí Republika vpřed! zatím hledá. A někdejší dominantní politické síly čeká podle průzkumů hořká porážka.

Květnové evropské volby jsou podle francouzského eurokomisaře Pierra Moscoviciho zřejmě vůbec nejdůležitějšími ve své historii, tedy od roku 1979. Moscovici tím naráží na fakt, že proevropské síly budou tentokrát čelit nebývalé vlně nacionalismu a snaze když ne Evropskou unii přímo rozbít, alespoň ji vrátit na někdejší úroveň mezivládní spolupráce.

Ve Francii se k tomu přidává ještě fakt, že volby budou dosud největším testem pro prezidenta Emmanuela Macrona. Poté, co v květnu 2017 zvítězil v boji o Elysejský palác a vzápětí jeho hnutí ovládlo i parlament, budou mít Francouzi poprvé příležitost na jeho politiku reagovat a ohodnotit ji. A jak je známo, v evropských volbách mnozí voliči hlasují i o domácí scéně, nehledě na program a kandidátky.

Po plánovaném odchodu Britů z EU se síla Francie ve Štrasburku a Bruselu ještě zvýší – díky přerozdělení britských mandátů získá země galského kohouta o pět křesel navíc. Prezident Macron prosadil, že se budou volit celonárodní kandidátky, čímž se podle deníku Le Parisien zmenšuje nevýhoda jeho hnutí, jemuž v regionech chybí známé osobnosti.

Volby do Evropského parlamentu

Ve většině předvolebních průzkumů vede krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, srovnatelný počet mandátů ale sondáže přisuzují i Macronovu hnutí Republika vpřed!, které kandiduje spolu s další středovou stranou MoDem Françoise Bayroua. Zdá se tedy, že se evropské volby ponesou ve stejném duchu jako druhé kolo posledních  prezidentských: proevropský liberál Macron vs. euroskeptická nacionalistka Le Penová.

Pro zjednodušení přehledu kandidátek si politickou scénu rozdělme na pravici, levici a střed, i když proevropské nebo naopak protievropské dělení kandidátů jde často napříč stranami. Radikálně odlišné názory na EU mají v rámci svých stran například mnozí socialisté i Republikáni. Kvůli odporu části svých členů vůči euru přišli lepenovci o některé své poslance, kteří se přidali k Patriotům Floriana Philippota.

Levice

Strany, které se více či méně hlásí k levicovým myšlenkám, by mohly sestavit až devět různých kandidátek. Opakovaně se sice ozývají hlasy nabádající ke sjednocení, to ale není na obzoru. Snažila se o to mimo jiné i bývalá prezidentská kandidátka za socialisty Ségolene Royalová. Její nabídku, že povede kandidátku Zelených nebo socialistů, ale partaje odmítly.

Jasně nejsilnější je v průzkumech hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luka Mélenchona. Hnutí směřuje k cca deseti mandátům, v čele kandidátky stojí 29letá Manon Aubryová. Daňová specialistka a mluvčí francouzské pobočky nevládní organizace Oxfam má symbolizovat otevřenost hnutí a stát se jednou z jeho hlavních tváří.

Pro Mélenchona sice nebyla první volbou – koordinátorka stranického programu Charlotte Girardová ho odmítla – zájem o její služby byl ale na levici velký. Mladá žena, jež strávila po studiích dva roky humanitární prací v Demokratické republice Kongo a Libérii, měla nabídky i z jiných stran. Jak Zelené, tak i novou stranu Générations.s někdejšího prezidentského kandidáta Benoîta Hamona ale nakonec odmítla. Pro pořádek dodejme, že Manon Aubryová není nijak příbuzná se zámou političkou socialistů, starostkou severofrancouzského Lille Martine Aubryovou.

Na svém by podle průzkumů mohla zůstat ekologická strana EELV nynějšího europoslance Yannicka Jadota, jejíž preference se pohybují okolo šesti procent, což by jí zajistilo šest poslaneckých křesel.

Doslova katastrofou pak mohou květnové volby skončit pro dříve vládní socialisty. Strana si zatím nevybrala volebního lídra, nejvíce se ale mluví o tom, že jím bude šéf partaje Olivier Faure – málo známý a nepříliš charismatický politik. Preference socialistů se nyní pohybují kolem pěti procent, někdy více, někdy méně. Pokud by nepřekročili tuto hranici, v europarlamentu by vůbec poprvé v historii chyběli.

Ještě hůře jsou na tom francouzští komunisté vedení pařížským místostarostou Ianem Brossatem. Ty se podle nedělníku Journal du Dimanche chystá volit pouze okolo dvou procent Francouzů. Stejně bledě vypadají zatím vyhlídky výše zmíněné nové strany Générations.s.

Pravice

Zde naprosto dominuje Národní sdružení, které si postavilo do čela kandidátky teprve 23letého Jordana Bardellu. Mladík z italsko-francouzské rodiny sice nemá vzhledem ke svému věku příliš zkušeností, ale to zjevně nevadí. Znalci připomínají, že vůdčí silou kampaně bude stejně Marine Le Penová.

Dalším lákadlem pro voliče bude exministr dopravy Thierry Mariani, který nedávno odešel od Republikánů. Politik, jenž proslul úzkými vazbami na putinovské Rusko a schůzkami se syrským diktátorem Bašárem Asadem, dlouho usiloval o sblížení Republikánů s lepenovci. Rétorikou měl vždy blíže k lepenovcům, šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera například označil za „notorického opilce“.

Se značnými ztrátami se podle průzkumů budou zřejmě muset smířit Republikáni, jimž se pod vedením Laurenta Wauquieze vůbec nedaří. Šéf strany není u voličů příliš oblíbený a dokonce i stoupenci Republikánů hodnotí lépe politiky z konkurenčních stran. „Způsob vedení Laurenta Wauquieze zrychlil rozklad strany, která je rozštěpená mezi středem a extrémní pravicí,“ napsal pro Franceinfo politolog Gérard Grunberg.

Volebním lídrem bude zřejmě 33letý filozof François-Xavier Bellamy, Wauquiezův výběr ale někteří straníci zpochybňují. Jasno by mělo být koncem měsíce. Oproti nynějším 16 europoslancům by mohli Republikáni ztratit až polovinu.

Okolo sedmi procent by pak mohli získat suverenisté pod vedením Nicolase Duponta-Aignana, jenž se proslavil kandidaturou v prezidentských volbách v roce 2017. Ve druhém kole se tehdy Dupont-Aignan postavil za Marine Le Penovou. Dupont-Aignan už zahájil kampaň, v jejímž rámci zavítal do Maďarska, kde se sešel se stejně smýšlejícím premiérem Viktorem Orbánem.

Střed

Prezidentské hnutí Republika vpřed! v koalici s MoDem chce oznámit kandidátky až na konci února. Dlouho se spekulovalo o dlouholetém europoslanci a Macronovi blízkému Danielu Cohnu-Benditovi, ten ale místo lídra odmítl a nabídl prezidentské většině jen pomoc v kampani. Někteří straníci podle deníku Le Monde preferují ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana, mluví se i o ekonomce a diplomatce Laurence Tubianové, která za Francii vyjednávala Pařížskou klimatickou dohodu. Vyloučena není ani kandidatura starosty Bordeaux Alaina Juppého, jenž loni ukončil členství u Republikánů.

Prezidentovo hnutí připouští, že lídr kandidátky může vzejít i zvenčí, každopádně by to ale měla být zkušená a známá osobnost schopná dobře vysvětlovat evropská témata. Politická těžká váha v barvách mladého hnutí by také měla být odpovědí na mládí lídrů ostatních stran.

Otázkou také zůstává program – ve Francii nyní probíhají veřejné konzultace, jejichž výsledky se Macron slíbil alespoň částečně řídit. O Evropské unii se ve „Velké národní debatě“ bude také bezpochyby mluvit.

Žluté vesty?

Překvapením voleb by se mohla stát kandidátka hnutí žlutých vest, vzhledem k roztříštěnosti názorů protestujících se ale zatím nejeví příliš reálně. Pokud by se ji přece jen podařilo sestavit, mohla by značně oslabit k prezidentovi kritické strany, zejména lepenovce a Nepoddajnou Francii.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud