Mocná komisařka pošilhává po Junckerově křesle. Zastavit ji může Macron a domácí trable | info.cz

Články odjinud

Mocná komisařka pošilhává po Junckerově křesle. Zastavit ji může Macron a domácí trable

Margrethe Vestagerová, která je považovaná za jednoho z nejvlivnějších členů Evropské komise Jean-Claude Junckera, dlouho přemýšlela, jestli se zapojí do týmu lídrů evropských liberálů (ALDE) pro volby do Evropského parlamentu. Nakonec se rozhodla na post, který ji může vynést do úplně nejvyšších pater bruselské politiky, kývnout. Pád ale může přijít brzy. Vestagerová se už netěší podpoře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a nemá ani jisté, zda ji vůbec do příští Evropské komise nominuje vlastní vláda v Dánsku.

Klimatická změna, kybernetická bezpečnost, imigrace a práce pro novou generaci. „Tohle všechno je mnohem důležitější,“ uvedla minulý týden při představování týmu sedmi lídrů, který povede evropské liberály do voleb do Evropského parlamentu, dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová. Reagovala tak na spekulace, že ji ALDE považuje za kandidátku číslo jedna na obsazení nejvyššího postu v Evropské komisi, který se letos uvolní po odcházejícím Jean-Claude Junckerovi.

Lídři politických skupin jsou totiž zároveň nepsanými adepty na vysoké pozice v unijních institucích. Kromě zmiňovaného šéfa Komise se letos budou obsazovat také křesla předsedy Evropského parlamentu, šéfa Evropské rady či vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku bloku.

O Vestagerové se v této souvislosti mluvilo dlouho. Ona sama spekulace nepotvrzovala, ale ani je nevyvracela. V loňském rozhovoru pro INFO.CZ uvedla, že bez spojitosti s její osobou by se na vysoké pozice v institucích EU měla konečně dostat žena. „Mluví se o tom, že by bylo dobré, kdyby Komisi opravdu vedla žena. Ale také Evropský parlament, Evropskou radu nebo celou řadu institucí, kde žena v čele ještě nestála. A samozřejmě i tam, kde už ve vedení byla,“ řekla tehdy.

Nyní je Vestagerová, která má v Junckerově Komisi na starosti ochranu hospodářské soutěže v EU, této pozici nejblíže. Jak ale připomínají zahraniční média v čele s Financial Times a Politicem, dánská komisařka, která se proslavila nekompromisním bojem s technologickými giganty, jako je Google nebo Apple, může fatálně klopýtnout hned na prvních překážkách.

Rána Francii a Německu

Jednu z nich představuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Vestagerová sice za Macronem stojí a nedávno podpořila jeho představu o „renesanci“, kterou podle něj Evropa potřebuje, obráceně se však o podobných sympatiích mluvit nedá.

Politico v této souvislosti připomíná výpovědi lidí z okolí Macronovy strany La République En Marche (LREM), kteří tvrdí, že původní náklonnost, kterou francouzský prezident k dánské komisařce pociťoval, v posledních měsících výrazně ochladla. Dříve Macron o Vestagerové coby možné příští šéfce Evropské komise údajně mluvil i se špičkami ostatních politických frakcí, dnes její jméno v této souvislosti už nezmiňuje.

Podle europoslance a člena En Marche Jeana Arthuise je Vestagerová „pozoruhodná osobnost“, která si zaslouží uznání za postup Evropské komise vůči společnostem, jako je Apple nebo Amazon, které se snažily obcházet unijní pravidla pro odvádění daní. „Nebála se položit záležitosti spojené s daněmi na stůl, a to je třeba hodnotit velmi pozitivně,“ uvedl.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

Arthuis ale zároveň dodává, že hlavní problém mezi ní a Macronem má kořeny někde úplně jinde. Vestagerová na začátku února zablokovala spojení německého Siemensu a francouzské společnosti Alstom, čímž zasadila ránu francouzsko-německé představě o vzniku šampiona v železniční technice. Odvolala se při tom na obavy, že fúze by ohrozila trh v oblasti železniční signalizační techniky a vysokorychlostních vlaků.

„Vestagerová je velmi odvážná komisařka, byla první, kdo pokutoval technologické giganty,“ uvedl na adresu komisařky jiný člen En Marche, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Ale poté, jak se zachovala v případu Siemens-Alstom, je její podpora komplikovaná,“ dodal.

Politico připomíná, že právě podpora Macrona by mohla být pro Vestagerovou klíčová. Francouzský prezident bude po květnových eurovolbách pravděpodobně ten, kdo rozhodne o dalším osudu evropských liberálů. Odhaduje se, že ti po evropských volbách oslabí a bude za to moct i Macron. Ten sice kolem evropských liberálů pořád krouží a jedná o možné spolupráci, pozorovatelé se však zároveň shodují, že se nevzdal myšlenky na vytvoření vlastní politické skupiny. Podporu pro ni bude lovit i mezi stranami v ALDE.

Domácí podpora vázne

Margrethe Vestagerová nebude pro to, aby se dostala do čela Evropské komise, potřebovat podporu pouze klíčových evropských politiků, musí za ní stát v první řadě stát její vlastní vláda. Jsou to pořád členské státy, které nominují své kandidáty do Evropské komise.

Dánský premiér Lars Løkke Rasmussen je sice ze stejné politické strany jako ona (středopravé strany Venstre), ale v dánském parlamentu se spoléhá i na podporu Dánské lidové strany. Ta se dlouhodobě profiluje jako konzervativní, euroskeptická a protiimigrační strana a Vestagerová v Evropské komisi za Dánsko je pro ni nepřijatelná. „Chce více Evropy a méně Dánska. My to chceme obráceně!“ tweetoval nedávno lídr strany Kristian Thulesen.

V Dánsku se navíc budou do léta konat volby a jejich výsledek je nejistý. Møller Hansen z Kodaňské univerzity přesto zůstává optimistický. „Pokud bude ve hře pozice šéfky Evropské komise, její jméno pořád může být předloženo,“ řekl pro Politico.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud