Nejtvrdší bitva o europarlament se odehrává na sítích. Populisté útočí i v Česku | info.cz

Články odjinud

Nejtvrdší bitva o europarlament se odehrává na sítích. Populisté útočí i v Česku

Volby do Evropského parlamentu se neúprosně blíží a je to znát také na sociálních sítích. Příspěvky spojené s květnovými volbami zaplavují internet a těžit z nich budou především okrajové politické síly. Jak totiž ukazuje nejnovější studie analytické společnosti Alto Anayltics, většina těchto příspěvků je psaná rukou podporovatelů populistických, euroskeptických či krajně pravicových stran a hnutí, jako je Alternativa pro Německo nebo španělská strana Vox.

Volby do Evropského parlamentu, které se odehrají ve dnech 23. až 26. května, jsou vnímány jako ty nejdůležitější volby v historii evropské integrace. Podle některých odhadů totiž mohou euroskeptické síly obsadit až třetinu parlamentu, fungování unie se proto může výrazným způsobem proměnit. K dosažení kýženého výsledku přitom euroskeptikům nahrává síla sociálních sítí, kterou tyto strany umí velmi dobře využít.

Jak ukazuje nejnovější analýza společnosti na zpracování internetových dat Alto Analytics, na kterou odkazuje bruselský server Politico, populistická a krajně pravicová hnutí mají v online diskusích před nadcházejícími volbami v porovnání s ostatními stranami navrch – a to díky horlivosti pouze malé skupiny uživatelů, kteří na své účty sází jeden příspěvek za druhým.

Jak totiž vyplývá z dat Alto Analytics, značnou část příspěvků souvisejících s eurovolbami má na svědomí jen velmi úzký okruh uživatelů sociálních sítí a platforem, jako je Facebook, Twitter, YouTube nebo Instagram. Problém se týká především Německa, Francie, Španělska, Itálie nebo Polska, kde během jednoho měsíce vytvořilo celých deset procent internetového obsahu týkajícího se voleb pouhých 0,1 procent internetových uživatelů.

Velká část těchto podporovatelů okrajových politických stran a hnutí tak podle analýzy zveřejňuje desítky příspěvků denně. Nutno podotknout, že podle analytiků šlo do značné míry o automatické systémy a chatovací roboty, kteří spolu s „klasickými“ internetovými uživateli šířili zprávy napomáhající hlavně krajně pravicovým stranám, jejichž preference v řadě unijních zemí už tak stoupají.

„Mít relativně malou skupinu, která generuje tak velká procenta internetového obsahu, je typické hlavně pro okrajové strany,“ říká pro Politico odborník Ben Nimmo z prestižního think-tanku Atlantická rada. Jejich hlavním cílem je pak zasáhnout ty skupiny obyvatel, které jsou náchylné k tomu věřit dezinformacím a všemu, co si přečtou na sociálních sítích.

Podle průzkumu, který společnost Alto Analytics provedla v období od prosince 2018 do konce letošního ledna, se podporovatelé okrajových hnutí projevovali především ve Španělsku, kde denně vygenerovali i 54 příspěvků a víc. S 52 příspěvky je v závěsu Francie, pak se 39 Polsko, s 38 Itálie a s 29 Německo. V případě Francie, kde na sociálních sítích vévodí hlavně téma protestů takzvaných žlutých vest, byla podle analytiků víc než polovina těchto příspěvků spojena s nacionalistickou stranou Národní sdružení Marine Le Penové.

V Německu se zase většina internetových debat točí kolem islámu, migrace nebo postavy kancléřky Angely Merkelové, příspěvky nahrávaly především pravicové Alternativě pro Německo, v Polsku straně Právo a spravedlnost a ve Španělsku straně Vox. Ta nečekaně zaznamenala úspěch v nedávných volbách v Andalusii, ve kterých získala 12 křesel – krajně pravicové hnutí se tak poprvé od pádu diktatury Francisca Franka v roce 1975 podílelo na sestavování regionální vlády.

Falešné skupiny i zapálení jedinci

Přestože se analýza zveřejněná bruselským serverem Politico zaměřuje pouze na pět evropských zemí, se šířením manipulativních zpráv před volbami má zkušenosti také Česko.

„Před volbami je zajímavé sledovat nárůst pseudovlasteneckých aktivit na sociálních sítích. Ty lze souhrnně označit jako agitaci ve prospěch radikálních politických uskupení, kdy je běžně využíváno manipulací a dezinformací. Důraz je kladen na jednoduchý obsah s emotivním podtextem, který má vyvolat zejména strach a nenávist. Obsah má oslovit a mobilizovat názorově poplatnou skupinu. To vše doprovází výkřiky typu ‚sdílejte, toto vám média tají‘,“ popisuje pro INFO.CZ odborník na dezinformace Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.

„Sledovat tak můžeme například nepřiznané aktivity konkrétních uskupení, které se tváří jako aktivistické stránky, či jako profily jednotlivců – aktivistů. Mají vyvolat dojem jakési podpory běžných občanů konkrétnímu politickému uskupení. Ve skutečnosti ale v zákulisí nepřiznaně stojí osoby spojené či pracující pro konkrétní stranu,“ dodává Máca.

Jako příklad uvádí facebookovou stránku „Václav Klaus mladší prezidentem“, která má přes 17 tisíc fanoušků. Ta podle Mácy téměř výhradně šíří obsah ze stránky „Volím SPD v eurovolbách“, kterou ale facebook nechal minulý týden zablokovat. „Je evidentní, že obě stránky mají stejného správce. Lze je lehce spojit s dřívější nepřiznanou dezinformační stránkou SPD Hlasuji pro czexit, která zanikla krátce po sněmovních volbách v roce 2017. Hlasuji pro czexit bylo vedeno anonymně, ale vykazovalo stejný rukopis jako facebookové stránky regionální organizace SPD v Libereckém kraji ovládané poslancem SPD Víchem,“ tvrdí analytik.

Podle Mácy se tak „pseudovlastenecké a dezinformace šířící politické subjekty“ za pomoci nepřiznaných aktivit na internetu snaží propagovat sama sebe. Vedle nich však existuje skupina skutečně „zapálených aktivistů“, kteří sdílí všechny možné poplašné příspěvky a spamy, popisuje také analytik Institutu pro politiku a společnost.

Lidé jsou obezřetnější

Snaha ovlivňovat myšlení voličů a manipulovat výsledek voleb prostřednictvím sociálních sítích přitom není nic nového. Důkazem je obří skandál kolem společnosti Cambridge Analytica, který plnil titulní stránky světových médií začátkem loňského roku. Tehdy vyšlo najevo, že analytická společnost neoprávněně získávala informace o milionech facebookových uživatelů, které pak využila při vývoji softwarových nástrojů pro podporu prezidentské kampaně současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Skandál tehdy ukázal, jak snadno lze lidi na internetu manipulovat. Podle některých odborníků se ale zdá, že lidé začínají být vůči zprávám na sociálních sítích opatrnější. Například německá AfD, která vždy uměla bouřlivých internetových diskusí dobře využít, se těsně před volbami do Evropského parlamentu nedaří získávat nové příznivce, tvrdí německý odborník na dezinformace Alexander Sängerlaub. A důvodem je podle něj právě to, že lidé jsou víc pozorní, co na internetu vlastně čtou.

„Byli velmi úspěšní při konstruování falešných příběhů o tématech, jako jsou migrace,“ říká podle serveru Politico Sängerlaub s odkazem na strategii AfD při komunikaci na internetu. „Nyní ale ostatní německé strany bojují o to, aby dostaly do debaty i další témata, a veřejnost je navíc mnohem moudřejší, pokud jde o prohlédnutí takovéto taktiky,“ dodává odborník.  

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud