Palička: Konzervativní pravice EU rozkládat nechce a Rusku neposluhuje, je to mýtus | info.cz

Články odjinud

Palička: Konzervativní pravice EU rozkládat nechce a Rusku neposluhuje, je to mýtus

KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | S blížícími se volbami do evropského parlamentu je jisté, že se nevyhneme různým dezinformacím a fake news. Paradoxně jednu z největších dezinformací zatím šíří ti, kteří se proti podobným formám manipulace nejvíce vymezují. Konkrétně pak tu, že konzervativní pravicové strany jsou protievropské a proruské. Realita je ale poněkud odlišná.

 

Květnové volby do evropského parlamentu jsou v letošním roce volební šlágrem nejen v Česku, ale i ve všech ostatních zemích evropské osmadvacítky (respektive dost možná jen sedmadvacítky, protože čert ví, jak to vůbec tou dobou bude s Británií). To, jak občané jednotlivých zemí navolí své europoslance na dalších pět let ovlivní další směřování Unie. Evergreenem všech voleb je klasický alarmismus, že v nadcházejících volbách jde skutečně o všechno a v sázce je mnohem více, než bylo ve všech volbách předešlých dohromady. A ani ty nadcházející evropské volby nejsou v tomto ohledu výjimkou.

Jisté je, že se v nadcházejících měsících nevyhneme šíření různých dezinformací, které jsou bohužel daní digitální doby. Je přitom paradoxem, že jednu z největších nepravd již delší dobu šíří ti, kteří se sami tak rádi zaštiťují bojem proti všemožným fake news. V očích těchto lidí pak představuje velké ohrožení jejich jednotné Evropy konzervativní pravice.

Z úst politiků, ale i z per ideově spřízněných novinářů jsme se mnohokrát mohli dozvědět, jak euroskeptičtí konzervativci chtějí Unii rozložit. Ti vyhrocenější pak vytáhli osvědčeného strašáka v podobě Ruska. Realita ale může být pro ty, kteří podobným plamenným řečem uvěřili, překvapivá. Konzervativní pravice rozkládat Evropskou unii nechce a Rusku nijak neposluhuje.

Jako nejnebezpečnější státy jsou pro jednotnou Evropskou unii prezentovány Polsko a Maďarsko, oba v čele s pravicovou konzervativní vládou, která se navíc těší takové podpoře mezi voliči, že by jí mohly různé menšinové socialistické kabinety závidět. Přitom nedávný průzkum, jak by občané v jednotlivých zemích EU hlasovali v případném referendu o vystoupení z Unie, ukázal, že 92 % Poláků a 81 % Maďarů by hlasovalo pro setrvání. Podobný eurooptimismus by jim mohla taková Francie, kde pro setrvání v EU bylo jen 60 % respondentů, závidět. Ani to, že v čele země stojí „Velký Evropan“ Emmanuel Macron nepomohlo. Dost možná právě naopak. Je zapotřebí si v prvé řadě uvědomit, že být protibruselský rozhodně neznamená být protievropský, což se nám zastánci tvrdé eurointegrace za každou cenu snaží vštípit.

Podívejme se na domácí případ v podobě ODS, kterou do voleb opětovně povede europoslanec Jan Zahradil. O víkendu se na Twitteru strhla slovní přestřelka, v níž byli Zahradil a s ním i celá ODS, označeni za protievropské extremisty a služebníky Kremlu. Vzhledem k účasti takových osobností jako Tomáš Prouza nebo Miroslav Kalousek (TOP 09), pro které je extremistou kdokoliv, kdo si troufá zpochybnit blahodárnost neomylné Unie a nevolá po univerzálním řešení všech problémů v podobě „více Evropy“, je asi jasné, jak se věci mají.

ODS prostě chce, stejně jako například polská PiS, jednoznačně v Unii setrvat, jen chce zevnitř reformovat její fungování, zamezit další centralizaci a federalizaci a ponechat více pravomocí členským státům. To ale už stačí k tomu, aby eufemisticky označovaní „eurohujeři“ prouzovského typu viděli rudě. A vytahovat zrovna na Zahradila, který za celou svou dlouholetou politickou kariéru nikdy neprojevil sympatie k Rusku, sloužení ruským zájmům, je jen známkou zoufalosti boje proti jeho zcela legitimnímu postoji k tomu, kterým směrem by se EU měla ubírat.

Antikonzervativním pamfletem proti ODS a Zahradilovi se pochlubil i krajně levicový server A2larm, kde anarchista Ondřej Slačálek opět dokola omílá vadné argumenty o protievropské a proruské pravici. ODS považuje za nevolitelnou, protože je členem europarlamentní frakce ECR (Slačálkem nazývané „obludárium“), spolu s polskou PiS. Zajímavé, že za závadné a nevolitelné protievropské živly autor neoznačuje i TOP 09, STAN nebo KDU-ČSL. Tyto strany totiž sdílí křesla v eurolidovecké frakci EPP spolu se zástupci Orbánova Fideszu. Nejspíše se mu to nehodilo do nenávistného narativu vůči pravici a konzervatismu jako takovým.

Závěrem uveďme na pravou míru ještě jednu věc. Skutečně do Evropského parlamentu kandidují subjekty, které jsou reálně protievropské a jejichž programem je víceméně jen vystoupení vlastní země z Unie. Ať už jde o českou SPD, někdejší francouzskou Národní frontu nebo další, jedná se o strany, které se programově prolínají spíše s krajní levicí s pochybnými nacionalistickými prvky.

S konzervatismem a pravicí nemají takřka nic společného. Házet s ní tyto populistické strany do jednoho pytle je jen pokračováním snah o delegitimizaci jiného pohledu na vedení EU, než je ten o evropském superstátu s co největším potlačení národních prvků. A právě ona zavilá paličatost a umíněné „kdo není s námi, je proti nám“, které oni držitelé jediné správné evropské pravdy předvádějí, jsou schopny mezi voliči vyvolat mnohem euroskeptičtější nálady než i ten nejlepší pravicově konzervativní volební program.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud