Pečinka: V Česku zemětřesení po eurovolbách nečekejme. Vše podstatné jde mimo nás | info.cz

Články odjinud

Pečinka: V Česku zemětřesení po eurovolbách nečekejme. Vše podstatné jde mimo nás

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Příští týden v různých zemích Evropy odstartují volby do Evropského parlamentu (EP). České politické strany sice vytváří dojem soutěže, ale všechno podstatné se tentokrát odehraje za našimi hranicemi a z velké části i mimo naši režii.

Volby v Česku nějak dopadnou, ale interpretace je očekávatelná už dnes. Nejsilnější politická strana (ANO) bude vzhledem k nízké volební účasti (kolem 20 procent) silně podreprezentovaná vzhledem k volební podpoře, které se jí v posledních dvou letech ze strany české veřejnosti dostává. Možná vyhraje, ale nebude to o víc než jeden či dva mandáty, než budou mít Piráti, popřípadě ODS. Co z toho vyplývá?

ANO bude i v případě porážky mluvit o zkresleném volebním výsledku. Zbylé strany (vyjma SPD) naopak vyhlásí, že se odrazily ode dna a směřují na dráhu růstu. Z výsledku českých voleb do EP tak nejspíš žádné zemětřesení nevzejde.

Skutečné politické změny se budou odehrávat na úrovni evropských politických stran, kde dojde k převrstvování dosavadních směrů a frakcí. Dosud byly na evropské úrovni výsledky voleb do EP vcelku banální, protože většinou vítězil mainstream reprezentovaný Evropskou lidovou stranou a socialisty. Někdy vládli sami, jindy spolu, ale vždycky si vyhověli. Nástup protestních a populistických stran však zcela mění politickou mapu.

V první rovině svede velkou bitvu francouzský prezident Macron. Minulý víkend si do Štrasburku sezval liberální strany z různých částí Evropy a nastínil jim svůj projekt nové frakce Renesance. Cílem je získat sto mandátů ve více než sedmi set členném parlamentu. To by mu mohlo pomoct dosáhnout jeho cíle v podobě získání šéfa Evropské komise nebo Evropské rady. Když se mu nepodařilo ve Francii uskutečnit zelenou revoluci, chce ji prosadit oklikou přes evropské instituce. Stočlenná frakce v EP by pak měla dostatečný „vyděračský“ potenciál k získání vlivných funkcí.

Zajímavé je, že na setkání si nepozval člena liberální frakce (ALDE) v europarlamentu Andreje Babiše. Naopak byl přítomen exčlen hnutí ANO Pavel Telička. Vzhledem k jeho očekávané porážce v českých eurovolbách bude zajímavé sledovat, jestli si nová Macronova frakce vybere spíše Babiše, nebo české Piráty, kteří po této frakci systematicky pokukují. Babišovo jméno je sice v určitých evropských kruzích docela toxické, ale z hlediska Macronových zájmů v sobě skrývá premiérský bonus v podobě Babišova hlasu v Evropské radě.

Rovněž evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž součástí je ODS, nejspíš projdou proměnou. Nejpočetnější silou frakce bude po volbách polská Právo a spravedlnost, která by nejraději vytvořila spojenectví s maďarským Viktorem Orbánem. Ten má zatím pozastavené členství u evropských lidovců, ale tradičně vyčkává, co pro něj po volbách bude výhodnější.

Není vyloučeno, že nejvíce mandátů z evropských stran získá italská Liga v čele s Mateem Salvinim. I před ním stojí dilema, jestli vytvoří frakci s hodnotovými konzervativci, nebo spíše s populisty typu francouzské Národní fronty.

Také česká ODS bude řešit, jestli následovat Právo a spravedlnost nebo se pokorně vrátit k evropským lidovcům, odkud odešli v roce 2009.

Z těchto a dalších úvah vyplývá, že nikdy od roku 1979, kdy Evropský parlament vznikl, nebylo tolik neznámých. Hlasovat prostě má smysl.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud