Politický handl s nejistým výsledkem. Výběr Junckerova nástupce se může zkomplikovat | info.cz

Články odjinud

Politický handl s nejistým výsledkem. Výběr Junckerova nástupce se může zkomplikovat

Český premiér Andrej Babiš (ANO) nechce, aby příští předseda Evropské komise vzešel z procesu tzv. spitzenkandidátů, tedy lídrů hlavních evropských politických skupin do blížících se voleb do Evropského parlamentu. Hlavní slovo při výběru nástupce Jean-Claude Junckera mají mít premiéři a prezidenti členských států EU. Podobný názor sdílí i francouzský prezident Emmanuel Macron nebo další evropští politici. Co by případné neshody nad jménem příštího šéfa Komise, pokud by se země nezvládly domluvit, mohly způsobit?

„Evropská rada, kde sedí všichni premiéři a prezidenti Evropské unie, s přihlédnutím k výsledkům evropských voleb,“ odpověděl redakci INFO.CZ český premiér Andrej Babiš na dotaz, kdo by podle něj měl vybírat nového šéfa Evropské komise. Stávající unijní exekutivě vyprší mandát sice až na podzim, ale tím, kdo povede její nástupkyni, se budou instituce EU zabývat už za několik málo týdnů. Výběr předsedy Komise je totiž úzce spojen s volbami do Evropského parlamentu, které po celé evropské osmadvacítce včetně Česka proběhnou za necelých 14 dní.

Babiš se proti procesu tzv. spitzenkandidátů vymezil několikrát, naposledy v úterý na zahájení konference v Praze, kde se diskutovaly české národní zájmy v EU. Zatím však nikdy nespecifikoval, jak jinak by výběr šéfa Komise měl probíhat. 

Systém spitzenkandidátů má základy v Lisabonské smlouvě a počítá s tím, že do čela Evropské komise usedne lídr politické skupiny, která zvítězí v eurovolbách. Jinými slovy, že jméno příštího šéfa Komise Evropské radě navrhne Evropský parlament a premiéři a prezidenti, kteří v ní zasedají, jej potvrdí (schválení Evropským parlamentem už pak bude pouhá formalita). 

Zastánci tohoto postupu, který se poprvé použil v roce 2014 a do čela Komise tehdy vynesl Jean-Claude Junckera, argumentují tím, že do obsazování vrcholných postů v institucích EU vnesl transparentnost. Voliči ve volbách do Evropského parlamentu totiž dopředu vědí, koho jejich strana bude prosazovat do čela Evropské komise – jejich volební lídři jsou totiž zároveň kandidáty na tento post.

Odpůrci spitzenkandidátů ale naopak zdůrazňují, že výběr šéfa Evropské komise i tak probíhá za zavřenými dveřmi a opírá se o nejrůznější zákulisní dohody. Vedle Junckerova nástupce se bude hledat také šéf Evropské rady, předseda Evropského parlamentu nebo vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

Mozaika nejrůznějších dohod

„Je to mozaika nejrůznějších dohod, které do sebe zapadají, a politického handlu. Už nyní, tedy ještě před volbami, jsou některé z těchto domluv na světě,“ řekl redakci zdroj z těsné blízkosti bruselských institucí. 

Obsazování vrcholných postů v unijních institucích je tradiční náplň letních měsíců poté, co je jasné, jak dopadly volby do Evropského parlamentu. Letos budou jejich výsledky obzvlášť důležité, protože se předpokládá, že se složení europarlamentu po dlouhé době výrazně promění. 

Dlouhou dobu platilo, že nejsilnější politickými frakcemi byly evropští lidovci (EPP) a evropští socialisté (S&D). O třetí a čtvrtou příčku se přetahují evropští reformisté a konzervativci (ECR) a evropští liberálové (ALDE). 

Nyní se předpovídá, že EPP a S&D oslabí, zatímco ALDE, které prožívá námluvy s hnutím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona En Marche!, může dosáhnout na třetí příčku a stát se pověstným jazýčkem na vahách. Dále se má za to, že se posílení dočkají výrazně euroskeptické strany, nebo ty, co EU přímo odmítají. 

Současný předseda Evropské rady Donald Tusk minulý týden hovořil také o tom, že premiéři a prezidenti členských zemí EU, kteří budou nominovat příštího šéfa Evropské komise, budou muset toto brát v úvahu a také při obsazování dalších vrcholných postů v EU myslet i na to, aby byl výběr nových lídrů EU „genderově, geograficky a demograficky“ vyvážený. 

Mimořádný summit, na kterém by mělo zaznít jméno příštího šéfa Evropské komise, Tusk svolal na 28. května, tedy pouhé dva dny po skončení eurovoleb.

Vytasí se státy s Barnierem?

Dosud se nestalo, aby povolební summit v tomto ohledu selhal. „Zatím se nikdy nestalo, že by se premiéři a prezidenti nedohodli,“ řekl redakci odborník na evropskou integraci a instituce EU z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek. Jednání, která budou probíhat za zavřenými dveřmi, se ale nyní mohou zkomplikovat. A to tehdy, pokud se státy odmítnou řídit nepsanými pravidly kolem spitzenkandidátů.

Kromě českého premiéra Andreje Babiše proti tomuto postupu opakovaně vystupoval i francouzský prezident Emmanuel Macron nebo dříve německá kancléřka Angela Merkelová, která však zároveň do čela Evropské komise podpořila „spitzenkandidáta“ evropských lidovců Němce Manfreda Webera. 

Komentátoři v případě zablokované situace nevylučují proto možnost, že země nakonec přijdou se jménem, které mezi aktuálními spitzenkandidáty nenajdeme. Už dříve o tom pro INFO.CZ hovořil český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), který jako favorita do čela Komise zmínil bývalého francouzského evropského komisaře a dnes hlavního vyjednavače Evropské komise o brexitu Michela Barniera.

Barnier měl být sám spitzenkandidátem EPP, ale loni na podzim tuto nabídku odmítl. Evropští lidovci následně podpořili zmiňovaného Webera. Barnier své tehdejší rozhodnutí vysvětlil tím, že dostal od Evropské komise důležitý úkol, tedy vyjednat odchod Spojeného království z EU, a dokud jednání s Londýnem nedospějí do finále, svou práci nemůže opustit.

Nyní se ale jednání o brexitu protahují a na pořad dne se znovu dostanou na podzim, kdy EU bude pravděpodobně znovu zvažovat, zda Spojenému království odsouhlasí další odklad. „Pokud by se Barnier stal předsedou Evropské komise a z této pozice měl dotáhnout brexit, bylo by to určitě zajímavé,“ míní Mocek s tím, že to ale nepovažuje za pravděpodobný scénář. I z tohoto důvodu se domnívá, že Evropská rada, tedy státy, budou dělat vše pro to, aby jméno šéfa Evropské komise oznámily ještě v květnu.

„Pokud by nebyla hotová Evropská komise do října, tak by vznikl obrovský chaos. Bude se pravděpodobně opět řešit odklad brexitu. Myslím si proto, že toto Evropská rada nedopustí,“ řekl Mocek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud