První debata spitzenkandidátů byla opatrná selanka bez střetů. Bolavé místo lidovců je Orbán | info.cz

Články odjinud

První debata spitzenkandidátů byla opatrná selanka bez střetů. Bolavé místo lidovců je Orbán

První debata spitzenkandidátů byla opatrná selanka bez střetů. Bolavé místo lidovců je Orbán
 

První duel lídrů dvou hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, evropských lidovců a evropských socialistů, který včera přenášela francouzská televize, skončil nerozhodně. Mírně zabodoval Frans Timmermans hájící barvy socialistů, když upozornili na bolavé místo lidovců – stranu Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, které lidovecká frakce dočasně pozastavila členství.

„Slušnost a skoro žádný střet“, tak zní titulek článku, který po skončení první televizní debaty volebních lídrů hlavních europarlamentních skupin publikoval server Politico. A nelze s ním nesouhlasit. Středeční duel totiž ukázal, jak těžké bude v příštích měsících s konceptem tzv. spitzenkandidátů zaujmout pozornost evropských voličů.

Spitzenkandidáti
Spitzenkandidáti jsou lídři politických skupin v Evropském parlamentu do květnových voleb. Zároveň jde o kandidáty na post šéfa příští Evropské komise. Tento proces jeho výběru se poprvé použil v roce 2014 a tehdy do čela unijní exekutivy vynesl předsedu evropských lidovců (EPP) Jeana-Claudea Junckera.

Ve středu proti sobě usedli lídr nejsilnější frakce Evropské lidové strany – favorizovaný Němec Manfred Weber – a lídr evropských socialistů (S&D) a místopředseda Evropské komise Nizozemec Frans Timmermans.

Migrace a dvě sídla europarlamentu

V první polovině otázky kladli dva francouzští novináři a diskuse mezi lídry se odehrávala ve francouzštině (Timmermans) a angličtině (Weber). Druhou část duelu moderoval britský novinář a celá se nesla v angličtině. Většina zahraničních serverů, které debatu analyzovaly, uvádí, že tak body získal Timmermans, který je lépe jazykově vybavený (mluví celkem sedmi jazyky) a je lepší řečník než Weber.

Jasný vítěz ale z této části nevzešel. Weber i Timmermans se na drtivé většině probíraných témat shodli. Podle obou musí Evropa pracovat na koordinované obraně a nutně potřebuje upravit pravidla pro udělování azylu. „Naší jednoznačnou odpovědí je přísná hraniční kontrola. Tohle musíme umět garantovat. Pomůže nám k tomu posílení pohraniční a pobřežní stráže, kterou můžeme poslat přímo na hranice, aby zasáhla proti pašerákům,“ přiblížil Weber v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ plány evropských lidovců v této oblasti.

Timmermans i Weber se postavili proti omezení unijního aparátu, když podpořili dvě sídla Evropského parlamentu. Jedno se nachází v Bruselu a druhé, do něhož poslanci s celým konvojem asistentů a bednami dokumentu odjíždějí přibližně jednou za pět týdnů, je ve francouzském Štrasburku, odkud se debata přenášela. Rušení tohoto druhého sídla bylo evergreenem dosud všech voleb do Evropského parlamentu a rezonuje i teď. Kritika tohoto stavu a jeho nesmyslnosti se ve velkém ozývá i z Česka.

Polsko a Maďarsko

Ostřejší část přišla až v závěru debaty a ve shodě se zahraničními servery lze tvrdit, že tady bodoval Timmermans. Debata se stočila na některé středoevropské země, které čelí kritice za nedodržování základních hodnot EU. V minulosti Evropská komise oficiálně vystoupila proti Polsku. Weber Timmermanse, který je členem Komise a postup proti Polsku vedl, upozornil, že se situace v zemi vůbec nezlepšila a možnosti Komise jsou tedy značně omezené.

Aniž by ho slovem zmínil, Timmermans Weberovi připomněl „trn v patě“, kterým je pro evropské lidovce maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho straně Fidesz evropští lidovci nedávno zmrazili členství. Dlouhodobě jim vadilo, že v Maďarsku pod Orbánovou vládou nefungují nezávislá média a je omezována občanská společnost. Kritiku si zasloužil i Orbánův postup proti Středoevropské univerzitě, která sídlí v Budapešti, a populistické vystupování v otázce migrace. Poslední kapku pak představovala maďarská kampaň útočící na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

České „želízko v ohni“

Do voleb do Evropského parlamentu, které po celé Evropě budou 23.-26. května, se odvysílá ještě pět televizních debat, v nichž se utkají spitzenkandidáti jednotlivých politických rodin. Nejbližší z nich je naplánovaná na 29. dubna do Maastrichtu. Zbytek proběhne v květnu. Debat se bude účastnit i europoslanec Jan Zahradil. Jako svého lídra do voleb si ho vybrala frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud