Volby 2019: Ruská propaganda je jako virus, který útočí na náš imunitní systém, říká znalec fake news | info.cz

Články odjinud

Ruská propaganda je jako virus, který útočí na náš imunitní systém, říká znalec fake news

Ruská propaganda je jako virus, který útočí na náš imunitní systém, říká znalec fake news
 

Litevci o tomto víkendu volí nejenom europoslance, ale i budoucí hlavu státu. Už tradičně se v souvislosti s tamní politikou zmiňuje vliv blízkého Ruska. Hlavním tématem fake news je agresivita NATO a  německých vojáků, kteří nás údajně znovu okupují a znásilňují naše dívky, říká v rozhovoru pro INFO.CZ Mantas Martišius, litevský odborník na propagandu a média.

V Litvě se o víkendu spolu s evropskými volbami koná i druhé kolo voleb prezidentských. Běžně se v této souvislosti mluví o ruské propagandě a snaze ovlivnit výsledky pomocí fake news. Zaznamenal jste něco takového?

Obávali jsme se, že vliv Ruska můžeme pocítit podobně jako tomu bylo při amerických prezidentských volbách nebo referendu o brexitu. Možná i proto, že jsme byli připraveni, byly takové snahy v prvním kole minimální. Teď ve druhém kole se zdá, že se Rusové rozhodli nezasahovat vůbec. Proč tomu tak je, nevím.

Nemůže to být tím, že oba kandidáti na post hlavy státu mají obdobné názory na zahraniční politiku?

Možná ano, oni ale všichni hlavní prezidentští kandidáti u nás mají obdobné názory na zahraniční politiku. Samozřejmě tam jsou drobné rozdíly, nikdo z nich ale neřekl, že bychom jako Evropská unie měli plně obnovit vztahy s Ruskem nebo zapomenout na to, co se stalo na Krymu.

V těchto dnech se v evropských médiích objevila zpráva organizace Avaaz, jejíž vyšetřování vedlo k odhalení stovek facebookových a twitterových účtů šířících fake news ve prospěch Ruska po celé EU. Jaká je v tomto ohledu situace v Litvě?

Musíme si uvědomit, že sociální média jsou dnes velmi mocná a mnozí lidé je používají jako svůj hlavní zdroj informací. Podle nich pak činí svá politická rozhodnutí. Rusko samozřejmě evropské volby velmi zajímají a je jasné, že pokud v nich zvítězí antiunijní strany, bude z toho mít užitek ruská zahraniční politika. Zdá se, že Rusové pochopili jednu věc – pokud bude Evropská unie jednotná, bude silou, s níž musejí počítat. Pokud ale budou rozdělené, nemůžou být Litva, Česko, a dokonce ani Německo protivahou Ruska.

Jako viceprezident litevské rady pro rozhlasové a televizní vysílání se s případy propagandy a fake news sám často setkáváte. Můžete udat konkrétní příklad, který jste řešili?

Je potřeba si uvědomit, že v Rusku jsou televize i další média nástrojem moci. Je to takzvaná soft power, tou ale někdy můžete dosáhnout více, než když použijete hrubou sílu. Rusové pochopili, že je třeba doma vytvořit silné médium, které mají pod kontrolou a které by připoutalo lidi k obrazovkám. Pokud budou konzumovat jeho obsah, úřady budou schopné tyto masy ovládat. A tento nástroj je možné i vyvážet do zahraničí. Založili proto několik televizních kanálů mimo Rusko, NTV Mir (Mir znamená svět, pozn. redakce). Tento kanál má licenci ve Velké Británii a 90 procent jeho obsahu se shoduje s velkým ruským kanálem NTV – sport, zábavné pořady, atd. Jinak ale šíří stejné politické poselství.

V Evropské unii máme jeden způsob, jak vysílání zastavit – když šíří nenávistný obsah. Několikrát v minulosti jsme v takovémto případě zasáhli a kanál na čas zakázali. Když ale NTV Mir šíří poselství, že budoucností Evropy jsou nezávislé národní státy, nenávistný obsah to samozřejmě není a nelze zasáhnout. Na druhou stranu to ale může výsledky voleb také ovlivnit.

Jaké je hlavní téma fake news ve vaší zemi? Je to migrace, stejnopohlavní sňatky, nebo něco jiného?

Hlavní narativ ruské propagandy mluví o tom, že Severoatlantická aliance je agresivní organizace a že všechny problémy způsobují Američané. Baltské státy jsou podle ní jen loutkami, které dělají to, co diktuje Washington. Aby to skončilo, měli by Litevci opustit NATO.

Dalšími fake news jsou smyšlené příběhy o jednotkách rychlého nasazení NATO. Některé z nich jsou rozmístěny v Pobaltí a v Polsku a brigáda sídlící v Litvě je složena převážně z německých vojáků. Rusko se proto vrací k rétorice z druhé světové války a říká: Okupovali vás tehdy, teď je to to samé, vojáci zase znásilňují mladé dívky a policie to jen zametá pod koberec.

V Litvě už nějaký čas funguje webová stránka Demaskuok.lt, pro niž pracují lidé označovaní jako elfové, kteří mají být protiváhou internetových trollů. Kolik jich je a jaké mají výsledky?

Je to asi padesát nebo šedesát lidí, kteří pracují jako dobrovolníci, prohlížejí si informace na sociálních sítích a snaží se najít a odhalit fake news. Protože v Rusku fungují tzv. trollí továrny, říkají si elfové. Kdo jiný by měl bojovat proti trollům? Jsou docela úspěšní, i když se na jejich konto objevila i jistá kritika. Většinou ale mají pravdu a myslím, že je pořád lepší to dělat, než nedělat nic.

Je legální zakázat například nějakou televizi, která opakovaně šíří fake news a propagandu?

Ne. Musíme si uvědomit, že svoboda projevu je jednou z hodnot, na nichž stojí demokracie. Samozřejmě občas slyším zavádějící informace, se kterými zásadně nesouhlasím. Myslím ale, že je to cena, kterou platíme za demokracii. Pouhé fake news nemohou vést k zákazu, tam už musí být překročení oné červené linie, kterou jsem zmiňoval, tedy šíření nenávisti.

Dá se porovnat síla ruské propagandy ve všech třech baltských státech?

Ty tři země jsou velmi odlišné. V Estonsku tvoří Rusové zhruba 30 procent obyvatel, v Lotyšsku 41 a v Litvě jen pět. Úřady v jednotlivých zemích proto vzhledem k této realitě reagují různě. My jsme například v Estonsku spustili vysílání ruskojazyčného televizního kanálu, úspěch to ale mělo jen částečný, protože nemáme takové prostředky na pořizování obsahu, jaký mají ruské stanice. V každé zemi se snažíme uplatňovat jiný přístup. V Litvě můžeme být vzhledem k homogennosti populace tvrdší a rychlejší než v Estonsku a Lotyšsku.

Rozdílnost jednotlivých národů se ukázala třeba při prezidentských volbách na Ukrajině. V Estonsku volili lidé na ambasádách Jurije Bojka, bývalého komunistu a proruského kandidáta, v Lotyšsku hlasovali pro Volodymyra Zelenského, jenž nakonec vyhrál, a v Litvě volili hlavně dosavadního prezidenta Petra Porošenka.

Věříte, že je Kreml schopný ovlivnit výsledek nadcházejících evropských voleb?

Nemyslím si, že by to bylo tak jednoduché. Oni ale říkají: pojďme rozhoupat loď a třeba se objeví něco, co jsme nemohli očekávat, a pomůže nám to loď převrátit. Třeba dojde ke krizi v Africe, do Francie a dalších zemí přijde velké množství uprchlíků a Evropská unie se rozpadne. Nevěřím tedy v nějaký přesný plán, podle něhož by Rusové postupovali od A až do Z. Oni ale něco začnou – nemusí to nic velkého přinést, ale také může. Je to jako virus, který napadá náš imunitní systém. Někdy se mu ubráníme, někdy se uchytí a my onemocníme.

Než jsme začali náš rozhovor, ptal jste se mě na prezidenta Zemana. Jak se na něj díváte vy?

V České republice jsem při svých dvou návštěvách vždy potkal jen samé proevropské a vzdělané lidi, možná to nebyli ti správní... zajímá mě, kde bere takovou podporu. Během ekonomické globalizace jsme ztratili mnoho pracovních míst kvůli nástupu nových technologií, volnému obchodu, atd. Je jednoduché říci: odpovědní za to jste vy sami, protože nemáte dostatek schopností. Takhle to ale nelze postavit, roli v tom hraje i historie. Politici si proto hledají obětního beránka, a tím je často Brusel. To se děje leckde, nejen v České republice. Antiunijní politici sázejí na tuto kartu, aby byli zvoleni.

V roce 1968 sem vtrhli Rusové a teď máte prezidenta, který to možná úplně nechce, ale je na stejné straně jako zločinci. Naštěstí je tu ale parlament a Senát, takže jeden člověk nemůže diktovat další osud České republiky. Vaše země je jinak spolehlivým členem NATO i Evropské unie a dělá to, co od ní ostatní partneři očekávají.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud