Salvinimu chybí silný spojenec. Euroskeptiky dělí spory, budou ve významné menšině, říká analytik | info.cz

Články odjinud

Salvinimu chybí silný spojenec. Euroskeptiky dělí spory, budou ve významné menšině, říká analytik

„Změna, která přišla, není tak velká, jak se čekalo,“ říká v rozhovoru analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář. Euroskeptické, populistické a v některých případech až protiunijní a protimigrační strany oproti odhadům tolik neposílily a podle Kováře budou ve významné menšině.  

 

Co vás na výsledcích voleb do Evropského parlamentu nejvíce překvapilo?

Příjemně mě překvapila volební účast, která v letošních volbách oproti minulosti poprvé vzrostla. Dosavadní trend byl opačný. 

Čím si vysvětlujete, že došlo k obratu?

Může za to polarizovaná kampaň a také společenská situace v Evropě v posledních letech. Je to spojené s migrační krizí, ale i s nástupem nových stran a hnutí, kterých dříve tolik nebylo a které díky tomu posilují. Mohou využívat téma migrace, které je navíc samo o sobě rozdělující a má schopnost mobilizovat.

Takže myslíte, že to ze židle zvedlo spíše voliče těchto stran? Nevidíte ve vzrůstající volební účasti sílící sounáležitost s Evropou a potřebu ovlivňovat její agendu a směřování?

Bohužel pro jasné stanovisko nejsou v tuto chvíli potřebná data. O Evropské unii se určitě začalo více mluvit, protože to jsou právě tyto euroskeptické a populistické strany, které ji kritizují. V lidech to vyvolalo dojem, že tyto volby jsou důležité a že v nich o něco jde. Řekl bych proto, že to navzájem souvisí a jedno od druhého se odvíjí. 

Co dalšího v souvislosti se včerejšími eurovolbami byste vyzdvihl jako důležitý moment?

Překvapilo mě, že po sečtení výsledků se ukázalo, že euroskeptické, populistické a v některých případech až protiunijní a protimigrační strany neposílily tolik, jak jsem původně očekával a spolu se mnou další. Pro mě to bylo pozitivní překvapení, protože já je nevolil, ale jiné to určitě zklamalo.

Pokud se však podívám například na Itálii nebo Francii, tak právě tam tyto strany braly vítězství…

To je pravda, ale v jiných zemích se něco takového nestalo. Jinde tyto strany nebo hnutí sice uspěly, například na Slovensku, u nás nebo v Německu, získaly kolem 10 % voličských hlasů, ale na to, aby Mattea Salviniho v Evropském parlamentu nějak výrazně podpořily, to nestačí. Neznamená to ale, že se Salvini nepokusí sestavit novou politickou skupinu. O to se nepochybně pokusí, protože jeho výsledek je velmi dobrý.

Co to tedy bude v reálu znamenat?

Tyto strany a hnutí budou v poměrně významné menšině, protože pokud se podíváte na jejich celoevropské výsledky, tak si polepší asi jen o čtyři procenta. Původně se čekalo, že by se klidně mohly dostat až na 35 procent. Pokud bychom k nim v Evropském parlamentu přičetli i levicové a krajně levicové strany, tak pořád zůstanou někde pod hranicí 30 procent.

Takže se těchto stran nemusíme bát? Bylo to předvolební strašení?

Nezlehčoval bych to, o strašení určitě nešlo, protože se skutečně předpovídalo, že tyto strany výrazně posílí. Říkalo to mnoho respektovaných lidí. Jejich věčný problém v Evropském parlamentu vždy spočíval v tom, že se nedokázaly koordinovat a jednotlivé strany mezi sebou nezvládaly spolupracovat. Podívejte se třeba na předvolební proklamace polské strany PiS, která prohlásila, že půjde do společné frakce se Salvinim, ale už ne s Marine Le Penovou. 

Myslím si, že jejich vliv nebude tak silný i proto, že odliv voličů od sociálních demokratů a lidovců nesměřoval k nim, ale hlavně k liberálům a zeleným. Pokud se strany v Evropském parlamentu domluví, tak proevropská většina bude pořád schopná tuto instituci ovládat. A k tomu, že se bude chtít domluvit, přispěje i hrozba v podobě posílených euroskeptiků. Takže abych to shrnul, jejich vliv bude určitě omezenější, než se čekalo. Ale to jim určitě nezabrání v tom pokusit se někdy o blokační menšinu.

Co dalšího si můžeme odnést z voleb?

Určitě je pozoruhodný nárůst zelených stran. S jejich posílením jsem počítal poté, co jsem viděl jejich úspěch v Lucembursku, Belgii a Německu nebo v některých skandinávských zemích. Ale to, co se jim podařilo včera, překonalo můj odhad o 10 až 15 procent ve srovnání s tím, jak silní byli v současném Evropském parlamentu. 

Dá se říct, že to bude trend?

Myslím si, že zelená a environmentální témata začínají být důležitější i v národních debatách. Dobrou ilustrací je Německo, kde je to už poměrně delší dobou důležité politické téma. Stále více se o tom mluví a možná jsme svědky toho, že někteří voliči vnímají přidanou hodnotu Evropské unii právě v řešení těchto problémů, které neznají hranice. 

Co nové složení Evropského parlamentu přinese Čechům? V čem třeba bude nový Evropský parlament jiný než ten, co právě dosloužil?

Možná vás zklamu, ale upřímně si myslím, že Češi si z toho nic moc nevezmou. I když se podíváme do historie, tak mi nepřijde, že by volby do Evropského parlamentu někdy přinesly nějakou silnou zprávu pro Čechy jako takové. 

Češi by si z toho ale mohli vzít to, že bychom se EU měli začít více bavit i tady u nás doma. V Itálii byla kampaň velmi zaměřená na evropská témata, i negativně, ale zaznívala tam témata fiskální politiky, hospodářské a měnové unie, migrace. O evropských tématech se během kampaně hodně mluvilo také ve Francii. U nás něco takového vůbec neprobíhalo. Když nad tím ale uvažuji, tak by se nad tím spíše měly zamyslet české politické strany. Češi by pak takové strany, které se baví o EU, měli volit. 

Dobře, a co to hodnocení nového Evropského parlamentu?

Já to opravdu vidím tak, že ta změna, která přišla, není tak velká, jak se čekalo. My na ni ale nemáme nějak výrazný vliv. I výsledky voleb u nás zapadly do obrázku. SPD nedosáhla žádného extrémního výsledku. 

Jak jsem říkal, Češi to nyní budou brát, že je odvoleno a hotovo. Bohužel práci Evropského parlamentu sledovat nebudou, možná jen, když někdo zase řekne, že něco nařídil, byť se bude jednat o nezávaznou rezoluci. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud