Články odjinud

Socialisté vymýšlí, jak si navzdory ztrátám udržet vliv v EU. Pošilhávají i po Macronovi

Socialisté vymýšlí, jak si navzdory ztrátám udržet vliv v EU. Pošilhávají i po Macronovi

Na pravidelné střídání s lidovci v čele Evropského parlamentu a klíčovou roli při výběru vedoucích unijních postů mohou evropští socialisté zapomenout. Jedinou šancí, jak si udržet vliv i po květnových volbách, bude zřejmě koalice s dalšími proevropskými frakcemi lidovců a liberálů.

Do evropských voleb scházejí necelé tři měsíce a evropští socialisté stojí na rozcestí. Podle průzkumů by mohli přijít o nejméně padesát křesel, a to i kvůli plánovanému odchodu britských labouristů po brexitu. V Evropském parlamentu dokázali vždy až dosud vytvořit hlasovací většinu s Evropskou lidovou stranou, to se jim ale tentokrát s největší pravděpodobností nepodaří.

„Optimistické odhady jim předvídají zisk zhruba 140 křesel, ty pesimistické něco kolem 110 až 120,“ říká o volebních šancích frakce S&D politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. V současném sněmu mají socialisté 186 z celkových 751 poslanců.

Aliance progresivních sil

Evropští socialisté proto přemýšlejí, jak dál. Jednu z možných cest navrhl na víkendovém kongresu Evropské socialistické strany (PES) maltský premiér Joseph Muscat. Jak řekl serveru Politico, existuje šance, že by se v příštím europarlamentu zformovala středolevicová většina. „Potřebujeme koalici progresivních sil od Tsiprase po Macrona,“ prohlásil s tím, že on by tuto variantu preferoval.

Manifest PES přitom slibuje „opuštění neoliberálních a konzervativních modelů minulosti“, což podle některých delegátů alianci s Macronem vylučuje.

Volby do Evropského parlamentuVolby do Evropského parlamentuautor: Info.cz

Český europoslanec Pavel Poc (ČSSD) k tomu podotýká, že Muscatovy námluvy s Macronovem nejsou nic nového. „Je ale obecně známo, že Macron pošilhává po ALDE (poslanecká frakce liberálů, pozn. red.). Aliance tedy spíše ne, povolební spolupráce v nějaké podobě jistě ano,“ nevylučuje myšlenky maltského politika.

Nevyhýbat se migraci a bezpečnosti

Muscat zároveň socialistům radí, aby nebojovali s kapitalismem, ale přijali ho: „Myslím, že spoustu času ztrácíme, když říkáme, jak distribuovat bohatství. Hlavní otázkou ale je, jak ho vytvořit,“ tvrdí muž, který vede vládu středomořského ostrova už šest let. Je také přesvědčen o tom, že by se socialisté neměli vyhýbat tématům, jako je bezpečnost a migrace.

Poc soudí, že jde o sílící hlas mezi socialisty. „V některých ohledech jsme se s maltskou delegací v rámci frakce v tomto období docela shodovali,“ řekl INFO.cz.

O tom, že vyhýbání se tématům, jako je migrace, v očích voličů socialistické strany poškozuje, je přesvědčen i politolog Kovář. „S&D se o tom až dosud buď nebavila, anebo pouze z liberálních pozic. To je jeden z důvodů, proč se očekává, že socialistické strany v evropských volbách oslabí ještě více než na národní úrovni v posledních pěti letech,“ vysvětluje.

Volební lídr socialistů Frans Timmermans nicméně na víkendovém kongresu v Madridu dával důraz spíše na tradiční levicová témata, jako je spolupráce s odbory, spravedlivé zdanění nebo vyřešení problému s málo dostupným bydlením. Server Politico upozornil, že jako dvojka nynější Komise se Timmermans může jen těžko distancovat od její dosavadní politiky a šéfa Jeana-Claude Junckera.

To ale vyvrací europoslanec Poc, podle něhož je v tomto smyslu kampaň zcela bez problémů: „Pozice volebního lídra je něco zcela jiného než spolupráce v Evropské komisi. Frans je věrohodný sociální demokrat, svoje názory nikdy nezastíral a neměl by mít naprosto žádný problém je otevřeně projevovat i v kampani.“

Timmermans kritizuje nejsilnější parlamentní frakci lidovců například za to, že mezi sebou trpí maďarskou vládní stranu Fidesz, jejíž šéf Viktor Orbán si ideově mnohem lépe rozumí s evropskými nacionalisty typu Mattea Salviniho. V kárných řízeních Evropské komise s Polskem a Maďarskem je pak Timmermansův kritický hlas tradičně slyšet nejvíce.

Na většinu budou potřeba tři frakce

Vzhledem k průzkumům se zdá být jisté, že k sestavení budoucí hlasovací koalice budou tentokrát v Evropském parlamentu potřeba nejméně tři frakce. „S&D si z tohoto pohledu snaží logicky posílit svůj vliv tím, že už teď mluví o koalici. Snaží si připravit půdu pro to, aby u jednacího stolu seděli,“ říká politolog Kovář.

Za nejpravděpodobnější variantu považuje Kolář koalici lidovců se socialisty a liberály, vyloučena není ale ani varianta bez socialistů, které by v takovém případě nahradila konzervativní skupina ECR (Evropští konzervativci a reformisté), v níž zasedají například poslanci ODS. Teoreticky možná je i koalice výše zmíněných dvou frakcí se zelenými.

V obou případech by ale takové spojení mělo jen velmi těsnou většinu a vyžadovalo by značnou disciplínu při hlasování. Konzervativci vedení českým europoslancem Zahradilem musí – podobně jako socialisté – počítat s velkými ztrátami kvůli brexitu. Ve frakci totiž nyní zasedá 19 britských konzervativců, po jejich odchodu bude hlavní silou skupiny polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Za ni zasedá ve skupině 18 poslanců.

V budoucí spolupráci tří proevropských poslaneckých skupin věří i Poc: „Jsem přesvědčen, že naše frakce má stále šanci hrát v EP významnou roli. Věřím, že i v budoucím Evropském parlamentu se budou hledat kompromisy někde v prostoru okolo EPP, S&D a ALDE.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud