Spitzenkandidáti jsou mrtví. Babiš a další premiéři chtějí vybrat šéfa Komise sami | info.cz

Články odjinud

Spitzenkandidáti jsou mrtví. Babiš a další premiéři chtějí vybrat šéfa Komise sami

Výběr předsedy příští Evropské komise jen z omezené skupiny volebních lídrů celoevropských politických stran, mezi nimiž figuruje i český europoslanec Jan Zahradil (ODS), leží v žaludku členským státům. Kromě německé kancléřky Angely Merkelové či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se proces tzv. spitzenkandidátů nelíbí ani českému premiérovi Andreji Babišovi. V Bruselu se v této souvislosti začíná šeptat, že šéfem Komise a nástupcem Jeana-Clauda Junckera nakonec může být někdo, o kom se dnes vůbec neuvažuje, ale v rozhodující moment jeho jméno položí na stůl právě členské státy. Tajným favoritem je hlavní vyjednavač o brexitu, Francouz Michel Barnier.

„Pokud bych měl tipovat příštího předsedu Evropské komise, tak to bude Michel Barnier,“ řekl na nedávné debatě o budoucnosti Evropské unie v Praze europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Mnohé tím překvapil, protože lidovci jsou v Evropském parlamentu součástí nejpočetnější politické skupiny EPP, která si jako lídra do eurovoleb vybrala svého předsedu Manfreda Webera. A v jednáních o příštím šéfovi Komise, kde si evropští lidovci zcela určitě nenechají ujít jednu z hlavních rolí, budou prosazovat právě jeho jméno.

Slova českého europoslance ale nejsou výkřikem do prázdna, naopak, o mnohém vypovídají. Proces spitzenkandidátů, tedy volebních lídrů jednotlivých celoevropských politických stran, kteří se zároveň ucházejí o vedení Evropské komise, se poprvé použil teprve v roce 2014. Jako nepsané pravidlo ho zavedla Lisabonská smlouva s vidinou, že se díky němu výběr šéfa Komise zprůhlední a volič spíše přijde k volbám, když uvidí, že může rozhodovat i o takto vlivném postu. Už tehdy se ale postup nelíbil některým členským státům, avšak po sérii komplikovaných diskuzí (mnohdy za zavřenými dveřmi) se podařilo nejhlasitější kritiky utišit. Alespoň na čas.

Dnes je situace jiná. I kvůli tomu, že v minulosti byly některé neformální dohody o obsazení vrcholných postů EU porušeny, je kritika spitzenkandidátů zpátky a je mnohem silnější. Už loni v únoru se premiéři a prezidenti evropských států usnesli na tom, že až budou společně potvrzovat kandidáta na šéfa Komise, nebudou na ústní dohody o spitzenkandidátech brát ohled.

„V příštím parlamentu nebudou jednoznačné většiny. Vůbec nevíme, kdo se s kým spojí. Nedá se proto říct, že to (předseda Evropské komise; pozn. redakce) bude kandidát nejsilnější strany. Musíme si počkat, jaké většiny se v parlamentu vytvoří,“ řekla tehdy německá kancléřka Angela Merkelová.

Spitzenkandidáti se nezamlouvají ani francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a naposledy proti nim vystoupil i premiér Andrej Babiš. Ten na celostátním sněmu hnutí ANO minulou neděli uvedl, že je třeba v souvislosti s volbou šéfa příští Evropské komise posílit roli členských států. „Systém spitzenkandidátů se mi osobně nelíbí. Předsedou Komise by měl být nejlepší ze všech nominovaných evropských komisařů a nemusí to být jen politická záležitost,“ řekl Babiš.

Barnier vysílá signály

V Bruselu se proto s blížícím se květnovými volbami do Evropského parlamentu, po kterých dojde i k obměně Komise, stále častěji skloňuje jméno bývalého francouzského eurokomisaře a dnes hlavního vyjednavače Evropské komise o brexitu Michela Barniera.

Barnier měl být sám spitzenkandidátem EPP, ale loni na podzim tuto nabídku odmítl. Evropští lidovci následně podpořili zmiňovaného Webera. Barnier své tehdejší rozhodnutí vysvětlil tím, že dostal od Evropské komise důležitý úkol, tedy vyjednat odchod Spojeného království z EU, a dokud jednání s Londýnem nedospějí do finále, svou práci nemůže opustit.

I tak ale jeho chování zejména v poslední době zavdává ke spekulacím, že o vlivné místo šéfa Evropské komise má zájem. „Patří k budoucí pravděpodobně nejsilnější straně a sám vysílá signály, třeba se vyjadřuje k budoucnosti Evropy, což po něm v jeho aktuální pozici nikdo nechce,“ říká k tomu v úvodu citovaný europoslanec Svoboda.

Barnier je aktivní na sociálních sítích, kde komentuje i jiná témata než jen brexit. Jak v této souvislosti připomíná server Politico, začátkem roku sedmašedesátiletý politik rozdal rozhovory a napsal komentáře o budoucnosti EU hned pro několik médií. „Domnívám, že kdyby Evropská rada (premiéři a prezidenti EU; pozn. redakce) přišla s tímto návrhem, tak by se Evropské lidové straně těžko říkalo ne,“ dodává k tomu Svoboda.

„Pokud se podíváte na hodnocení bookmakerů, tak i když Michel Barnier není ničí spitzenkandidát, tak figuruje na třetím až čtvrtém místě,“ uvedl na stejné akci v Praze analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud