Štětina pro INFO.CZ: Chci sjednotit středopravé politické síly. Kandidovat do EP nebudu sám | info.cz

Články odjinud

Štětina pro INFO.CZ: Chci sjednotit středopravé politické síly. Kandidovat do EP nebudu sám

Europoslanec Jaromír Štětina oznámil, že chce znovu kandidovat do Evropského parlamentu. Jeho jméno už ale nebude figurovat na kandidátní listině TOP 09, za kterou byl do této instituce EU zvolen v roce 2014. Štětina se místo toho pokusí uspět v barvách nového hnutí Evropa společně, které založí. Ucházet se o přízeň voličů ale nemá v úmyslu sám, přidat se k němu má podle jeho slov pro INFO.CZ „řada dalších významných osobností“. Štětina tvrdí, že chce svým krokem sjednotit středopravicové politické síly v ČR a dát jasně najevo odpor vůči populismu a xenofobii. Jeho rozhodnutí jít do volebního klání na vlastní pěst, bylo pro mnohé překvapením, avšak české politiky znervóznilo a politologové tvrdí, že o sjednocení pravice nemůže být ani řeč. Naopak.  

„Samozřejmě se mnou bude kandidovat řada významných osobností. V tomto okamžiku kandidátní listinu vytváříme,” řekl redakci europoslanec Jaromír Štětina, který se rozhodl, že do jarních eurovoleb půjde nikoliv jako kandidát TOP 09, ale v dresu svého vlastního hnutí Evropa společně.

Politik a bývalý novinář, který ve volbách do Evropského parlamentu před pěti lety kandidoval jako nestraník za TOP 09, chce podle svých slov oslovit voliče kteří „ctí tradiční evropskou demokracii a požadují zachování Evropské unie“. „Voliče, kteří cítí, že je EU ohrožena, kteří vědí, že je garantem naší bezpečnosti,“ dodává pro INFO.CZ.

Štětina své plány oznámil minulý víkend na sociálních sítích, kde vysvětlil, že se k nim rozhodl kvůli novému vedení TOP 09. Zdůraznil však, že se stranou i nadále sympatizuje, a jeho nové hnutí i proto bude prosazovat myšlenku evropanství. Štětina o svém rozchodu s TOP 09 mluvil už v polovině loňského prosince, tehdy uvedl, že důvodem jsou spory s dalším europoslancem a šéfem „topky“ Jiřím Pospíšilem. Ten podle Štětiny nese zodpovědnost za její špatné výsledky v posledních obecních a senátních volbách.

Nové hnutí Evropa společně nyní sbírá podpisy podporovatelů – potřebuje jich 1000. Jak redakci prozradil europoslanec Štětina, kromě úspěchu v eurovolbách má hnutí ještě jednu ambici, kterou je sjednocení pravicových politických sil na české politické scéně. „Hlavním cílem našeho hnutí bude sjednocení středopravých politických sil v České republice a jasný odpor proti populismu a xenofobii vedoucí v konečném důsledku k násilí,“ vysvětlil.

Rozdělení české pravice a odraz v Evropském parlamentu

To je ale podle mnohých politologů přesně to, co Štětina nedělá. Navíc v tom není sám. Na podzim definitivně vyhasly naděje na předvolební spolupráci mezi KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, kdy se lidovci rozhodli jít do voleb sami. Rozhovory proto nyní pokračují pouze mezi TOP 09 a starosty a podle informací redakce spějí do finále. Jak se navíc podařilo zjistit, o založení vlastního hnutí či politické strany uvažuje i další europoslanec Pavel Telička (zvolený za ANO, s hnutím se ale kvůli vnitřním neshodám s premiérem Andrejem Babišem rozešel). Telička v rozhovoru pro INFO.CZ uvedl, že nad takovou myšlenkou vážně přemýšlí a od finálního rozhodnutí, zda do toho nakonec půjde, ho dokonce dělí jen několik dní.

„Česká politická scéna, zejména její pravicová část, je nyní opravdu nesmírně fragmentovaná,“ potvrzuje Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). To podle něj bude nahrávat vládnímu hnutí premiéra Andreje Babiše ANO, které se dlouhodobě jeví jako nejsilnější partaj a pravděpodobně tak půjde i do voleb, které proběhnou letos v květnu. Prestižní bruselský server Politico odhaduje, že pokud v nich ANO získá kolem 30 % voličských hlasů, které mu už několik měsíců předpovídá, může dosáhnout až na osm europoslanců (v současné době má 2 europoslankyně, avšak v roce 2014, kdy probíhaly volby, bralo 4 křesla).

Volby do Evropského parlamentuVolby do Evropského parlamentuautor: Info.cz

Zbytek politické scény, zejména té pravicové, by se tím pádem musel nějakým způsobem podělit o zbývajících 13 mandátů. Velké otazníky navíc přinesla spekulovaná kandidatura mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, který minulý týden oznámil svůj vstup do politiky. Ač přímo nepotvrdil, že se bude ucházet o voliče ve volbách do Evropského parlamentu, politologové se obecně shodují, že vzhledem k tomu, že Soukup založil hnutí jednoho muže, tyto volby budou ideální příležitostí, jak vyzkoušet síly. Má se za to, že Soukup bude cílit především na sympatizanty prezidenta Miloše Zemana, ale může také lovit hlasy mezi voliči SPD a KSČM či u vládních stran ČSSD a ANO.

„Pokud se strany na pravici nějakým způsobem nespojí, tak se za ně do Evropského parlamentu dostanou spíše jednotlivci než početné skupiny,“ potvrzuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek, který českou politickou scénu dlouhodobě sleduje.

Volby do Evropského parlamentu jsou ke všemu specifické svým povolebním vyjednáváním. Zvolení poslanci se totiž vzápětí na dalších pět let rozdělují do tzv. frakcí, neboli politických skupin, za něž pak vystupují k jednotlivým připravovaným legislativám a také podle jejich not (většinou) hlasují. „Pokud je v jedné frakci více poslanců z jedné země, ale z jiné strany, tak to není dobré. Lepší je, když je tam silnější blok,“ vysvětluje Mocek.

„Myslím si, že vznik nových politických stran nebo hnutí českou pravici ještě více rozštěpí. To není dobré ani pro Evropský parlament a jeho politické frakce. Je to hůře čitelné, pokud je v nich více malých stran,“ říká zdroj redakce z blízkosti Evropského parlamentu, který je obeznámen s pravidly jeho fungování.

Jaromír Soukup zatím neuvedl, do jaké frakce by se v případě svého zvolení přihlásil, Pavel Telička dlouhodobě zmiňuje evropské liberály (ALDE), jejichž členem je i dnes, ale neuzavírá se v případě úspěchu ve volbách ani jednáním s jinými skupinami – například těmi, které zatím ještě nevznikly.

Jaromír Štětina pro své hnutí uvažuje o frakci Evropské lidové strany (EPP), jejíž součástí je i nyní. „Dávám přednost frakci EPP, mám v ní řadu významných spolupracovníků, velkých osobností evropské politiky. Důležité je, že se nám podařilo v Evropském parlamentu vytvořit jakýsi přirozený tým europoslanců zemí bývalého sovětského bloku, kteří mají jinou historickou zkušenost než poslanci starých zemí EU. Snažíme se tuto zkušenost v Evropském parlamentu sdělovat,“ vysvětluje své záměry Štětina.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud