Urychlí eurovolby konec Merkelové? Výsledek může zahýbat vládní koalicí, SPD čelí ponížení | info.cz

Články odjinud

Urychlí eurovolby konec Merkelové? Výsledek může zahýbat vládní koalicí, SPD čelí ponížení

Evropské volby přinesly v některých unijních zemích politické zemětřesení – zářným příkladem je Řecko, které po drtivé porážce vládní Syrizy míří k předčasným volbám. Eurovolby však mohou znamenat ohrožení také pro německou vládní koalici. Hlavní německé politické strany se v evropských volbách propadly a obzvlášť zasaženi byli sociální demokraté (SPD), kteří navíc po sedmdesáti letech ztratili radnici v severoněmeckých Brémách. Další ponížení SPD tak může odnést celá koalice a může to urychlit odchod kancléřky Angely Merkelové, píší německá média. Web Bloomberg nabízí druhý pohled: vývoj kancléřu přesvědčí, že nemůže odejít.

Unie CDU/CSU v eurovolbách sice obsadila první místo, v porovnání s rokem 2014, kdy získala 35,5 procenta hlasů, se však propadla na 28,9 procent. Velkou porážku však ve volbách utrpěl hlavně její koaliční partner – sociální demokraté, kteří získali necelých 16 procent. Ještě před pěti lety přitom z voleb odcházeli se ziskem ve výši 27,3 procent hlasů. SPD – nejstarší sociálnědemokratická strana světa – tak poprvé od konce druhé světové války skončila v celoněmeckých volbách až na třetím místě. Předběhli je Zelení, kteří získali rekordních 20,5 procenta.

Tím však pád německých sociálních demokratů nekončí. Kromě eurovoleb se v neděli konaly také zemské volby v severoněmeckých Brémách, které podle prvních odhadů poprvé po více než 70 letech SPD nevyhrála a skončila za CDU/CSU druhá. Volební neděle tak německé sociální demokracii zasadily dvě rány, které pro ni mohou být dalším impulsem k opuštění vládní, takzvané „velké koalice“.

O tomto kroku část SPD uvažuje v podstatě od doby, co koalice vůbec vznikla. Sociální demokracie totiž utrpěla velké ztráty už v parlamentních volbách v roce 2017, původně proto chtěla odejít do opozice. Po krachu rozhovorů o takzvané jamajské koalici však přistoupila na to, že bude ve velké koalici s CDU/CSU pokračovat. Řada jejích členů – především levicové křídlo strany – však trvá na tom, že to byla chyba. Sociální demokracie by podle nich měla odejít do opozice, aby se zotavila.

„Nové ponížení středolevé sociální demokracie může mít vážné dopady hlavně na Merkelovou. Úpadek SPD posledních let, který dokládají stále se zhoršující volební výsledky, přináší rostoucí neklid uvnitř strany – zejména uvnitř jejího levicového křídla se nespokojenost s velkou koalicí buduje už posledních několik let,“ píše v komentáři německá Deutsche Welle, podle níž výsledky nedělních voleb mohou tento pocit sociálních demokratů jen umocnit.

„Pokud levicové křídlo SPD vyhraje vnitřní boj o moc, existuje šance, že strana odejde z koalice pod vedením Merkelové, což povede k novým volbám,“ poznamenává DW a připomíná, že Merkelová už oznámila, že se o kancléřský post nebude znovu ucházet. Volby tak podle komentáře opět oživují spekulace o možném urychlení konce Merkelové ve funkci kancléřky.

Ve stejném duchu dopady eurovoleb komentuje také německý list Die Zeit. „Po deseti letech společného vládnutí se vyčerpali nejen partneři velké koalice, ale i jejich voliči,“ píše Zeit, podle něhož jsou výsledky voleb znakem toho, že voliči už velkou koalici u vlády nechtějí a je stále pravděpodobnější, že vláda nevydrží do konce funkčního období, tedy do roku 2021.

CDU však popírá, že by se měla velká koalice rozpadnout. Jak pro televizi ZDF řekl generální tajemník Paul Ziemiak, koalice „musí pokračovat“, aby byla zajištěna stabilita země. Přiznal ale, že výsledky voleb neodpovídají nárokům strany. To generální tajemník SPD Lars Klingbeil byl v hodnocení eurovoleb o poznání přísnější – výsledek voleb podle něj nemůže zůstat bez následků a sociální demokraté mají podle něj v příštích hodinách a dnech o čem diskutovat.

Absence Merkelové CDU nepomohla

„Volby určitě mohou být dalším impulsem k tomu, aby SPD řešila, co dál. Hlavní problém sociální demokracie je ale takový, že oni sice vědí, že v této koalici nijak zvlášť být nechtějí a že jim koaliční spolupráce neprospívá – mají pocit, že se jim dostatečně nedaří prosadit jejich témata. Zároveň ale neví, co je plán B – nemají alternativu,“ říká pro INFO.CZ odborník na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle, podle něhož nálada uvnitř SPD po volbách opět akceleruje a probíhá zde na jedné straně ideologická debata, ale i debata o personáliích.

V tuto chvíli totiž nemá podporu ani vedení sociálních demokratů – konkrétně předsedkyně strany Andrea Nahlesová, která zároveň zastává funkci šéfky sociálnědemokratických poslanců ve Spolkovém sněmu. A právě o post v Bundestagu by mohla brzy přijít – po nátlaku levicového křídla strany vyzvala, aby se přihlásili kandidáti, kteří by ji chtěli na postu šéfky poslanců SPD nahradit. Vnitrostranické hlasování, které bylo původně naplánováno na září, by se tak mělo uskutečnit už příští týden.

Volby mohou Nahlesovou stát křeslo poslaneckého lídra SPD, na vypovězení koaliční smlouvy s CDU však podle Eberleho zatím nedojde. „Já si nemyslím, že by na základě tohoto výsledku sociální demokracie najednou vypověděla koaliční smlouvu nebo shodila předsedkyni, protože nemají žádnou zásadní alternativu,“ míní odborník, podle kterého nemají motivaci koaliční smlouvu vypovídat ani křesťanští demokraté. Další otřes koalice však mohou přinést podzimní volby, které se budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa. 

„To, co se v tuto chvíli v Německu odehrává, je, že se stupňují tlaky ze všech stran proti vládní koalici, kterou už před jejím vznikem nikdo příliš nechtěl. Z voleb jasně vychází podpora opozice – konkrétně jedné opoziční strany – a pak tu je personální problém, který má na prvním místě SPD, ale objevuje se i otázka ‚co s kancléřkou?‘,“ dodává expert ÚMV. Další otázkou, která nyní vyvstává, je však také vnitrostranická podpora současné šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové (zvané též AKK), která nahradila Merkelovou v čele strany před půl rokem. „To je další věc, která dnes získává novou dynamiku,“ říká Eberle.

Evropské volby totiž nebyly úspěšné ani pro CDU, což může i křesťanské demokraty vést k personálním změnám. Podle Eberleho však jejich chabý volební výsledek tlak na dřívější odchod Angely Merkelové z pozice německé kancléřky nezvýší. Merkelová totiž zůstala během kampaně před eurovolbami v pozadí a nijak se jí neúčastnila – ukazuje se tedy, že absence kancléřky straně nijak nepomohla. Spíše naopak.

„Merkelová je z toho v tuto chvíli z obliga, protože na přání strany v kampani před evropskými volbami téměř nevystoupila a dokonce z interní analýzy CDU vychází, že straně chyběl nějaký bonus z minulých let, který vycházel z popularity Merkelové. Merkelová je totiž u voličů stále populární. Pokud tedy jde o výsledek voleb, je v tom naprosto nevinně,“ vysvětluje expert.

Web Bloomberg v této souvislosti s odkazem na své zdroje píše, že kvůli vývoji v kancléřce uzdrává rozhodnutí neodcházet předčasně z funkce. Je údajně stále víc přesvědčena, že AKK není na nejvyšší post připravená a hodlá proto zůstat až do konce funkčního období v roce 2021.

Podle Eberleho je přitom pro CDU obzvlášť problematická jedna věc, a to, jaké věkové skupiny CDU volí, nebo spíš nevolí. Jak se totiž ukazuje, Zelení dokáží křesťanské demokraty porážet v kategoriích, které jsou pro CDU velmi citlivé. „Například v kategorii 30 až 44 let Zelení CDU poráží a v kategorii 45 až 59 jsou asi jen dvě procenta za CDU. Takže CDU je v tuto chvíli stranou voličů nad 60 let,“ říká s tím, že křesťanští demokraté mají v posledních letech problém oslovit mladé voliče, což se Zeleným daří velmi dobře.

Přeci jen tu je ale něco, z čeho může mít CDU po evropských volbách alespoň trochu radost, a to volební výsledek krajně pravicové Alternativy pro Německo. AfD si sice v porovnání s rokem 2014 o dva procentní body polepšila a podle očekávání uspěla hlavně na východě Německa – například v Sasku a Braniborsku, kde dokonce porazila CDU – úspěchy však očekávala o poznání větší.  

„Pro AfD je to určitě zklamáním. Ve srovnání s rokem 2014 to nedává vůbec žádný smysl, protože tehdy za AfD kandidovali profesoři ekonomie, kteří stranu zakládali, a bylo to ještě před imigrační krizí. AfD teď navíc získala méně, než ve spolkových volbách. V eurovolbách, kde vítězí spíš protestní strany a kde je dobře vidět nacionalistický akcent, to přitom měla mít jednodušší. Takže to určitě velký úspěch není,“ říká s tím, že si vedení AfD představovalo výsledek kolem 15 procent. Ve skutečnosti ale získala jen 11.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud