Velká jízda Farage i řež nizozemských populistů. Co předpovídají průzkumy v zemích EU? | info.cz

Články odjinud

Velká jízda Farage i řež nizozemských populistů. Co předpovídají průzkumy v zemích EU?

Už za dva dny se po evropské osmadvacítce rozběhnou volby do Evropského parlamentu. Dlouhodobě se předpovídá, že v nich výrazně posílí krajně pravicové, nacionalistické, populistické a antievropské strany. Podívali jsme se, jak vypadá situace uvnitř vybraných členských států, v nichž dávají průzkumy těmto partajím největší šanci uspět. 

Itálie: Se Salvinim v čele, ale na jak dlouho?

Jednoznačným favoritem voleb do Evropského parlamentu v Itálii je nacionalistická a protimigrační strana Liga, kterou vede ministr vnitra Matteo Salvini. Podle výsledků posledních průzkumů, které italská legislativa umožňuje zveřejnit naposledy 16 dní před volebním kláním, by Liga mohla získat 31 procent hlasů. Uvádí to například italské médium Corriere della Sera. Ve srovnání s údaji z předchozích měsíců se jedná o ztrátu ve výši 6 procent. Italští novináři ji shodně vysvětlují korupčním skandálem Salviniho náměstka Armanda Siriho. 

Na druhém místě podle Corriere skončí Salviniho koaliční partner protestní Hnutí 5 hvězd. Stejný průzkum mu přisuzuje 24,9 procent, které signalizují, že dosavadní propad popularity se lídrům hnutí pravděpodobně podařilo zastavit. La Repubblica odhaduje, že „pětihvězdy“ získají jen 23,2 procent.

Vítěz eurovoleb v roce 2014 a dnes opoziční Demokratická strana dosáhne podle čísel agentury Ipsos maximálně na 20 procent hlasů. Před pěti lety partaj, kterou vede bývalý premiér Matteo Renzi, získala od voličů přes 40 procent hlasů. Strana bývalého premiéra Silvia Berlusconiho Vzhůru, Itálie (Forza Italia) podle průzkumů nepřekročí hranici 10 procent hlasů. Krajně pravicovou stranu Bratři Itálie vede do eurovoleb vnuk fašistického diktátora Benita Mussoliniho Guilio Cesare. Z průzkumů vychází se šesti procenty hlasů. 

Italské strany si po volbách do Evropského parlamentu mezi sebe rozdělí 76 křesel (z celkových 753). 

Francie: Bude brát Macron, nebo Le Penová? 

Sledovat volby do Evropského parlamentu ve Francii bude zajímavé zejména proto, že průzkumy veřejného mínění se střídají v odhadech, kdo v nich zvítězí. Podle šetření francouzského institutu Ifop je aktuálně na prvním místě krajně pravicové a euroskepticky orientované Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové. Podle průzkumu by bývalá kandidátka na francouzskou prezidentku mohla získat 24 procent hlasů.

Ze stejného průzkumu vyplývá, že jí na záda dýchá proevropská strana Republika v pohybu (REM), v jejímž čele stojí francouzský prezident Emmanuel Macron. Jiné průzkumy sice zveřejňují podobná čísla, ale s obměnou na prvních dvou pozicích. 

Třetí v pořadí skončí s největší pravděpodobností francouzští republikáni (Les Républicains), kteří spolu se socialisty udávali ráz francouzské politice několik desetiletí v řadě. Porážku ale utrpěli už v prezidentských volbách, které ve Francii proběhly v roce 2017 a do druhého kola se tehdy dostali právě Macron s Le Penovou. Dohromady tyto strany získají kolem 20 procent voličských hlasů. 

Další politické strany a uskupení, včetně zelených či krajní levice, budou mít problém překonat pětiprocentní práh pro vstup do Evropského parlamentu. Podle zmiňovaného průzkumu Ifop by se to mohlo podařit už jen zmiňovaným zeleným, Nepodrobené Francii Jeana-Luca Mélenchona a socialistům.  

Nizozemsko: Wilderse o voliče oberou populisté

Dostupné průzkumy veřejného mínění, které se věnují volbám do Evropského parlamentu v Nizozemsku, předpovídají, že jejich vítězem se s největší pravděpodobností stane Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) stávajícího premiéra Marka Rutteho. VVD by měla získat pět křesel z celkových 26, které čekají na nizozemské poslance v Evropském parlamentu v Bruselu a ve Štrasburku. 

Velkou senzaci ale nizozemská média předpovídají v souvislosti s nárůstem popularity populistů z Fóra pro demokracii (FVD), které vede novinář Thierry Baudet. Úspěch strany, která otevřeně hlásá protiimigrační hesla a staví se proti Evropské unii, překvapil už v místních volbách, které v Nizozemsku proběhly v březnu. Předvolební projekce kalkulují s tím, že Fórum pro demokracii by v příštím Evropském parlamentu mohlo obsadit minimálně tři křesla. Agentura Ipsos dokonce straně předpovídá zisk stejného počtu křesel jako Rutteho VVD.

Volby, které v Nizozemsku proběhnou už ve čtvrtek, přinesou zřejmě ztráty partajím v čele s křesťanskými demokraty nebo liberály D66. Největším poraženým bude však pravděpodobně protiimigrační a populistická Strana pro svobodu (PVV) vedená Geertem Wildersem. Nizozemští novináři se shodují, že Wilders bude tratit kvůli vzrůstající popularitě FVD, které jim postupně přebírá voliče.

Británie: Farage čeká velká jízda

Spojené království se voleb do Evropského parlamentu už účastnit nemělo. Podle původních plánů mělo touto dobou stát mimo Evropskou unii a volební souboj o křesla v europarlamentu sledovat zpovzdálí. Vzhledem k tomu, že se Londýn spolu s EU zatím nedohodl na přesných parametrech brexitu, britští voliči se voleb do Evropského parlamentu zúčastní. Podle posledního dostupného předvolebního průzkumu YouGov, který si nechal zpracovat deník The Times, to chtějí spočítat zejména vládním konzervativcům.

Průzkum předpovídá, že Konzervativní strana premiérky Theresy Mayové v konečném součtu skončí až na pátém místě se 7 procenty. Jasným vítězem voleb se naopak stane nová protiunijně zaměřené Strana pro brexit Nigela Farage, která získá 37 procent hlasů. Ve srovnání s výsledky průzkumu uskutečněného v minulém týdnu si Farage polepšil o dvě procenta.

Druhé místo by podle YouGov měli obsadit Liberální demokraté, které voliči podpoří 19 procenty. Za nimi se umístili Labouristé se 13 procenty. Britové budou volit stejně jako Nizozemci ve čtvrtek a vyberou si 73 zástupců.

Rakousko: Facka pro krajní pravici?

Favoritem voleb do Evropského parlamentu v Rakousku už delší dobu zůstává Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze. Průzkum, který si zadal deník Österreich, odhaduje, že by ji za pár dní mohlo volit 38 procent voličů. Na druhém místě by podle stejného šetření měla skončit opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ).

Rakouští i evropští novináři ale budou s napětím očekávat, jak se ve volbách povede krajní pravici reprezentovanou protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Ten je totiž hlavní postavou v pátek zveřejněného kompromitujícího videa, na kterém je dnes už bývalý vicekancléř zachycen, jak přijímá úplatek od dcery ruského oligarchy výměnou za podporu. Přestože scéna byla na Stracheho nahraná, v důsledku rozložila rakouskou vládní koalici.

Průzkumy, které probíhaly po vypuknutí aféry, ale ukazují, že rakouská krajní pravice o skalní jádro mezi svými voliči nepřijde. Ve volbách do Evropského parlamentu by měla skončit na třetí příčce s 18 procenty hlasů. V křeslech určených pro rakouské europoslance usednou také Zelení a liberálové ze strany NEOS.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud