Volby 2019: Evropa vzhůru nohama. Bude se hledat nový balanc, růst populistů ale není tak horký | info.cz

Články odjinud

Volby 2019: Evropa vzhůru nohama. Bude se hledat nový balanc, růst populistů ale není tak horký

ANALÝZA | Při pohledu na výsledky uplynulých evropských voleb je zřejmé, že se mnohá předvolební očekávání naplnila, volby ale přinesly i překvapivější momenty a trendy. Jaké to jsou a co budou znamenat pro rozložení sil v novém europarlamentu? Tady jsou tři zásadní dopady.

(Ne)posílení populistických stran

Že budou populistické strany slavit úspěchy, se před evropskými volbami čekalo a v mnoha zemích se tato očekávání také naplnila. Nejvýraznější je asi posílení francouzského Národního sdružení Marine Le Penové, které o necelý procetní bod předběhlo proevropské hnutí Obroda prezidenta Emmanuela Macrona. Oba subjekty sice z voleb odcházejí s 23 mandáty, vítězství však slaví právě Le Penová, která úspěch okomentovala slovy, že si „si lid vzal zpět moc“.

Podle očekávání zaujala první místo také italská protiimigrační Liga tamního ministra vnitra Mattea Salviniho, která se tak stane jednou z nejsilnějších protiunijních stran v Evropském parlamentu.

Array
Evropské volby
Konečné výsledky voleb v ČR
Obnovit výsledky
ANO
21,18 %
21,18 %
502 343 hlasů
ODS
14,54 %
14,54 %
344 885 hlasů
Piráti
13,95 %
13,95 %
330 844 hlasů
STAN+TOP
11,65 %
11,65 %
276 220 hlasů
SPD
9,14 %
9,14 %
216 718 hlasů
Sečteno 100 %
Účast 29 %

Podle odborníka na EU z Mendelovy univerzity a Asociace pro mezinárodní otázky Ondřeje Mocka se však o výrazném posílení krajní pravice mluvit nedá. „Nárůst pravicových stran u těchto států bych vnímal jako národní politický souboj, který zde antievropské strany vyhrály, ale v globálu se podle mě žádný výrazný posun v Evropském parlamentu neděje. Aktuální predikce dávají pravicovým populistickým stranám nějakých 110 mandátů, tím pádem je tento nárůst minimální,“ říká pro INFO.CZ.

Původní odhady mnohých evropských politiků a politologů se tak naplnily jen zčásti a konkrétně Mocek soudí, že výsledky ukazují na to, že krajně pravicový proud není v Evropě dominantní. „V některých zemích sice získal hodně hlasů – například ve Francii, kde je to ale podle mě důsledek vnitropolitické krize, hnutí žlutých vest a neschopností prezidenta Macrona vysvětlovat některé věci. Lidé proto volili protestně, a ne cíleně Marine Le Penovou,“ dodává.

Například v Nizozemsku krajní pravice reprezentovaná antiimigrační stranou Geerta Wilderse naprosto pohořela a nezískala jediný mandát, doteď přitom v europarlamentu držela křesla čtyři. Wilders plánoval velké spojenectví se Salvinim a Le Penovou – podobně jako SPD Tomio Okamury, jejíž výsledek v podobě dvou mandátů vesměs odpovídá očekávání a není žádným závratným triumfem.

Vytvoření silné pravicové nacionalistické frakce tak nebude zrovna snadné, podobně jako tomu bylo po minulých volbách. I dnes jsou totiž tyto strany zastoupeny ve dvou uskupeních – Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kam patřila například britská strana UKIP nebo čeští Svobodní, a Evropa národů a svobody (ENS), kde je dnes italská Liga nebo francouzské Národní sdružení. Jen společně přitom dají oněch zhruba 110 mandátů zmiňovaných v úvodu tohoto textu.

„To, že je spojuje kritika Evropské unie, ještě neznamená, že by byly schopné sejít se v jedné frakci. Musely by se domlouvat, jak hlasovat o legislativě, a ať je například Nigel Farage jakýkoliv, on je liberál, což Marine Le Penová není,“ tvrdí Mocek, podle kterého tak opět vznikne jedna frakce kolem Le Penové a druhá kolem Brexit Party Nigela Farage. To představuje další komplikaci – tito europoslanci totiž mají odejít v okamžiku odchodu Británie z EU, čímž se antiunijní hlasy v europarlamentu opět oslabí.

Mocek navíc upozorňuje na propad stran, které také brojí proti EU, pocházejí však z krajně levicového politického spektra – a to včetně KSČM, která získala jen jeden mandát. „Mluví se o tom, že nacionalisté posilují, ale naopak frakce GUE/NGL (levice, komunisté - pozn. redakce) přišla o zhruba 20 mandátů, a to je také protievropská skupina. Takže pokud bychom sečetli hlasy protievropských stran z pravého a levého spektra, možná spíš oslabily, než posílily,“ říká s tím, že sjednocená levice GUE/NGL se začíná postupně marginalizovat.

Konec jedné dekády

Podle očekávání volby přinesly také konec většiny, kterou dodnes v europarlamentu tvořili lidovci (EPP), kam patří například TOP09 nebo KDU-ČSL, a socialisté (S&D) včetně ČSSD, která vůbec poprvé nezískala jediný mandát. „Odchod od velkých stran je podle mě způsobený snahou zvolit si nové liberální strany, jako jsou u nás Piráti nebo v Německu Zelení. V těchto volbách posílily, protože se voliči nebojí volit alternativu – v evropských volbách se víc rozhodují srdcem a tolik jim nevadí, když se jejich strana nedostane,“ vysvětluje Mocek.

Frakce EPP by tak měla místo dosavadních 221 křesel získat 180 a S&D místo 191 mandátů 152. V europarlamentu sice zůstanou nejsilnějšími skupinami, v 751členném evropském sboru však přijdou o většinu a při hlasování o legislativě nebo při obsazování klíčových postů budou muset hledat „třetího do party“.

„Poprvé během čtyřiceti let dvě tradiční skupiny – socialisté a konzervativci – nebudou mít většinu… Je jasné, že dnešní večer je historickým momentem, protože v Evropském parlamentu nastane nová rovnováha sil,“ prohlásil lídr liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt podle BBC. A právě ALDE se podle Mocka stane tou „třetí“ frakcí, se kterou budou EPP a S&D nově tvořit koalici. S ALDE totiž dvě nejsilnější skupiny spolupracovaly už za minulého složení Evropského parlamentu a všechny tři hlasovaly často velmi podobně.

„Jsem o tom přesvědčený, že to bude ALDE. Pokud se podíváte na Verhofstadta, to je významná osobnost Evropského parlamentu, a není náhodou, že byl zvolen hlavním vyjednavačem pro brexit právě on. Kdyby to tak nechtěli, zvolili by někoho z EPP nebo S&D, zvolili ale liberála a tato spolupráce podle mě bude pokračovat,“ dodává expert Mendelovy univerzity v Brně.

Posílení Zelených

Třetím důležitým momentem uplynulých evropských voleb je také posílení zelených stran – vedle nacionalistů dalšího poměrně vyhraněného proudu v Evropském parlamentu. Zelení sklidili velké úspěchy například v Německu, kde zaujali místo druhé nejsilnější strany hned za CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. I ty nejoptimističtější odhady před volbami říkaly, že Zelení získají kolem 57 křesel, podle aktuálních výsledků ale dosáhli dokonce na 67.

„Úspěch Zelených je podle mě daleko větší změna než údajné posílení nacionalistů, o kterém se neustále mluví,“ říká Mocek, podle kterého řada voličů stran sdružených v EPP a S&D přešlo hlavně k liberálnímu uskupení ALDE nebo právě k Zeleným.

„Úspěšný výsledek zelených chápu hlavně v kontextu nejrůznějších debat ohledně klimatu a nedávných stávek. Voliči se možná snaží přispět k aktuální debatě a vidí šanci v novějších liberálních stranách zastoupených v ALDE, nebo u Zelených, kteří tlačí na environmentální ochranu,“ říká expert, podle kterého však EPP a S&D dají při budování nové hlasovací koalice přednost ALDE, než Zeleným.

I přesto ale mají Zelení důvod k oslavám. Jak upozorňuje agentura Bloomberg, volby jsou jasným důkazem toho, že „Němci – stejně jako voliči v řadě dalších klíčových zemí včetně Francie – vidí problematiku životního prostředí jako jednu z důležitých kompetencí EU“ a „političtí lídři nemohou toto poselství voličů ignorovat“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud