Z Britů budou europoslanci jen na skok. Skončí kvůli tomu výběr nové komise u soudu? | info.cz

Články odjinud

Z Britů budou europoslanci jen na skok. Skončí kvůli tomu výběr nové komise u soudu?

Britové se oproti původním předpokladům nejspíš zúčastní nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Vyberou 73 poslanců, které čeká paradoxní role – tito politici budou muset parlament nejspíš už na podzim kvůli brexitu opustit. Přesto těch několik měsíců bude důležitých. Právě během nich se budou řešit právní oříšky spojené s odchodem Británie z EU.

Britská premiérka Theresa Mayová chce do 22. května přesvědčit politiky v britském parlamentu, aby konečně zvedli ruku pro její brexitovou dohodu. Dosud pokaždé v této snaze selhala, což přineslo opakovaný odklad termínu brexitu. Lze předpokládat, že se obdobná situace bude opakovat, protože premiérka poslance přesvědčit nedokáže.

Pro Brity to bude znamenat jediné. Unijní smlouvy, po nich stejně jako po ostatních zemích EU vyžadují, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat na konci května. A to může mít řadu důsledků.

Britové budou v EP bez vlivu

„Brity nikdo k ničemu nepustí. Je naivní si myslet, že by mohli získat vlivné pozice v Evropském parlamentu. Dokonce si myslím, že ani oni sem nebudou jezdit a nebudou si tu zřizovat kanceláře. Na pár měsíců by to pro ně ani nemělo cenu,“ říká zdroj z blízkosti instituce, který situaci kolem brexitu profesně sleduje.

Jeho slova zapadají do teorie (jedné z mnoha), která se už nějakou dobu šeptá v bruselských kuloárech, tedy že zvolení Britové sice kanceláře „nafasují“, ale půjde čistě pouze o formalitu. Už dopředu se bude počítat s jejich náhradníky z jiných zemí, kteří do europarlamentu přijdou po nich.

Již dříve schválená pravidla pro pobrexitové uspořádání Evropského parlamentu totiž počítala s tím, že křesla po Britech zůstanou částečně neobsazená, aby se případně využila v budoucnosti, kdyby se unie rozšířila o nové členy. Nebo by se rozdělila mezi některé státy EU, jako jsou Španělsko, Nizozemsko a dalších dvanáct, které nyní mají méně mandátů, než by podle kritérií mít měly. Česka se nic takového netýká.

„Nedovedu si představit, že by už od začátku byli nominovaní jiní lidé. Podle mého názoru, až Britové odejdou, tak jejich místa zůstanou prázdná,“ říká k tomu odborník na evropskou integraci a instituce EU z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek. Ten je přesvědčen, že s Brity se nebude od začátku počítat ani pro významné posty v Evropském parlamentu. „Myslím si, že nebudou vůbec jmenováni do funkcí, jako je například předseda výborů,“ vysvětlil.

Britové promluví do výběru šéfa komise

Britové s dočasným mandátem v Evropském parlamentu můžou znamenat značnou komplikaci také pro výběr šéfa Evropské komise. Ten se obvykle hledá v průběhu letních měsíců, a stejně tak ostatní členové Evropské komise, které nominují státy.

Obecně se má za to, že šéf komise vzejde z procesu tzv. Spitzenkandidátů. Tedy lídrů politických skupin sdružujících jednotlivé národní strany v Evropském parlamentu. I přesto, že se toto nepsané pravidlo, resp. výklad unijních smluv, poprvé uchytilo až v roce 2014 a do křesla šéfa komise vyneslo zatím jen Jeana-Clauda Junckera, má své kritiky. A ti jsou v poslední době stále hlasitější.

Už loni se proti Spitzenkandidátům otevřeně postavili někteří prezidenti a premiéři členských států včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého ministerského předsedy Andreje Babiše. Pro bojkot se rozhodla také v současné době čtvrtá nejsilnější parlamentní frakce evropští liberálové (ALDE), která do voleb nevyslala jediného lídra, ale hned sedm.

Oba signály jsou důležité, protože s nimi úzce souvisí i proces nominace a schvalování nové Evropské komise a celý proces se může kvůli neshodám protáhnout. Že tato úvaha není daleko od reality, souhlasí i některé zdroje redakce přímo z Evropské komise. Podle interních informací se někteří komisaři připravují na možnost, že se jejich současné „angažmá“ protáhne i za listopad, kdy se uvádí do úřadu nová komise.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

Pokud by se něco takového stalo, brexit sehraje v celém procesu klíčovou roli. „Může to mít poměrně vážné právní důsledky, protože novou komisi bude schvalovat Evropský parlament v jiném počtu a v jiném složení, než v jakém byl zvolen,“ vysvětluje zdroj. Zatímco v květnu voliči zvolí 751 europoslanců, po odchodu Britů jejich počet klesne na 705.

Podle europoslance Jana Zahradila, který je volebním lídrem – Spitzenkandidátem – své domovské frakce ECR, se může stát, že celá záležitost skončí před unijním soudem. „Je otázka, jestli někdo nemůže napadnout situaci, že k Evropské komisi se bude vyjadřovat jiný parlament, než který byl zvolen na konci května. Myslím si, že se určitě najde někdo, kdo to bude chtít zpochybnit a minimálně se dotázat Soudního dvora EU,“ uvedl Zahradil pro INFO.CZ.

Ondřej Mocek připouští, že pokud by k něčemu takovému došlo, bude to představovat právní oříšek. Zároveň se ale domnívá, že taková situace nenastane, protože instituce budou respektovat pravidla a dohody a sestavení nové komise proběhne bez zádrhelů a průtahů. „Nedokážu si představit objektivní důvody, proč by se nyní od tohoto procesu upustilo, když se jím Evropský parlament a další instituce řídily v roce 2014. Jsem přesvědčen, že frakce evropských lidovců (EPP) a evropských socialistů (S&D) na to budou tlačit i dnes (jedná se o nejsilnější frakce v EP a jejich většina se předpokládá i po volbách; pozn. redakce),“ uvedl.

Mocek poznamenává, že to bude zejména Německo a kancléřka Angela Merkelová, kdo bude prosazovat, aby se šéfem příští Evropské komise stal Spitzenkandidát Evropské lidové strany Manfred Weber. Merkelová a její strana CDU je v EPP nejsilnější stranou. „Nedovedu si představit, proč by se proces ustavování Evropské komise měl zdržovat nebo protahovat, protože zejména Německo vyvíjí diplomatické aktivity, aby obsadilo místo předsedy Evropské komise,“ uvedl k tomu Mocek.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou 23.-26. května. V případě Česka půjdou voliči volit v pátek a v sobotu 24.-25. května. Vybírat budou 21 europoslanců.

Vše o volbách do Evropského parlamentu se dočtete zde.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud