Zasypu propast mezi západem a východem. Kvóty na uprchlíky nebudu chtít, říká Weber | info.cz

Články odjinud

Zasypu propast mezi západem a východem. Kvóty na uprchlíky nebudu chtít, říká Weber

Pokud v křesle šéfa Evropské komise nahradí Jean-Claude Junckera, povinné kvóty na přijímání migrantů, které dlouhodobě odmítají země střední a východní Evropy včetně Česka, budou ze hry. Solidaritu ale Evropská komise vyžadovat bude, bude však záležet na státech, aby si řekly, jakým způsobem se budou chtít na společném řešení případné další migrační krize podílet. V rozhovoru pro INFO.CZ to řekl kandidát na příštího předsedu Evropské komise a lídr Evropské lidové strany (EPP) do květnových voleb do Evropského parlamentu Němec Manfred Weber. 

Za necelé tři měsíce proběhnou volby do Evropského parlamentu, které tradičně trápí nízká volební účast. To platí i o Česku, které v nezájmu předběhli už jen Slováci. Jak přesvědčit české voliče, aby tentokrát k volbám přišli?

Může se stát, že příští Evropský parlament bude složený ze stran, které budou výrazně protievropské, nebudou brát ohledy a nebudou schopny se dohodnout. Mohou klidně Evropskou unii a její další rozvoj zablokovat. Na vině bude to, že lidé nepřijdou k volbám. Tentokrát tedy půjde o hodně a hodně bude v sázce. Je třeba lidem říkat, že by se měli více zajímat o Evropu, která jim bude nakloněná, která je bude chtít poslouchat a která bude připravena se dohodnout.

Jste tzv. spitzenkandidátem evropských lidovců (EPP), což znamená, že je vedete v kampani před volbami do Evropského parlamentu. Zároveň platí, že je vaše jméno mezi horkými adepty na příštího šéfa Evropské komise a máte poměrně vysokou šanci, že v tomto křesle vystřídáte Jean-Claude Junckera. Pokud se stanete předsedou Evropské komise, co od vás mohou Češi očekávat?

Určitě demokratickou Evropu, která se bude opírat o parlamentní většinu. Nebudou to tedy úředníci, kdo bude rozhodovat o naší budoucnosti, ale budou to lidé, protože Evropský parlament je přímo volenou institucí.

Kdo je Manfred Weber?
Manfred Weber je německý politik, který od června 2014 vede největší politickou skupinu v Evropském parlamentu Evropskou lidovou stranu (EPP), jejíž součástí jsou i české politické strany KDU-ČSL a TOP 09. Je členem bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a v letech 2002 - 2004 zasedal v bavorském zemském sněmu. Manfred Weber je europoslancem od června 2004 a od podzimu 2018 je kandidátem EPP (Spitzenkandidátem) na předsedu Evropské komise.

Mým hlavním úkolem je vrátit Evropu lidem. Čechům bych chtěl proto vzkázat, že už nebude existovat žádná západní a východní Evropa, že tu nebudou velké a malé země, ale pouze Evropané, o které se musíme zajímat a musíme najít vzájemné porozumění.

Co bude dělat šéf Evropské komise, který chce vrátit Evropu lidem? Budete ustupovat Evropskému parlamentu?

Má Evropa bude postavena na Evropském parlamentu a většině v něm. Osobně bych pak chtěl navštěvovat třeba zemědělce nebo zdravotní sestřičky a naslouchat jim. Zajímá mne, co potřebují. Ať bude příštím předsedou Evropské komise kdokoliv, nesmí sedět zavřený ve své kanceláři a mluvit jen s vybranými politiky. Musí co nejvíce chodit mezi lidi a poslouchat je.

Do Česka jste přijel v rámci své okružní jízdy po evropských zemích. Měl jste možnost už mluvit s nějakými Čechy? Co oni podle vás chtějí?

Mou velkou výhodou je, že mám k České republice blízko, protože pocházím ze sousedního Německa. Mám tu i mnoho přátel a znám historický i politický kontext. Pokud jsem při své cestě někde začal mluvit o Evropě, tak mezi prvními otázkami, které zaznívaly, bylo, zda dokážeme mít plnou kontrolu nad hranicemi, zda dokážeme v Evropě zaručit bezpečnost a zda dokážeme bojovat s pašeráky, mafií a teroristy. Zajímavé je, že se na to neptají pouze Češi, ale také Bavoři, Rakušané nebo Italové. Jsou to legitimní otázky a požadavky Evropanů. Evropská lidová strana na ně musí přinést odpovědi.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

Jaká bude vaše odpověď na tyto otázky, pokud byste se na příštích pět let stal předsedou Evropské komise?

Naší jednoznačnou odpovědí je přísná hraniční kontrola. Tohle musíme umět garantovat. Pomůže nám k tomu posílení pohraniční a pobřežní stráže, kterou můžeme poslat přímo na hranice, aby zasáhla proti pašerákům. Pokud mluvíme o bezpečnosti, tak dalším krokem je povinná výměna dat v EU. To by usnadnilo práci českým, bavorským nebo třeba slovenským policistům. Dnes to není povinné, ale dobrovolné. No a posledním krokem musí být také výměna dat o seznamu možných evropských džihádistů, k němuž musí mít přístup jak němečtí, tak čeští policisté.

I přesto, že ke sjednocení Evropy došlo před patnácti lety, v řadě témat můžeme stále cítit hluboké rozpory. Kromě migrační krize to jsou otázky spojené s vysíláním pracovníků, mezinárodní kamionovou dopravou nebo také obecně při slaďování sociálních systémů v Evropě. Co budete dělat pro to, aby se tyto propasti zasypaly?

Upřímně mě toto rozdělení, o kterém mluvíte, silně zneklidňuje, a to i proto, že se v posledních letech ještě prohloubilo. Zatímco krize společné měny eura byla o rozdělení mezi severem a jihem, tak dnes je to hlavně o propasti mezi západem a východem. Je pravda, že od vstupu Česka a dalších zemí do EU uplyne letos 15 let, ale také je pravda, že dalších pět let rozhodne o tom, zda se nám toto znovusjednocení podaří i v našich myslích. Musíme se proto naučit si vzájemně rozumět. Já osobně to nemám nastavené tak, že by tu byl sever a jih, východ a západ nebo malé či velké země, pro mě tu jsou pouze Evropané. A na to bychom se podle mě měli soustředit.

Když tak nad tím přemýšlím, tak opravdu velkou roli tady sehrála migrační krize, která po sobě zanechala velké tenze. Jsem v Evropském parlamentu už dlouho, celých patnáct let, a od počátku jsem se věnoval otázce vnitřní bezpečnosti, migraci nebo boji proti terorismu. Mám proto jeden příklad. Německá vláda dlouhou dobu nesouhlasila se zavedením mechanismu povinného přerozdělování migrantů, tedy s kvótami, po kterém volaly země jako Itálie, Řecko nebo Malta. Byla to politika německé vlády po celé dekády. Já jsem tehdy mým německým kolegům říkal, že Itálie a Řecko mají specifický problém, protože se nachází na hranicích EU, ale že s tím musíme něco dělat, protože to je evropský problém. Němci odmítali, říkali, že to není jejich věc. Tohle se změnilo v roce 2015, kdy do Německa přišel milion migrantů. Německá vláda začala tlačit na kvóty. Já to nepovažuji za „evropské“ chování, ale za egoistické. Musíme se naučit se chápat a zároveň hledat evropská řešení.

Mohu tomu tedy rozumět tak, že pokud byste byl příštím šéfem Evropské komise, nechtěl byste zavádět povinné kvóty na uprchlíky?

Ne, nebudeme to požadovat. Za lepší možnost považujeme koncept flexibilní solidarity, tedy že země se do společného řešení zapojí, ale zároveň samy povedou diskusi o tom, jak konkrétně přispějí.

Když nyní cestujete po Evropě a mluvíte s lidmi, dají se vysledovat nějaké trendy? Kdo má v Evropě z vaší zkušenosti nejblíže k představám či obavám Čechů?

To je velmi těžká otázka. Každá země je něčím specifická a je ve specifické situaci. Dokonce ani země Visegrádské čtyřky, které jsou dnes považované za skupinu zemí s podobným pohledem na svět, nemůžeme brát jako jednolitý celek. Vezměte si třeba Česko a Polsko, to jsou nyní státy, kde se vedou naprosto odlišné veřejné debaty. Myslím, že každá země si i nadále ponechá svůj vlastní přístup a pohled. Důležité ale je v lidech probudit nebo oživit pocit, že jde o naši společnou Evropu. Pokud toto nebudou cítit, tak je to konec našeho společného projektu.

Weber kritizuje Fidesz, nechce ho ale vylučovat z EPP
Vedoucí kandidát Evropské lidové strany (EPP) pro květnové eurovolby Manfred Weber považuje za nepřijatelné plakáty maďarské vládní strany Fidesz, která spojuje předsedu Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera s podporou migrace a oslabováním ochrany hranic. Dnes to řekl novinářům v Praze. Zároveň ale odmítl návrhy na vyloučení Fidesz z EPP.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud