Že ANO v eurovolbách získá přes 30 procent? Vsadil bych proti tomu hodně piv, říká Prokop | info.cz

Články odjinud

Že ANO v eurovolbách získá přes 30 procent? Vsadil bych proti tomu hodně piv, říká Prokop

Dva týdny před volbami do Evropského parlamentu je jisté, že výsledek ovlivní především volební účast. Minule přišlo jen osmnáct procent voličů. Pokud by to bylo podobně i tentokrát, nelze vyloučit, že se favorit, tedy hnutí ANO, bude o vítězství přetahovat s někým dalším. Kdo by to mohl být? A jak je na tom v čase blížícího se vrcholu kampaně tradiční levice, která pomohla Babišovi k moci? A co opoziční ODS nebo Piráti? O tom všem mluví v rozhovoru INFO.CZ sociolog agentury Median Daniel Prokop.

Ve čtvrtek jste zveřejnili výstupy z rozsáhlého šetření k evropským volbám. Základním zjištěním je, že klíčovým faktorem bude účast. Takže kolik lidí podle vašich dat dorazí k volbám?

Z žádných dat to nelze přesně vyčíst. Lidé účast nadhodnocují. Musíte tak spíše porovnávat, jaká je angažovanost oproti minulosti. Počet lidí, kteří považují evropské volby za důležité a jsou si jisti účastí, je dnes podle CVVM vyšší než před volbami 2014. Je to podobné jako v roce 2009. Takže očekávám, že to bude někde kolem pětadvaceti procent. Účast může posílit fakt, že dlouho nebyly velké volby. Ale zase nevidím moc velké téma, medializace a kampaně jsou velmi slabé. Takže nelze ani vyloučit, že spadne k patnácti až dvaceti procentům.

I proto jsem s Medianem udělal model, jak by volby dopadly v dubnu v závislosti na volební účasti. Výsledek je na ní hodně závislý a nejde věřit jen deklaraci. Proto jsme vypracovali o něco složitější metodiku, která účast zohledňuje. Vychází z toho, jaké faktory účast ovlivňovaly v minulosti – jako je samostatné přesvědčení, zájem o volby, účast v jiných volbách či vzdělání. V tom dubnovém výzkumu při účasti okolo třiceti procent ANO drtivě vyhrávalo s výsledky okolo pětadvaceti procent. Při patnácti až dvacetiprocentní účasti ale jeho zisk poklesl k dvaadvaceti procentům. Takže pokud někdo tvrdí, že bude mít ANO jednatřicet procent, tak já bych si proti tomu byl ochoten vsadit hodně piv.

A pokud by ta účast byla okolo dvaceti procent, uhájí hnutí ANO ještě vítězství?

V době dotazování, tedy několik týdnů před volbami, by to tak dopadlo. Ale zároveň se ukazuje, že potenciál středo-pravých stran je vysoký. V případě, že by se jim podařilo mobilizovat své příznivce a zároveň by dokázaly voliče, kteří zvažují také jiné strany, přetáhnout k sobě, tak by se mohly – například Piráti nebo občanští demokraté – šplhat nad dvacet procent. V takovéto konstelaci je představitelné, že hnutí ANO evropské volby nevyhraje. Předpokladem takového výsledku je ale souběh několika faktorů. Mimo jiné je to závislé také na tom, zda se Andreji Babišovi podaří svojí kampaní prolomit nízkou účast. Hnutí ANO je pořád velký favorit.

Volební model pro volby do Evropského parlamentu (v závislosti na volební účasti)

Na výstupech z šetření Medianu je pozoruhodných několik věcí. Mimo jiné mě zaujalo, jak vysoký potenciál má aliance Starostů, TOP 09 a Zelených. To číslo je přes jednadvacet procent. Čím si to vysvětlujete?

To sice ano, ale z volebního modelu v závislosti na účasti nám vyšlo, že by se v dubnu pohybovali někde okolo deseti procent. Což je slabý výsledek. Především TOP 09 se mi jeví poslední dobou v útlumu, na což navazuje trochu hysterická snaha se ideologicky profilovat. Pokud se podíváte na volby v roce 2014, zjistíte, že tehdy obdržela TOP 09 se Starosty téměř šestnáct procent, přitom ve sněmovních volbách půl roku předtím měli okolo jedenácti procent.

V posledních sněmovních volbách měly TOP 09 a STAN v součtu také okolo jedenácti, a pokud by si měly udržet svou sílu, měly by mít v evropských volbách opět patnáct nebo šestnáct procent. To ale skoro jistě mít nebudou. A ve světle toho, co jsem právě řekl, je výsledek okolo deseti procent vlastně dost slabý. Navíc pokud si uvědomíme, že jde o strany, která bývají označovány za lídra proevropské české politiky, je to vlastně zklamání.

Co Piráti? Skoro bych čekal, že na tom budou v eurovolbách o něco líp…

Je fakt, že i já bych ještě před měsícem tipoval, že to můžou hnutí ANO zavařit. To šetření jsme dělali celkem dlouho (dotazování probíhalo mezi 16. březnem a 3. květnem, pozn. redakce). A je zajímavé, že ze začátku na tom byli vcelku dobře, následně ale začali postupně klesat. Mám pocit, že nemají letos moc silnou kampaň, nezaregistroval jsem nějaké jasné sdělení, proč zrovna je volit do Evropského parlamentu. To kampaň ODS, a v posledních dnech také kampaň hnutí ANO, jsou o poznání silnější. Možná je to také tím, že nemají příliš známého a vyhraněného lídra.

Těžko říct, jejich výsledek ani nijak viditelněji nekolísá, pokud jde o účast. V každém případě mají dva týdny na to, aby ten trend zvrátili. Jejich voliči zvažují více stran, tudíž se jim to může nakonec podařit. A mimochodem, souvisí s tím částečně také krize koalice na pražském magistrátu kvůli bytům. Mimo jiné posloužila politikům TOP 09 k tomu, aby Piráty zadefinovali jako levicovou stranu, zatímco sami sebe jako pravici. Férové argumenty tam totiž nebyly, ostatně třeba ve Francii daň z prázdné nemovitosti uvolnila třináct procent prázdných bytů a trochu pomohla i ve Vancouveru. 

Z opačného břehu: na první pohled z vašich čísel také zaujme, jak blízko okolo pětiprocentní hranice osciluje tradiční levice, tedy ČSSD i KSČM…

Pokud do veřejného prostoru dostanou témata, jako jsou daňové úniky nebo férová a spravedlivá Evropa, nezatracoval bych je. Přestože je to absurdní, nechaly si Babišem vzít téma dvojí kvality potravin. Levici se nedaří nastolit agendu, týkající se toho, že Evropa musí stát na straně obyčejných lidí proti korporacím. Zároveň ale platí, že KSČM i ČSSD v evropských volbách klesaly asi tak na tři čtvrtiny zisků z voleb sněmovních. Což odpovídá zisku někde nad pěti procenty.

Část jejich voličů prostě evropské volby nepřitahují. Eurovolby nejsou navíc ani tak o tématech, jako spíše o tom, že se lidé svojí preferencí přihlašují k nějakému světonázoru. A u ČSSD právě tento moment moc nefunguje. Pokud chtějí sociální demokraté uspět, musí do kampaně zapojit své nejviditelnější a nejlépe vnímané politiky: Hamáčka, Petříčka a Valachovou.

Stále platí teze, dle které Babiš a jeho hnutí ANO vysává elektorát tradiční levice?

V podstatě lze říct, že je už vysál. Ačkoli ne nenávratně.

Pokud tedy Babiš stále operuje – pokud jde o jeho voličskou základnu – na levici, může ho to v evropských volbách poškodit…

Přesně tak, struktura elektorátu ho poškozuje. Otázka je, nakolik. V minulých volbách mělo hnutí ANO v modelech okolo sedmadvaceti procent, nakonec ale získalo sedmnáct. Takže dost výrazně propadlo.

A do jaké míry se voliči v takto specifických volbách, jako jsou evropské, rozhodují na základě vnitropolitické situace?

V šetření CVVM zhruba pětatřicet procent lidí říká, že pro ně budou důležitá domácí témata a jen deset procent, že ta evropská. Ale ti s domácími asi často volit nepůjdou. Takže je to podle mne tak půl napůl.

Jak v tomto kontextu hodnotíte už zmíněnou kampaň hnutí ANO?

Tady je potřeba říct, že jen polovina lidí v našem prosincovém výzkumu věděla, že lze do evropských institucí volit své zástupce. Je tady celkově nízká znalost. Tu kšiltovku si proto interpretuju tak, že se Babiš pokouší téma voleb dostat k širší veřejnosti. Je závislý na tom, zda se mu podaří vyvolat kontroverzi. Velká část voličů hnutí ANO je totiž politický málo angažovaná. Tudíž je potřeba udělat výraznou věc. A přesně o to se pokouší.

A co ODS, která je už druhé funkční období v opozici, a přesto se jí nedaří nějak výrazněji atakovat dvacet procent?

Já bych ale nevylučoval, že překvapí. Jednou z možností je, že se hlasy pro středové a pravicové strany rovnoměrně rozloží, vyloučit ale také nelze, že jich výrazně víc shrábne právě ODS jako hlavní opoziční síla. Navíc Jan Zahradil nejspíš nebude v debatách z nejslabších. ODS vede kampaň chytře proevropsky, avšak současně kriticky. A protože se bude hodně lidí rozhodovat poslední týden, nezatracoval bych je. Otázka je, zda i to motto „chceme být slyšet“ není prostě moc obecné a nudné.

A co SPD?

Výsledky SPD nejvíc kolísají, pokud jde o šetření jednotlivých agentur. Někde mají okolo čtrnácti, jinde okolo pěti procent. Nám s Medianem vycházejí někde okolo devíti procent. Jádro voličů už mají, navíc je angažované. Ale zda budou mít šest, nebo deset procent, je otázka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud