Žluté vesty promrhaly jedinečnou šanci. Rozhádané hnutí míří do propadliště dějin | info.cz

Články odjinud

Žluté vesty promrhaly jedinečnou šanci. Rozhádané hnutí míří do propadliště dějin

Žluté vesty měly šanci stát se relevantní politickou silou. Ideální příležitost, kterou pro ně představovaly evropské volby, ale promrhaly. Rozhádané hnutí ve volbách zastupují dvě kandidátky, které hledají horko těžko své voliče, a různí oportunisté hostující na listinách zavedených stran.

Ještě v lednu předvídaly průzkumy francouzskému hnutí žlutých vest solidních 7,5 procent, což by stačilo asi na sedm křesel v Evropském parlamentu. Poslední sondáže ze začátku května ale protestní hnutí vrátily do reality – jedna z kandidátek se pohybuje okolo dvou procent, druhé by nedalo hlas ani jedno procento voličů. Volební klauzule pro vstup do europarlamentu je přitom pět procent.

Co stojí za takovým pádem? Rozhádanost a nejednotnost lidí, kteří každou sobotu už více než půl roku oblékají žluté vesty a protestují proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Část z nich jakékoliv zapojení do politiky odmítá s heslem „nebudeme jako oni.“ Další by sice byli ochotní se angažovat, shodnou se ale maximálně v tom, co nechtějí – a to je pro účast ve volbách poněkud málo.

V jednu chvíli se dokonce zformovaly až čtyři možné kandidátky žlutých vest. Lídryně první z nich Ingrid Levavasseurová hodila ručník do ringu ještě před registrací kandidátky na ministerstvu vnitra. Její místo na nové kandidátce zvané Žlutá aliance zaujal zpěvák Francis Lalanne, který už v minulosti figuroval na kandidátkách ekologů.

Na druhé straně politického spektra – ale také oblečená do žlutých vest – stojí krajně pravicová kandidátka Občanská evoluce vedená Christophem Chalençonem. Muž, který mimo jiné nedávno organizoval sraz žlutých vest s italskými populisty, má blízko ke krajní pravici. Jeho preference se nyní pohybují těsně nad nulou.

Žlutými vestami na kandidátkách se ale ohání i bývalý spojenec Marine Le Penové Florian Philippot, francouzští komunisté nebo suverenisté pod vedením Nicolase Duponta-Aignana. Potřebné pětiprocentní hranice na vstup do Evropského parlamentu nyní nedosahuje nikdo z nich.

Debata, kterou jako odpověď na požadavky hnutí zorganizoval prezident Macron, ukázala, že jejich hlavní požadavky, jako je zavedení referenda z občanské iniciativy, zbytku země na srdci až tolik neleží.

Jak je vidět i z volebních kandidátek, hnutí navíc „infikovali“ stoupenci krajní levice i pravice. Ostatně i jeden z mluvčích pařížských žlutých vest, který mě na schůzce ubezpečoval o pacifické povaze hnutí, sepsal po nedávném vytlučení výloh na bulváru Champs-Elysées jejich seznam. Ke každému z obchodů napsal jejich hříchy – od dětské práce v jižní Asii u obchodů s oblečením až po africké krvavé diamanty v klenotnictví.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud