ANALÝZA: Kdo hraje v senátních volbách o nejvíc? Jsou rizikem pro ČSSD i prezidentské kandidáty | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Kdo hraje v senátních volbách o nejvíc? Jsou rizikem pro ČSSD i prezidentské kandidáty

Podzimní volby do Senátu budou důležitým signálem pro všechny politické strany. Některé partaje ale „hrají“ o mnohem více než jiné. Zatímco některé neobhajují v letošním klání žádné senátory, jiné se pokusí „zachovat“ výrazné množství křesel. Největší výzvu představují říjnové volby pro sociální demokracii, která může přijít až o třináct senátorů. Naopak jen získat může hnutí ANO nebo SPD. To jsou ale zároveň i strany, kterým se v Senátu na rozdíl od sněmovny příliš nedaří. Jak mohou volby změnit rozložení sil v horní komoře?

Nejvíc se bojí sociální demokracie

Sociální demokracie si dobře uvědomuje, že právě ona je partají, která může na podzim zažít největší prohru. V současnosti představuje v horní komoře parlamentu se svými dvaceti pěti senátory dominantní sílu. V říjnu by ale pro zachování stavu muselo alespoň obhájit své křeslo třináct z nich (Eva Syková zvolená za soc.dem. navíc přešla v letošním klání do ANO).

Už teď je jisté, že minimálně o jedno křeslo soc.dem. přijde. Současný senátor za Litoměřicko Hassan Mezian se rozhodl do dalšího volebního období nejít a straně se nepodařilo za něj najít náhradu.

ČSSD se ale musí bít také o další křesla. Na podzim zaznamenala ve volbách do sněmovny propad na pouhých sedm procent. A její současní senátoři se už od té doby obávají, co bude znamenat toto naladění společnosti pro ně. Otázkou zůstává, zda jim pomůže, nebo naopak uškodí vstup do vládní koalice s ANO.

Senátoři v čele s předsedou horní komory Milanem Štěchem byli na jaře přesvědčení, že platí druhá možnost. Proti vládní spolupráci se výrazná část z nich ostře vymezila. Štěch tehdy v rozhovoru pro Novinky.cz řekl, že premiér Andrej Babiš je nejhorší a nejméně seriózní člověk, jakého v politice poznal. Mění podle něj názor a jedná účelově.

První místopředseda strany Jiří Zimola senátory ČSSD kritizoval. „Brutálně“ podle něj zneužili mediální pozornosti a vytvořili nátlak na vedení strany.

Co může získat a ztratit ANO?

Faktem je, že hnutí ANO se v senátu netěší příliš velké podpoře. V dvou předešlých volbách získali sedm senátorů. Společně s ČSSD a komunisty jich je třicet tři. Na rozdíl od sněmovny tedy o většinu nejde.

Výhodou ANO je ovšem to, že letos nebude žádný z „jeho lidí“ svůj post obhajovat. Hnutí se tak může soustředit na získání nových křesel. Politologové mu v klání, kde mají velkou výhodou silné osobnosti, příliš úspěchu nevěští. Výraznými tvářemi nedisponuje a celé volby nedokáže pokrýt osoba Andreje Babiše.

O tom, že si je hnutí vědomo svých limitů, svědčí i fakt, že se rozhodlo na některých místech ani nenasadit vlastní kandidáty.

(Ne)úspěšní prezidentští kandidáti

Významnou zkoušku představuje podzimní klání i pro neúspěšné prezidentské kandidáty – Jiřího Drahoše, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Ve volbách do Senátu mají „poslední“ možnost využít popularitu, kterou získali během prezidentských voleb.

Všichni tři se rozhodli kandidovat v Praze. Jednotlivé části si ovšem mezi sebou rozdělili, aby si nekonkurovali. I tak je ale v některých místech čeká zajímavý boj. Drahoš se postaví v Praze 4 nynější senátorce Evě Sykové (zvolena za ČSSD, nyní jde za ANO). Tu přitom před dvěma lety odvolal z vedení Ústavu experimentální medicíny AV ČR po reportáži ČT o podávání kmenových buněk pacientům mimo klinickou studii. Syková tvrdí, že ji chce odstranit z vědy i politiky. On na její adresu říká, že má „máslo na hlavě“ a neměla by vůbec kandidovat.

Hilšer zas kandiduje proti pirátskému senátorovi Liboru Michálkovi.

Všichni tři se profilují jako nezávislí kandidáti, Drahoš ovšem s podporou hned několika stran: TOP 09, KDU-ČSL, STAN a SZ.

Čunkovi a Kuberovi se nikdo nepostaví

I letos se najdou regiony, v nichž kandidují zkušení politici, kterým se podařilo senátorský post už několikrát obhájit. Prvním případem je Teplicko, které už od roku 2000 drží Jaroslav Kubera (ODS). Predikce zatím zní tak, že se na tom ani v letošních volbách nic nezmění.

Obdobně to může dopadnout na Vsetínsku, kde opět kandiduje Jiří Čunek (KDU-ČSL). Svého kandidáta tu nepostavilo ANO, STAN, Piráti ani TOP 09.

Výraznou osobností je i bývalý premiér a předseda soc.dem. Jiří Paroubek. Ten kandiduje jako nezávislý. ČSSD se ale za něj „tajně“ postavila. Předsednictvo partaje odmítlo podpořit ve volbách politika, který ze strany vystoupil a založil vlastní partaj. Místní sociální demokraté ale pro Paroubka posbírali nutné podpisy. Svou podporu mu následně vyjádřili i předseda ČSSD Jan Hamáček a první místopředseda Jiří Zimola.

Se širokou podporou v zádech jde do voleb rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Za jeho kandidaturu se postavily Starostové a nezávislý, ODS, TOP 09 a Strana zelených.

Uchytí se SPD a komunisté?

V horní komoře se příliš nedaří ani komunistům a SPD. KSČM má jednoho senátora (a toho letos obhajuje), SPD žádného.

Okamurovci jdou přitom do voleb i přesto, že by senát nejraději zrušili. Kandidáti SPD prohlašují, že by se o to v případě úspěchu zevnitř horní komory zasadili.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud