Velké politické strany už mají o svých kandidátech jasno a vesměs už je také představily. Po dnešku by mělo být zřejmé, nakolik jim budou chtít konkurovat menší uskupení a nezávislí kandidáti.
Senátní volby, do nichž se v posledních letech hlásilo vždy přes 200 kandidátů, se budou konat na třetině území státu. Vzejde z nich třetina nových senátorů, tedy 27. Lidé svými hlasy určí nejen své zástupce v horní komoře Parlamentu. Rozhodnou také o tom, jestli v Senátu bude dál dominantní silou ČSSD, která obhajuje vítězství ve 13 obvodech.
Senátní volby mohou také přinést alespoň početní většinu vládní koalici ANO s ČSSD a podporou KSČM. Nyní disponuje 31 křesly. K zisku 41 křesel by ale zástupci těchto stran museli vyhrát ve 24 obvodech. S ohledem na výsledky ANO v senátních volbách, které zatím zůstaly za očekáváním, kritický přístup stávajících senátorů ČSSD k vládnímu spojenectví s hnutím Andreje Babiše a nevalné výsledky komunistů je tato varianta málo pravděpodobná.
ANO bude obhajovat vítězství v obecních volbách, zejména ve velkých městech včetně Prahy. Před čtyřmi lety získalo 14,6 procenta hlasů, druhá ČSSD 12,7 procenta a třetí ODS devět procent hlasů. Z 62.300 obecních mandátů ale ANO obsadilo jen 1600 křesel; úspěšnější byla díky zastoupení v menších městech a obcích KDU-ČSL se 3800 zastupiteli poměrně těsně před ČSSD.
V komunálních volbách se bude rozdělovat zhruba 62.300 mandátů. O místa v čele jednotlivých obcí se pokoušel před čtyřmi lety rekordní počet 211.540 uchazečů a adeptů na místa v čele městských částí a obvodů bylo 22.232.
