Kandidáti SPD z bezpečnostních složek? Láká je řád a rychlá řešení, míní odborníci | info.cz

Články odjinud

Kandidáti SPD z bezpečnostních složek? Láká je řád a rychlá řešení, míní odborníci

Rychlý pohled na kandidátku SPD Tomia Okamury do senátních voleb ukazuje, že za partaj jde do klání o horní komoru parlamentu řada lidí spojených s bezpečnostními složkami nebo „autoritativně vedenými“ institucemi. Na listině figuruje bývalý ředitel Vězeňské služby, voják v záloze, veterán zahraničních misí, strážník nebo bývalý šéf Bohnické psychiatrické léčebny. Co podobné osobností typy láká zrovna na straně, o které ministerstvo vnitra uvádí, že převzalo agendu extrémní pravice? Podle odborníků za tím může být inklinace rázně řešit problémy a touha po autoritách.

Psycholog Dalibor Špok připomíná v této souvislosti sociologa Theodora Adorna a jeho definici „autoritářské osobnosti“. V období po 2. světové válce vysvětloval za pomoci této teorie inklinaci lidí k fašismu na základě jejich osobnosti.

„Lidem, kteří skórují vysoko v takzvané F-škále, jsou společné mnohé vlastnosti jako orientace na silného vůdce, silná konformita s tradičními sociálními normami, autoritářská agresivita - tedy tendence chovat se agresivně ke všem, kdo neodpovídají těmto konvencím, velebení síly a řádku, minimální orientace na vlastní introspekci a nezávislost myšlení a podobně. Autoritářská osobnost je samozřejmě důsledkem výchovy, rodinného prostředí, ale i širšího vlivu osobních zkušeností a subkultury, ve které člověk pobývá,“ vysvětluje Špok pro INFO.CZ.

Jednoduchá nabídku řádu

A právě tento typ osobností podle něj může přitahovat jednoduchá nabídka Okamurovy SPD. „Zároveň určitá prostředí a povolání, která odpovídají tomuto osobnostnímu nastavení, jsou pro tyto lidí velmi lákavá. Jsou to právě prostředí s pevným řádem, hierarchií, nutností bez diskuzí poslouchat nadřízeného a naopak moci i silou prosazovat požadavky po těch "níže postavených". Mezi taková povolání rozhodně patří práce v bezpečnostních složkách, armádě, policii a podobně,“ vysvětluje psycholog profesní zaměření některých kandidátů SPD.

„Samozřejmě to neznamená, že by snad většina příslušníků těchto profesí byly autoritářské osobnosti. Znamená to pouze to, že se jich mezi nimi nachází více než v obecné populaci. Je to podobné, jako když mezi vychovateli najdeme určitě větší procento pedofilů než mezi obecnou populací – neznamená to, že by většina učitelů měla tuto orientaci, ale jen to, že lidé s touto patologií přirozeně vyhledávají prostředí s dětmi, která je lákají, proto je jich zde více než v obecné populaci,“ dodává Špok.

Strach ze změny

Druhým důvodem může být podle psychologa strach a obava z vnějšího světa ve spojení s agresivitou. Hlavní ohrožení přitom představuje změna. „Pokud světu nerozumím, pak je tato hrozba o to větší, podobně jako pokud v něm nevidím pro sebe dostatečně důstojné místo,“ vysvětluje odborník další důvody, proč některé osobností typy strany jako SPD více přitahují.

„Uvedenou projekci úzkosti a agresivity navenek tito lidé typicky řeší odpovídajícími zájmy (například orientace na sílu, zbraně, bojové sporty, osobní obranu, nadšené studium válečné historie), z čehož pochopitelně plyne jednak podobná profesní orientace, jednak preference strany, která podobnou vizi světa artikuluje. Opět to samozřejmě v žádném případě neznamená, že by se většina fanoušků zbraní nebo bojových sportů vyznačovala těmito rysy. Platí ale, že uvedených osobností zde najdeme určitě více než v běžné populaci,“ dodává Špok.

A platí to i na druhou stranu. Nabídka kandidátu s tímto zaměřením může fungovat na voliče. „Pro SPD může být dobrým marketingem ve stylu: Podívejte, tito lidé jsou v prvních liniích, dostávají se do kontaktu (se zločinci, se zlem, s nepřítelem - ať ho definujeme jakkoli) - a proto o jeho povaze a nebezpečí vědí nejvíce. Proto jsou správnými kandidáty. Na podobnou lacinou rétoriku (které by odpovídala úvaha, že největším odborníkem na vodu není hydrolog, ale instalatér) jistě může méně vzdělaný elektorát SPD slyšet,“ domnívá se psycholog.

Rychlá a rázná řešení

Podle politologa Lukáše Jelínka nabídka Okamurovy strany neláká jen zástupce bezpečnostních složek a na problematiku se dá podívat i šířeji. SPD, která se prezentuje jako poměrně radikální strana, podle něj přitahuje osobnosti, které jsou takzvaně od rány.

„Buď to mohou být lidé, kteří se dosud realizovali třeba právě v bezpečnostních složkách, nebo to mohou být lidé, kteří jsou radikální v rámci svého politického působení a velmi rychle a snadno jsou s jakýmkoliv problémem hotovi. Takže mi do kandidatury zapadá i Ladislav Jakl (bývalý poradce prezidenta Václava Klause – pozn.red.) z pravého okraje politické scény a na druhé straně Ivan David (bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD – pozn.red.) z levé strany spektra,“ míní Jelínek.

SPD jim může imponovat už v tom, že na rozdíl od jiných stran se nesnaží radikální stanoviska otupit a hledat konsenzuální řešení. „SPD spíše dává svým kandidátům prostor, aby se sami realizovali a říkali, co mají na srdci. Nemusí se žádným způsobem ukázňovat,“ dodává politolog.

Okamurovci přitom nejsou prvním hnutím s podobným personálním obsazením. Už v minulosti v Česku figurovalo několik takových skupin. Například loni chtělo do sněmovny proniknout hnutí Bezpečnost odpovědnost solidarita (BOS), za ním stáli bývalí vojáci a policisté. Věci veřejné byly navázány přes osobu Víta Bárty na byznys bezpečnostních agentur. Další skupiny sympatizovaly s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Jen SPD se ale v současnosti daří cílit na dvojciferné volební výsledky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud