Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komentář: Bumerang Džordžíno se vrátil v plné parádě aneb Proč si zasloužíme Paroubkův deníček

Komentář: Bumerang Džordžíno se vrátil v plné parádě aneb Proč si zasloužíme Paroubkův deníček

Bývalý premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek se nám vrací jak bumerang. Vždycky už se zdá, že nadobro zmizel, on se ale znovu vynoří. Teď se velký bavič objevil opět v plné parádě, jak jsme ho znali v jeho pozdním období. V Ostravě urputně kandiduje do Senátu, v Praze na něj exmanželka Petra žaluje nelegální milionové příjmy a ve vazbě sedí jeho někdejší ústecký velrybář Tomáš Horáček. Kdo z nás to má?

Je to připomínka zlaté éry velkého Džordžína Paroubka a vlastně i vysvětlení dnešní politické situace. Stamiliony tehdy tekly do volební kampaně stejně velkoryse jako laciné pivo na předvolebních mítincích, manželka Petra nakupovala na Oxford Street a Horáček lovil pro Paroubkova ústeckého kmotra Petra Bendu nejen černé partajní duše. A křty expremiérových knih, co samozřejmě nikdo nekupoval, přesto ale byly bestsellery, následovaly i konflikty, které končily vraždou.

Paroubek tehdy rád chodil v růžovém a růžové politické období to fakt bylo. A vlastně nikdy neskončilo. Benda teď znovu financuje jeho volební kampaň v Ostravě a expremiér se stále neúspěšně dobývá do ČSSD, ze které odešel po fiasku ve volbách v roce 2010. Ty započaly pád dvou velkých politických stran, jež se dvacet let střídaly u moci, klidně až na 7 procent – a taky raketový nástup nových politických hnutí. A právě velké trio Paroubek, Paroubková a Horáček nejlíp ukazuje, proč.

Byl to totálně zdegenerovaný systém na těžbu veřejných peněz, v němž Paroubkův pouliční třídní boj a 13. důchody hrály jen stafáž. Horáčka si pamatuju z let 2008-10, tedy vrcholu Paroubkovy politické dekadence. Byl to mladík s tváří děčínského podvodníčka a i on rád chodil v růžovém, uměl se inspirovat. A hlavně Paroubkovi coby Bendův pěšák bačoval Ústecký kraj, odkud Džordžíno kandidoval do sněmovny. Pár černých duší tady a tamhle; pár pouličních rváčů-provokatérů na mítinky politické konkurence. Odměna? Jízda limuzínou a mejdan.

Blízko měl Horáček i k „paní Petře“, jak se Paroubkově exmanželce tehdy říkalo. Přitom vždycky vypadal, že je jeho osobním maximem prodat někomu dacii s přetočeným tachometrem, míval kolem sebe levou auru severočeského autobazaru. Nakonec prodal auta i policii. A vidíte: po deseti letech teď sedí ve vazbě kvůli vysávání stamilionů z nemocnic a sociální sféry. Když jsem ho v televizi po čase viděl v obleku, nemohl jsem uvěřit, že je to fakt on. Vymakal se!

Pracovala na něm Národní centrála proti organizovanému zločinu a dokonce i BIS. „Tam, kde jiní cifry požadovaného úplatku píšou na magnetické mazací tabulky a stiskem knoflíku je hned mažou, Horáček požadavky rozesílal mailem dvaceti lidem a ještě je pak obvolával, zda s nabídkou souhlasí,“ popsala Horáčkovy metody jedna z vlivných postav českého zdravotnického byznysu. Aspoň že mu zůstala ta severočeská bezprostřednost.

Horáček dokonce přežil oba své politické kmotry. Zatímco Paroubek s Bendou po odchodu z ČSSD jen příštipkařili a se svou partou LEV21 dělali hrdé volební výsledky začínající nulou, Horáček naopak stále rostl. Hlavy velkých veřejných nemocnic začaly padat až letos. Což i vysvětluje, proč ANO stále suverénně vyhrává volby a třetí a čtvrtí končí protestní Piráti a Tomio Okamura, který je paradoxně nejotrlejší těžař veřejných peněz za volební mandáty.

Celý systém částečně přežil i své otce-zakladatele včetně Paroubka. Snad proto se tak zoufale zkouší vrátit do politiky. A že je to pořád on, starý dobrý Džordžíno. Před časem se chvástal, kolik milionů vydělává na komoditách, byl z něj najednou velký byznysmen. Teď kvůli soudu s exmanželkou tvrdí, že nevydělává skoro nic. Baví nás dál. A mohl by ještě víc. Jeho exmanželka tvrdí, že v jejich řeckém domě našla Paroubkův deník z doby jeho politické éry. Měla by ho vydat, kdysi se ostatně prezentovala i jako vydavatelka. Zasloužíme si ho. Navíc by to konečně byla Paroubkova knížka, co fakt stojí za přečtení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek